FacebookYoutubeInstagram

NEDUHY STÁŘÍ - Když síly a lidé kolem odcházejí

Slovácko Čtení 17. 7. 2019
NEDUHY STÁŘÍ - Když síly a lidé kolem odcházejí
Foto: ilustrační foto
Inzerce

Seriál DOBRÉHO DNE

Nabízíme vám další pokračování letního seriálu, zaměřeného na neduhy stáří. Ani tentokrát nebudou chybět názory odborníků Uherskohradišťské nemocnice, konkrétně zdejších psychologů. A to proto, že, jak všichni dobře víme, člověk není jen tělo, ale velmi podstatnou úlohu hraje i duše a její naladění. Jaké neduhy, spojené s touto problematikou, seniorům hrozí a jak s nimi efektivně bojovat? Právě o tom se dočtete v následujících řádcích.

Psychologické problémy v pozdním věku
"Je pravdou, že o psychologických problémech, spojených se seniorským věkem, se zas tak moc nemluví. Jedná se přitom o období plné výrazných životních změn, s kterými je nutné se nějakým způsobem vypořádat. Lidé musí čelit úbytku schopností, a to jak po pohybové, tak třeba paměťové  stránce - starší lidé ztrácejí mnohdy schopnost učit se novým věcem, odcházejí do důchodu, takže ztrácí svůj životní rytmus i kolektiv, navíc čelí ztrátám partnerů nebo blízkých přátel... Není tak divu, že asi polovinu své pracovní doby trávíme v nemocnici právě u lůžek seniorů. Řada z nich k nám pak dochází také ambulantně,“ nastiňuje problematiku klinická psycholožka Uherskohradišťské nemocnice Marta Beníčková.
Někteří senioři nejsou schopni se s množstvím a náročností změn vypořádat a zkrátka to vzdají. Upadají pak do apatie, nezájmu o svět i okolí, nevidí svou užitečnost ani žádný smysl života. Rodiny už nežijí pospolu, jak tomu bývalo kdysi, a tak jsou tito lidé mnohdy velice osamělí, protože už moc nenavazují nové společenské kontakty. U mnoha se objevuje depresivní ladění, které je pak ještě více uzavírá za zdmi domova.

„Při ztrátě bývalé kvality schopností se lidé často začnou zlobit, a to především na sebe. Zlobí se, že už to a ono nezvládnou, neujdou, nejsou schopni se bleskově rozhodnout. To pak může vést ke vzteku a ztrátě seberegulace. Zdá se, že se jejich povaha mění, a to výrazně k horšímu. Nejde ale o změnu, ale spíše o zdůraznění povahových rysů, které dříve byl schopen ten člověk nějak regulovat. Z původně puntičkáře a systematika se tak postupně může stát pedant, který až agresivním způsobem trvá na svém zavedeném pořádku. Někdy ten vztek pramení z nedostatku společenského kontaktu, který se pak snaží kompenzovat trochu nešťastným způsobem - u některých jedinců třeba nepříjemným chováním v městské hromadné dopravě, u lékaře nebo v obchodě,“ doplňuje Marta Beníčková.

„Dost častým neduhem, ale to nemusí jít jen o seniory, je ztráta životní motivace a smyslu. Navíc je nadměrná pozornost upřená na to, co nám nejde a nemůžeme. Namísto, aby si tak byli lidé schopní naplno užít zaslouženého odpočinku, soustředí se mnohdy na všechna ta negativa, která jsou s nevyhnutelnými změnami spojená. K tomu se mnohdy přidruží ještě ztráta životního partnera, což obecně snášejí hůře muži, kteří leckdy byli zvyklí na servis od manželky. Najednou po letech se pak mají sami o sebe postarat,“ doplňuje psycholog Ondřej Vávra.

Lidé v seniorském věku tak mohou být letargičtí, nespokojení sami se sebou, bez motivace a chuti do života. K tomu se ještě přidruží menší či větší ztráta regulace chování a frustrace z osamělosti. Což pak zákonitě vede k negativním postojům, izolovanosti a zlostnosti. To všechno je ale následkem změn, s kterými se musejí potýkat a které se jim ne vždy daří optimálně zvládnout. Jejich psychika si proto nezávisle na nich samotných buduje obranné mechanismy, které mají zajistit integritu jejich osobnosti. Nejde tak o vědomé rozhodnutí a rozhodně existuje celá řada lidí, kteří se s životními změnami vypořádají zcela bezproblémově.

Jak si pomoci? Existuje nějaká prevence?

„Na změny je dobré myslet předem, tedy udržovat pokud možno vztahy s okolím a svůj kolektiv, dbát na své koníčky, popřípadě si zkusit vyhledat nové aktivity, které bude možné zvládat i v pokročilejším věku. Jako skvělou příležitost vidím členství v jednotlivých spolcích a komunitách, výborné a podnětné mohou být také nejrůznější akademie a univerzity třetího věku, domácí zvířátko nebo třeba obyčejná zahrádka, která dělá člověku radost,“ říká Marta Beníčková.

„Také je dobré snažit se udržet postavení v rámci rodiny. Teď je ale na místě zaměřit se spíše než na své děti na vnoučata. Děti musí chodit do práce, nemají čas a mají mnoho starostí. Navíc se o sebe dokáží postarat. Místo seniora je tak spíše v péči o vnoučata, s kterými je možné vytvořit mimořádně dobré vztahy. Člověk pak může být také náležitě užitečný, svým dětem uleví hlídáním a zároveň může vnoučatům předat nejrůznější rodinné historky, vzpomínky, životní zkušenosti. Ukotvení v rodině je obrovskou devízou, kterou může každý z nás do života získat,“ přidává Ondřej Vávra. „Já jsem například měla pacientku, která velmi ráda vařila, a tak se rozhodla sepsat pro svou vnučku rodinnou kuchařku. Brala to skutečně s nadšením a naučila se kvůli tomu dokonce i pracovat s počítačem. Našla zkrátka motivaci a smysl života,“ doplňuje Beníčková.

To byla samozřejmě řeč o možnostech pro seniory, kteří jsou ještě alespoň do určité míry soběstační a pohybliví, když ale zůstanou upoutaní na lůžko, situace je zásadně jiná a mnohem složitější. „Tady musí samozřejmě největší kus práce odvést rodina. Ideální samozřejmě je mít rodiče a prarodiče doma, nebo aspoň nablízku. Pomoct můžou charity, nebo třeba stacionáře a odlehčovací služby. Velkou roli ale může hrát také víra. Myslím, že nemůžeme člověku nabídnout nic krásnějšího, než že mu umožníme jeho poslední roky života prožít v rodinném kruhu, i když je to samozřejmě nesmírně těžký úkol,“ pokračuje Ondřej Vávra.

Další možností, která může lidem pomoci najít novou motivaci nebo cestu z bludného kruhu osamění a depresivní nálady, může být právě návštěva odborníka. Jak potvrzují oba psychologové, spoustu pacientů ambulance tvoří právě dříve narození. Mnoho z nich ale chodí v poměrně dlouhých intervalech a mnozí prakticky jen proto, aby se ujistili, že je s nimi ještě všechno v pořádku. „Na druhou stranu ale musíme také říct, že ani na životě v ústraní nebo osamělosti nemusí být vůbec nic špatného. Někteří lidé si zkrátka tento způsob života vyberou, protože jim vyhovuje a jsou tak prostě spokojení. A celá řada seniorů vůbec nemá výše zmíněné problémy - mají zkrátka svůj život, se kterým jsou spokojení. Dělají, co chtějí a co jim zdraví umožní, a to s úsměvem a velmi pozitivním životním nábojem,“ uzavírá problematiku psycholog Uherskohradišťské nemocnice Ondřej Vávra.

Autor: Bára ŽÁKOVÁ

Vaše názory

Jak chránit vlasy před sluncem?

Slovácko

Jak chránit vlasy před sluncem?

Léto je tady, sluníčko krásně hřeje a hlavu nám chrání naše vlasy, které slouží jako pokrývka a...

15. 7. 2019
NEDUHY STÁŘÍ - Ta moje hlava...

Slovácko

NEDUHY STÁŘÍ - Ta moje hlava...

Nabízíme vám pokračování letního seriálu, který se očima lékařů Uherskohradišťské nemocnice zaměřuje na neduhy pokročilejšího věku. Stárnoucí...

10. 7. 2019
Jak to vnímají ženy?

Slovácko

Jak to vnímají ženy?

Nejvíce si na vlasech potrpí ženy - říká se to. Někdy si však v našem ženském vnímání...

8. 7. 2019
NEDUHY STÁŘÍ - Když už oči neslouží

Slovácko

NEDUHY STÁŘÍ - Když už oči neslouží

Pokročilý věk je často provázen celou řadou neduhů. Některé z nich můžeme ovlivnit, nebo se jim dokonce...

3. 7. 2019

Související

Uherské Hradiště

NEDUHY STÁŘÍ - Choulostivé potíže s inkontinencí

Tématem močové inkontinence pokračuje letní seriál DOBRÉHO DNE věnovaný neduhům souvisejícím s pokročilým věkem. Tyto choulostivé zdravotní...

Slovácko

NEDUHY STÁŘÍ - Ta moje hlava...

Nabízíme vám pokračování letního seriálu, který se očima lékařů Uherskohradišťské nemocnice zaměřuje na neduhy pokročilejšího věku. Stárnoucí...

Slovácko

NEDUHY STÁŘÍ - Když už oči neslouží

Pokročilý věk je často provázen celou řadou neduhů. Některé z nich můžeme ovlivnit, nebo se jim dokonce...

Uherské Hradiště

Děti přebalovaly miminka a dojily slámovou kozu

Více než tisícovka návštěvníků strávila sobotní odpoledne na heliportu v areálu Uherskohradišťské nemocnice. Ta pro děti a...

TOPlist