FacebookYoutubeInstagram

Červen patří milionům kluků a holek

Slovácko Čtení 12. 6. 2013
Červen patří milionům kluků a holek

Za vzrůstající agresivitou dětí stojí rodiče a společnost

Červen patří dětem. V souvislosti s nimi se však s povzdechem mluví o alarmujícím vzrůstu agresivity. Už v mateřských školách se musí řešit šikana, což je opravdu na pováženou! Prudce stoupá počet případů, kdy je terčem agresivity učitelka, záležitosti se sexuálním podtextem, fyzické útoky mezi dětmi. Během roku řeší vážnější problém každá pátá školka.

Na lavičce před domem se nedávno rozpoutala vášnivá generační diskuze na téma dnešní děti. „Proč sakra ty děcka nezvednou zadky od počítačů a facebooků a nejdou ven?“ zlobí se sedmdesátiletý soused, který ještě před deseti lety rušný dětský život kolem domu silně usměrňoval. Jeho pravnuci patří do nejvíce postižené generace - veškerý volný čas prosedí za počítačem a dědu už takřka neznají.

„Každý den vidím svého čtrnáctiletého syna, jak sedí za počítačem a píše statusy: Je to nuda. Říká, že ho to doma nebaví, že se celkově nudí, ale nic nevymyslí, protože všichni jeho kámoši sedí za komplem taky. A když ho chci zapojit do jakékoli činnosti, odmítá a dál sedí na počítači. Nechce jít ani do kina! Co mám dělat?“ posteskla si o generaci mladší sousedka. „Je to čím dál horší. Včera jsem viděla, jak v obchodě čtyřletý hošík vedle z ulice pokopal a poplival svoji mámu, když mu nekoupila nanuk. Ona dělala, že se nic neděje, to já bych mu dala!“ rozhořčila se třicetiletá nastávající maminka.

Pak se debata svrhla na obviňování všudypřítomného násilí ve filmech, pohádkách a počítačových hrách, neskutečně hloupých reklam, naivních a hysterických učitelek, mravně i duševně otupělých spolužáků, agresivních řidičů a zejména nepotrestaných politiků a jejich kumpánů, kteří nastavili parametry současnosti.

Proč jsou už malé děti agresivní?

Názory odborníků jsou rozporuplné. Shodují se však na tom, že se ztrácí hranice slušného chování. Tvrdí, že prvotní původ najdeme v rodině. Rodiče bývají příliš benevolentní, veškeré problémy s potomkem svalují na okolí. Dětem se nevěnují, nechávají jim volnost.

Ale ani oni to nemají v dnešní době lehké - v práci jsou přetěžováni, pracují ve stresu, pod tlakem, takže když pak přijdou domů, mají špatnou náladu. Jsou nervózní, hrozně unaveni, takže je jakýkoli požadavek dítěte rozhodí a rozčílí. „Dej mně pokoj, jsem strašně unavený, nemám čas, přijď jindy, uděláme to potom atd."

Odmítnuté a nevyslechnuté dítě si potom začne trucováním, pláčem nebo zlobením vynucovat pozornost a komunikaci. Pokud se jí nedočká doma, hledá pozornost u kamarádů, ve špatné partě, která ho může přivést k drogám, průšvihům a třeba i k trestné činnosti.

Televize děti nevychová

Už od malička se děti dívají na bezduché, agresivní pohádky, které jsou naprosto nevhodné. Někdy absolutně nechápeme, kdo výběr pořadů pro děti schvaluje. Můžete být přesvědčeni, že nedopustíte, aby se vaše dítě na takové hlouposti dívalo. Vybíráte pořady, které nejsou agresivní a hloupé, věnujete se mu, čtete pohádky, ale když pak dítko přijde do školky, sesype se na něj svět ostatních dětí, včetně spider manů, pokémonů, digimonů, gormitů a stříleček. Co ale čekáme? Vždyť i já jsem byla mnohokrát svědkem, jak rodiče dali dítěti do rukou iPad, posadili ho na dlouhé hodiny k počítači, jen aby měli klid.

Odborníci varují před tím, aby rodiče posazovali děti před televizi, aby je zabavili, stejně tak jako je chybou pouštět televizi coby zvukovou kulisu.

Děti se častým sledováním televize stávají pasivními, ztrácejí iniciativu. Bez vlastního zásahu očekávají, co přijde, což vede i k horší úrovni komunikace. Ztrácejí schopnost konverzace. Vytrácí se fantazie, tvořivost, paměť, zvláště vysedává-li dítě u televize několik hodin. Dítě si někdy začíná pouštět televizi i proto, že je samo, nebo se osaměle cítí. Sledováním televize se však jeho izolace prohlubuje ještě více. Televize a násilí, televize a sex. Je potvrzeno, že sledováním televizních násilností se stupňuje i agresivita. Vražda, kterou vidí téměř v každém akčním filmu, se stane běžnou věcí.

Je na nás, rodičích, abychom dětem programy vybírali a nechali je dívat se jen krátkou dobu.

Mládí za počítačem

Stejné je to i se školní mládeží. Tu totálně zachvátily počítače, tablety a chytré mobilní telefony. „Přijeli jsme na hory - holky a kluci si sedli okolo stolu každý se svým telefonem. Nekomunikovali, jen brouzdali aplikacemi. Tak jsme se do nich výchovně pustili my, rodiče. Už druhý den večer spolu hráli karty a jiné společenské hry, povídali si a poslouchali muziku,“ popisuje letošní zážitek maminka čtrnáctileté dcery.

Nemá smysl se rozepisovat o počítačových hrách. Tady se psychologové rozcházejí. Je však jasné, že pokud labilní dítě věnuje veškerý volný čas zabijáckým hrám, může přestat vnímat realitu a s přehledem vystřílí třeba školu. Jiný silný jedinec určitý úsek života taky „propaří“ za počítačovou konzolí a nic se nestane. Všechno je totiž o individualitě, osobnosti a přístupu v rodině i okolí, které jej obklopuje.

Rodiče by však měli své děti usměrňovat podle věku a času, který na počítači stráví. Vědět, jaké hry hrají a jak se u nich chovají.

Škola za nás dítě nevychová

Mnoho rodičů se spoléhá s výchovou na školu. To, co nedokáží zvládnout sami doma, chtějí po učitelích. Není ale v silách pedagogů, aby vyslechli problémy všech dětí. Cit a lásku mají děti poznat z domu, v takové formě, aby nebyly agresivní, ale naopak vstřícné a tolerantní ke spolužákům i okolí.

Měli bychom jít příkladem

Je absolutní nesmysl chtít po dítěti, aby se nechovalo agresivně, když rodič sám se snadno rozčílí, křičí a fyzicky mu ubližuje. Dítě si pomyslí: "Když to může dělat maminka (tatínek), proč bych to nemohl dělat já?" Pokud budete na dítě křičet a dokazovat mu, že se chová agresivně, budete mu hrozit, že už ho nebudete mít rádi, dáte mu nálepku "zlého a zlobivého dítěte", nebo když před ním budete snižovat autoritu druhého rodiče, dočkáte se negativních důsledků, ze kterých budete nešťastní.

V generaci rodičů, která má dnes malé děti, je řada těch, kteří si s výchovou vůbec nevědí rady. Spousta rodičů nechápe, že s dítětem musí strávit určitou sumu času, protože to ke svému rozvoji potřebuje. Nemusíme je luxusně oblékat a zahrnovat drahými hračkami - musíme s ním strávit čas, povídat si, naslouchat mu a brát ho vážně, reagovat na to, co říká. Když je malinké, je na nás závislé absolutně. Od závislosti by mělo směřovat k nezávislosti, ale představa, že se to naučí samo tím, že mu dáme absolutní volnost, je nesmyslná.

Agresivita má několik forem

Nadměrně prudké, agresivní a divoké chování může být někdy způsobeno starostmi, nudou nebo nedostatkem pozornosti ze strany rodičů. Pokud se stává, že si dítě vybíjí agresivitu na neživých předmětech (může se vztekat a kopat přitom do fotbalového míče, do nohy od stolu) - je to v pořádku, pokud nekope do brášky nebo do kamarádky.

Agresivita dítěte se může projevovat také tak, že dítě tahá kočku za ocas, pere se s kamarády, strká do nich, škrábe je nebo pokouše, hodí dřevěné kostky do kočárku s menším bráškou, rozbíjí hračky, tahá maminku za vlasy nebo ji uhodí. V takovém případě je důležitá pozice, kterou zaujmou rodiče. „Nechci po tobě, abys měl svého kamaráda rád nebo aby sis s ním hrál, ale zakazuji ti, abys mu ubližoval." Nebo: „Jestli jsi na mě rozzlobený, jdi na chvilku do svého pokoje, ale nedovolím, abys do mě kopal!“

Agrese se také projevuje neustálým naléháním a vyžadováním pozornosti, které rodiče obtěžuje nebo je přímo dusí.

Tyto způsoby agresivity se dají časem ukočírovat. Zneklidnit by vás měly projevy agrese, kdy je dítě kruté nebo brutální vůči slabšímu kamarádovi, bezmocnému zvířeti bez známky lítosti nebo pocitu viny.

Dítěti bychom měli dát možnost vyjádřit své agresivní pocity. Např. hrát si s vodou a hlínou, tlouct kladívkem, kopat do balonu, běhat nebo skákat. Můžete tak pro dítě vymyslet trochu agresivnější hry, při kterých se agresivita uvolní, ale nebude působit destruktivně ani na dítě ani na okolí. S případnými nápady a radami, jak k agresivnímu dítku přistupovat, pomůže kterákoli dětská psychologická poradna nebo váš dětský lékař.

Autor: IVA PAŠKOVÁ

Vaše názory

Podle čeho vybírat letní tábor?

Slovácko

Podle čeho vybírat letní tábor?

29. 5. 2013
Otázka týdne

Otázka týdne

Regulační poplatek 100 Kč za den pobytu opravdu nebudete v případě příspěvkové lázeňské péče hradit. Hradí ho...

25. 5. 2013
Jaké jsou dnešní maminky?

Slovácko

Jaké jsou dnešní maminky?

Včera maminky a babičky oslavily Svátek matek. Ve školách, školkách a kulturních zařízeních pro ně děti přednášely...

13. 5. 2013
Tradiční burza

Březolupy

Tradiční burza

Motoristé, zahrádkáři, kutilové, restaurátoři a prodejci moto-zboží se sejdou v sobotu 18. května na tradiční jarní Auto-moto...

12. 5. 2013
TOPlist