FacebookYoutubeInstagram

Exkluzivně: Letní rozhovor s Janem Svěrákem

Uherské Hradiště Kultura, Zajímavosti 9. 8. 2017
Exkluzivně: Letní rozhovor s Janem Svěrákem

Svěrák na Lekci filmu se nebránil žádným otázkám. Poté exkluzivně poskytl našemu týdeníku rozhovor...

Foto: Marek Malůšek

Táta už psát nechce, budu muset hledat příběhy sám..

Režisér Jan Svěrák přijel i s manželkou na Letní filmovou školu, aby uvedl předpremiéru nového filmu Po strništi bos. V tropickém vedru a uvolněné atmosféře odpovídal na dychtivé dotazy přítomných, než si před slavnostní projekcí předpremiéry filmu Po strništi bos přebral výroční cenu Asociace českých filmových klubů. Pro čtenáře DOBRÉHO DNE ochotně poskytl rozhovor. První část uvádíme dnes, druhá vás čeká bezprostředně před premiérou filmu, která je plánována v kině Hvězda, Máj i Morava na 17. srpna...

Vratné lahve, Obecná škola, Kolja i Tmavomodrý svět jsou filmy, ze kterých doslova tryská laskavý humor a nostalgie - v jaké rodinné atmosféře jste žil? A co maminka? O té se nic moc neví...

Oba byli učitelé. Proto, aby si tatínek zachoval určité klukovství a mohl blbnout a vymýšlet legrace doma i ve své tvorbě, z maminky udělal tu dospělou, která nás vychovávala. Táta sloužil spíš jako strašák. „Počkej, až přijde táta, to uvidíš!“ A jak je v těch filmech, takový je i v životě. Vždy se snaží odlehčovat situace a zlepšovat náladu.

Obecnou školou jste s tátou vaši spolupráci začali, Po strništi bos je vaším čtvrtým filmem - ovlivnila spolupráce i vás vztah otce a syna?

Díky tomu, že se náš vztah s tátou překlopil i do kolegiálních vztahů, prodloužil jsem si dobu, se kterou jsem s tímto neuvěřitelným člověkem mohl být. Vždyť kdo to má, aby mohl se svým tátou být v takovém kontaktu celých dvaapadesát let...

Jaký jste vlastně otec vy?

Překvapilo mě, že si děti myslí, že jsem nejšílenější tatínek, jakého kdo má. (smích) Teď si ze mne často dělají legraci - a když jim to zbaštím, tak se smějí, že jsem je mystifikovat naučil právě já. Snažím se je vychovat k tomu, aby sebe ani svět nebraly moc vážně.

Vyjít s rodinnými příběhy s kůží na trh je někdy složité - musel jste hodně životní příběhy upravovat, aby se někdo blízký neurazil? Jak maminka "skřupla" Vratné láhve?

Táta se bál, když psal Vratné láhve, co na to řekne maminka, protože bylo jasné, že čerpal z vlastního dlouhodobého manželství. Dal to mamince přečíst, aby byla připravená, a ona to skousla. „Žehlils někdy?“ - tak to je přesně její věta.

Ve filmech se často vracíte do minulosti a vkládáte do nich laskavý český humor - rychlá, multimediální současnost a amerikanizace na všechny způsoby žádný příběh nevykouzlí?

Tatínek už psát nechce, tak si asi budu muset začít psát sám, protože díky skvělé spolupráci s tátou jsem si bohužel nevychoval jeho nástupce.

Souhlasíte s Magdou Vášáryovou, že v dnešním filmu chybí řemeslo?

Dobrých kameramanů, střihačů i zvukařů je dost, ale scenáristi nám chybí. Byli dlouhodobě podceňovaní. Neexistovalo studio, které by je dlouhodobě zaměstnalo. Díky tomu, že chybí scenáristi, máme tak málo dobrých filmů. A to se jich včetně dokumentů točí kolem padesát ročně! Je to totiž řemeslo jako každé jiné, musíte se ho nejen naučit a pak ho roky používat, aby to k něčemu bylo. K tomu je potřeba, aby vás někdo platil, což je dlouhodobý problém. Scenáristy, kteří se tím řemeslem dnes mohou uživit, spočítáte na prstech jedné ruky.

Vy si s Filipem Renčem vzájemně hrajete malé role ve filmech. To byla nějaká sázka?

Do filmu Jízda jsem potřeboval obsadit přesně takový typ frajera, kterého si zapamatujete, i když tam bude jen ve dvou záběrech. Jenže on nabídku nechtěl přijmout, protože se těsně před tím rozešel s naší hlavní hrdinkou Aňou Geislerovou. Přemlouval jsem ho a on tehdy řekl: „A ty bys mi šel zahrát, jen tak na dva dny, do filmu?“ Tak vznikl princip, že si hrajeme ve filmech. Kvůli zápalu plic se to už z mé strany přerušilo, tak uvidíme, co přinese budoucnost.

Relaxujete u včelaření. Od koho jste se naučil včelařit?

Od dědečka, který začínal včelařit za války. Pak se mi jednou u souseda včelaře na chalupě  vybavila ta včelí vůně z dětství, a začal jsem za jeho včelami „dolejzat“. Po nějaké době mi řekl, že už je čas, abych si pořídil vlastní včely, a šoupl mi do zahrady celý roj. Tak jsem to zkusil, a už je mám třináct let.

(další část rozhovoru očekávejte v pondělí 14. srpna)

 

Autor: IVA PAŠKOVÁ

Vaše názory

Žízeň uhasí Baťovka

Uherské Hradiště

Žízeň uhasí Baťovka

Robert Hájek z Rybáren zvítězil v krajském kole soutěže Rozjezdy se snahou obnovit výrobu Baťovy sodovky, která...

29. 5. 2017
Hradišťan dosáhl až na platinovou desku!

Hradišťan dosáhl až na platinovou desku!

Jiří Pavlica a Hradišťan i v době krize hudebního průmyslu dokázali prodat přes šest tisíc kusů alba...

23. 2. 2015
Stromboli hvězdou Buchlovského hudebního léta!

Buchlovice

Stromboli hvězdou Buchlovského hudebního léta!

Další ročník Buchlovského hudebního léta odhalil své hvězdy! Mezi největší pecky bude jistě patřit oslava narozenin legendárních...

10. 12. 2014
Mladá a růžová vína na valtických Slavnostech vína

Mladá a růžová vína na valtických Slavnostech vína

Poslední květnová sobota bude ve Valticích patřit mladým a růžovým vínům. Třetí ročník Slavností vína začne...

24. 5. 2013

Související

Uherské Hradiště

Po strništi bos je nejočekávanější premiérou roku

Ve čtvrtek vás v kinech Hvězda, Máj i Morava čeká nejočekávanější premiéra tohoto roku - film Po...

Uherské Hradiště

Nejsme jednonozí, jsme homosexuálové!

Ukazuje se, že právě skončená Letní filmová škola není jen svátkem filmových fanoušků, ale i lidí, kteří...

Uherské Hradiště

Cesta k dětským srdcím byla klikatá

Principál Radim Koráb z Brna už čtvrtým rokem baví děti i rodiče v Dětském stanu. Letos kromě...

Uherské Hradiště

Hradišťáci budou nadávat stejně

Filmovka je sice v našem městě vítaná, ale mnoho Hradišťanů na ní hledá jenom chyby, místo aby...

TOPlist