FacebookYoutubeInstagram

Jaroslav Tvrdoň - grafik a rytec, slaví 70. jubileum

Vlčnov Kultura 14. 2. 2020
Jaroslav Tvrdoň - grafik a rytec, slaví 70. jubileum

Jaroslav Tvrdoň při práci.

Foto: archiv autora
Inzerce

Jeho rytiny jsou součástí galerií i soukromých sbírek u nás i po celém světě

Od roku 1978 žije a tvoří ve Vlčnově známý grafik a rytec Jaroslav Tvrdoň. Narodil se 10. 6. 1950 ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Tady prožil svoje krásné mládí, na které s láskou vzpomíná. Ve Zbrojovce v Uherském Brodě začal svou ryteckou činnost, kde svými rytinami zdobil celou řadu střelných zbraní. Hodně ho zavazovalo, že před ním zde pracoval také známý brodský rytec a velká postava české známkové tvorby Josef Herčík.
Do vlčnovského Kovoznaku ho zlákal jeho spoluzaměstnanec ze Zbrojovky v Uherském Brodě, Jožka Zemek. Proto se s rodinou odstěhoval do Vlčnova. V letech 1974-1993 pracoval na rytinách pro výrobu odznaků, plaket a medailí, které se tady vyráběly. V této době vznikaly jeho první grafické listy. Za výtvarný projev si zvolil dnes ojedinělou grafickou techniku - ocelorytinu, která je používaná ponejvíce při tvorbě bankovek, poštovních známek a cenných papírů. Jeho talent a svědomitost, v níž hrálo hlavní roli samovzdělávání a soukromé studium u akademického malíře a grafika R. A. Kubíčka staršího (1891-1983), jej posunuly na dobrou úroveň.
Od roku 1993 je na „volné noze“ a zaměřil se na tvorbu grafických listů, novoročenek, exlibris, cenných papírů a posléze i na poštovní známky. Svými ocelorytinami se zúčastnil souborných i autorských výstav doma i v zahraničí. Jeho rytiny jsou součástí galerií i soukromých sbírek u nás i po celém světě.
Jak už bylo zmíněno, zvolil si pro svou tvorbu ocelorytinu. Je to grafická technika pro tisk z hloubky, při němž tisknou vyryté rýhy, opatřené barvou. Je považována za nejobtížnější grafickou techniku, jejímž základním principem je ostrá čára, kterou je potřeba promyslet a vyrýt. Předchůdkyní ocelorytiny byla mědirytina, která byla používána už v 15. století pro užitkovou a ilustrační grafiku. Mědirytina (měď je měkká) však neumožňovala velké tiskové náklady. Proto po četných pokusech o práci s tvrdším materiálem, než je měď, bylo vynalezeno Angličanem Charlesem Heathem (1785-1848) rytí do tvrdé oceli. Lze podotknout, že ocelorytina zůstala od svého vzniku až podnes převážně technikou reprodukční grafiky, protože ocel umožňuje veliké množství otisků. Z těchto důvodů se jí nejvíce používá při tvorbě bankovek, cenných papírů nebo poštovních známek.
Je však třeba říci, že k tomu, aby se takové dílko podařilo a mělo hodnotu, je třeba hodně zručnosti a uměleckého nadání. O Jaroslavovi Tvrdoňovi bylo napsáno hodně článků, které poukazují na jeho kvalitní uměleckou práci. Časopis Merkur Revue - odborný časopis pro filatelii č. 4, ročník 2002 zmiňuje vlčnovskou Jízdu králů ve dnech 24.-26. května 2002: „Ukázalo se, jak šťastným byl nápad uspořádat právě v tyto dny ve Vlčnově soubornou výstavu miniaturní grafiky vlčnovského občana Jaroslava Tvrdoně, grafika a rytce, který v tomto  roce vstoupil do známkové tvorby jako rytec českých poštovních známek. Široké veřejnosti se tak výrazně představil umělec, o jehož tvorbě zatím nebylo mnoho známo.“ Časopis Knižní značka v č. 1/2003 píše: „Vedle práce dle zadání zákazníka se Jaroslav Tvrdoň věnoval i vlastní umělecké tvorbě. Dosud vyryl 18 exlibris. Novoročenky ryje od konce 70. let, k výročím okolních obcí a měst."
Necháme už vzpomínání z novin a soustředíme se na současnost. Na 70 let vypadá skvěle, i když denně usilovně pracuje. Práce, která ho baví, mu nedovolí lenošit.
Seděli jsme spolu, probírali život. Pan Tvrdoň zavzpomínal na své kolegy - předchůdce i současníky, a vybavoval si osobní setkání s nimi. Vzpomněl rok 2005, na dvousté výročí historické bitvy u Slavkova. Tehdy spolu s Karlem Zemanem, grafikem, malířem a rytcem, spolupracoval na známce a FDC s portrétem Napoleona pro Českou republiku. Šlo o společné vydání České republiky a Francie. Francouzskou známku vyryl podle Zemanova návrhu francouzský rytec. Když byl v den jejich vydání zahájen prodej těchto známek a obálek prvního dne (FDC - First day cover), tak v Paříži na našem zastupitelském úřadu byla vytvořena velká fronta ve čtyřstupu.
V současnosti je v České republice 5 rytců známek. Jaroslav Tvrdoň byl přizván do známkové tvorby v roce 2001. Stal se tak jednadvacátým a již posledním rytcem poštovních známek od roku 1918 na našem území. Spolupracoval na tvorbě 59 známek pro Českou poštu a na jedné pro poštu lucemburskou. Toto má přesně zapsáno ve svých zápisech, včetně příslušných podrobností. K některým známkám ryje i kupóny a obálky prvního dne vydání (FDC). Z jeho rytin bylo vytisknuto a do celého světa rozesláno téměř 98 miliónů poštovních známek, obálkových rytin pak 416 500 kusů. Ve známkové tvorbě spolupracuje s našimi předními výtvarnými umělci.
Ve známkové tvorbě spolupracoval i na společných vydáních naší země s Francií, Belgií, Lucemburskem a Slovinskem. Vystavoval na souborných výstavách drobné grafiky jak doma, tak v zahraničí. Například ve Vyškově, Brně, Praze, Uh. Brodě, v Torontu, Kluži, v Ostrówe Wielkopolském a také v Soulu v Koreji. Samostatné autorské výstavy měl ve Vlčnově, Letohradě, ve Žďáru nad Sázavou, Uherském Hradišti, Kunovicích, Kadani, Hodoníně, ve Vsetíně a v jiných místech.

Jaroslav Tvrdoň se věnuje většinou tvorbě regionálních míst na Moravském Slovácku. Tento kraj nebyl na grafikách  zobrazovaný. Svůj rodný kraj má hodně rád, a proto mu vzdává hold svou tvorbou. Často jsou u něho vidět práce zobrazující okolní vesnice a města uherskohradišťského okresu. Pražané mu vytýkali, proč netvoří pražské motivy, ale on jim vždy odpověděl, že nejraději zůstává věrný svému rodnému kraji. Dále vytváří drobnou i užitkovou grafiku, exlibris, novoročenky, pamětní listy a další.  Veškeré rytiny, které vytváří mimo pražské tiskárny, si tiskne sám.

Grafiku si vyměňuje jak s našimi umělci, tak i se zahraničními. Tím se prakticky dostává do povědomí širokého okolí. Dříve spolupracoval i se Státní tiskárnou cenin, pro kterou tvořil různé rytiny dle jejich požadavků pro použití na cenných papírech (obligační listy a jiné ceniny). V dnešní době se ocelorytina využívá jen ve tvorbě známek, cenných papírů a bankovek. To proto, že při sklopném efektu je vidět, že jde o originál, který se nedá žádným způsobem napodobit.

Že se mohl věnovat své zajímavé práci, vděčí své manželce za vytvoření ideálních podmínek, a také Pánu Bohu, za dar zručnosti, aby mohl tento umělecký kumšt vykonávat. Do uměleckého nebe děkuje panu profesoru Josefu Lieslerovi (1912-2005) za to, že byl na jeho doporučení přijat do známkové tvorby. Jako jediný se Jaroslav Tvrdoň věnuje tvorbě ambigramů. Jde o výtvarné zpracování jakéhokoliv slova, či jména tak, že se dá číst stejně i po otočení vzhůru nohama. K této tvorbě je třeba mít dostatek fantazie a znalosti mnoha druhů písem. Kdo by chtěl vidět práce Jaroslava Tvrdoně, bude mít možnost navštívit letos v září Galerii ve Vlčnově na Měštance, kde bude při příležitosti autorových 70. výstava jeho tvorby.

Čtěte více
Autor: ANTONÍN ZLÍNSKÝ

Vaše názory

Sezónu koštů vín zahájí v Kudlovicích a Míkovicích

Kudlovice, Míkovice

Sezónu koštů vín zahájí v Kudlovicích a Míkovicích

Košty pálenek a slivovic už pomalu doznívají, zatímco sezóna výstav vín je teprve na startovní čáře. Už...

14. 2. 2020
Zvídálkové, pomozte bránit muzeum!

Uherské Hradiště

Zvídálkové, pomozte bránit muzeum!

Kdo nerad leží v peřinách a chce se dozvědět něco nového, bude mít tuto neděli jedinečnou možnost...

14. 2. 2020
Dětský krojový ples aneb zahrajte ně muzikanti...

Vlčnov

Dětský krojový ples aneb zahrajte ně muzikanti...

V únoru se nekonají jenom karnevaly a dětské diskotéky, ale i krojové plesy. Na tom vlčnovském, který...

14. 2. 2020
Dáte si naducanou jitrničku ve skanzenu Rochus?

Mařatice

Dáte si naducanou jitrničku ve skanzenu Rochus?

Slovácká zabijačku ve skanzenu Rochus se stala tradiční akcí masopustního období, které probíhá od Tří králů do...

14. 2. 2020
TOPlist