Příloha KNIHOMOLNA

KVĚTEN 2018 vydala Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana NEPRODEJNÝ VÝTISK ■ Ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu. IL FOTO: WEB Téměř každá kniha obsahuje příběh. Kvůli příběhůmknihy čteme. Chceme chvíli žít pří- běh někoho jiného, ne ten svůj, který je někdy příliš obyčejný, někdy naopak nespravedlivě tíživý. Pár stránek papíru potištěných písme- ny má tu moc nás odpoutat od všednosti a vyslat do kosmu, dominulosti, do exotických zemí nebo jen prostě mezi jiné lidi. Kniha je nejjednodušší teleport a stroj času v jednom. Některé knihy mají ještě něco víc. Samy jsou příběhem, zažily svá dobrodružství a putování prostorem a časem. Předávaly se z ruky do ruky, cestovaly lodí či letadlem na druhý konec světa a nesly svá poselství. Teď leží v knihovnách a archivech amohou, chce- te-li jim naslouchat, svůj příběh vyprávět. V depozitáři Knihovny BBB odpočívají takové knihy. Jejich příběh sahá hluboko zpět do dvacátého století a odkrýt ho může- me díky dopisům, které knihy provázely na jejich cestách. I ty totiž v knihovně máme uschovány. Příběh je to téměř pohádkový. Poslyšte tedy pohádku. Bylo nebylo, a my víme, že bylo, v Praze na Pankráci na konci 19. století vyrostla nová věznice. Stojí tam dodnes. Jejími zdmi prošly tisíce spravedlivě i nespravedlivě odsouzených. Někteří nikdy nevyšli ven, jejich život skončil kat. Nejhůř a nejvíc zde tekla krev za druhé světové války, za ně- mecké okupace. Tehdy gilotina během let 1943-1945 připravila o život více než tisíc lidí za smyšlené zločiny proti německé říši. Zoufalství vězňů čekajících na smrt muselo být nepředstavitelné. Jistou představu nám však může dát kniha Žaluji: pankrácká kalvarie. Vydal ji v roce 1946 Karel Rameš, jeden z pankráckých vězňů. Podařilo se mu psát tajný deník a také organizovat ilegální korespondenci vězňů. Motáky odsouzených na smrt dokázal dostat ven z věznice. Kniha Žaluji po válce podáva- la svědectví o všech hrůzách právě pomocí zachovaných dopisů i unikátních fotografií. Je to smutné a děsivé čtení, ale noční můry nezmizí, když se o nich bude mlčet. Ano, dva svazky knihy Žaluji jsou mezi těmi knihami, o kterých vyprávím. V Uherském Hradišti tehdy po válce žila ro- dina poštovního úředníka Neussera. Měli příbuzné ve Spojených státech amerických a na jaře 1947 jim poslali balíček. Dopis provázející zásilku říká: „Drahá tetinko. Posíláme Vám v upomínku aspoň zatím knihy, které myslím, že Vás budou zajímat. Jsou to dokumenty a důkazy všech těch hrůz a utrpení, které naši lidé hrdinové museli od těch tyranů německých vytrpět. Zatím se ještě nesmí nic jiného posílat.“ Jakou odezvu v Americe zaslané knihy vzbudily, nevíme. Můžeme jen matně tu- šit. Knihy dál žily svůj příběh, který ještě zdaleka nekončil. Nikdo je nevyhodil jako nepotřebné. Po téměř padesáti letech, po sametové revoluci v roce 1989, syn obda- rované tetičky, pan Bakalik, začal navštěvo- vat Uherské Hradiště a do Knihovny BBB chodíval číst anglické časopisy. Po nějaké době, v roce 2000, knihovna dostala dopis a balíček z Ameriky. V něm byly knihy Žaluji a Golgata. Ty samé, které kdysi cestovaly z Hradiště do USA, nyní přiletěly zpět domů. I jejich průvodní dopis máme v knihovně uložen a můžeme vám z něj citovat. STRANA 8 Libuše Pavlicová: P ř íb ě h cestujících knih K NIHOMOLNA MIMOŘÁDNÉ VYDÁNÍ DOBRÉHO DNE Kdo si zaslané číslo ponechá, považován jest za odběratele! List apolitický, věnovaný čtenářům k jeho poučení i zábavě Vážení a slovutní čtenáři, knihomilové, bibliofilové, příznivci knihovny, humo- ru i tištěného slova! Veřejné knihovnictví v Uherském Hradišti si v letošním roce připomíná neuvěřitelné 170. výro- čí, čímž jenom podtrhuje kulturnost našeho města. Historii knihovny i budo- vy, bývalé židovské syna- gogy, jsme Vám přiblížili v desetidílném seriálu, jehož vyvrcholením a jakýmsi bonusem je mimořádné vydání KNIHOMOLNY - listu apolitickému, vě- novaného čtenáři k jeho poučení a zábavě. Obsahem Knihomolny jsou jednak články seriózní a pravdivé, ale i takové, které je nutno brát s nad- sázkou a slouží především k pobavení. Není úplně snadné je rozlišit, protože i texty těžko uvěřitelné mají vždy reálný základ. Nepopíráme, že naším vel- kým vzorem při tvorbě Knihomolny byly spřátelené Lihové noviny. Doufáme, že při četbě pochopíte, že knihovnice a knihovníci rozhodně nepatří k nud- nýmpatronům, jak by se na první pohledmohlo zdát. A nezapomeňte, kdo si číslo ponechá, považován jest automaticky za odběratele! RADOVAN JANČÁŘ SLOVO ŘEDITELE

RkJQdWJsaXNoZXIy Mzc5NTY=