Lihové noviny - červenec 2018

STRANA 1 LIHOVÉ NOVINY PERLA L IHOVÝCHODNÍ MORAVY. ČASOP I S NEODVI SLÝ, VĚNOVANÝ L IDU, JEHO POUČENÍ A ZÁBAVĚ . Č E R V E N E C V Y D Á V Á S P O L E Č N O S T P Ř Á T E L S L I V O V I C E Č R Z D A R M A HI STORI E I VO F R O L E C MARTA KONDROVÁ M I M O Ř Á D N É V Y D Á Í D O B R É H O D N E KN˜L=C KDGN˜;C KDANGNA;= K= :DÜðÜ Z KOŠTOVÁNÍ Vážení a milí přátelé, další dva roky uběhly jako voda a s nimi i celá řada místních koštů v národopisné oblasti Slovác- ko. Koštovalo se na nich obrovské množství vzor- ků slivovice, destilátu tolik typického pro náš kraj. Vynikajících, dobrých, „dá sa“ i „nedá sa“. Nutno říci, že těch „nedá sa“, při nichž tuhnul ohryzek v krku a oči se bolestně mhouřily, bylo pomálu. Vítězné destiláty z místních koštů se staly většinou lahůdkou. Pilně jsme tyto tekuté poklady pro vás sbírali, abychom je mohli společně ochutnat a také slavnostně vyhlásit nejlepšího z nich – šampiona Slovácka . Pokud nechcete o tuto výjimečnou chvíli přijít, vezměte si své kalendáře a červenou tužkou pište: IV. SLOVÁCKÝ KOŠT SLIVOVICE SOBOTA 10. LISTOPADU 2018 Uherské Hradiště, Reduta, Masarykovo náměstí 15.00 – 22.00 hodin. V krásném prostředí barokního uherskohradišť- ského kulturního stánku nás čeká nejen bienální de- gustáž nejlepších vzorků slivovice Slovácka, ale rov- něž tradičně skvělá atmosféra, dobrá zábava, setkání s přáteli i poslech výborné stylové Štrajchkapely z Kněžpola. Něco na zub se rovněž najde. Zvláště srdečně zveme členy a příznivce Společnosti přátel slivovice České republiky. Těšíme se na vás, přátelé! Co je nového v muzeu aneb v muzeu je přeci všechno staré?! Se začínající devátou sezonou je Muze- um lidových pálenic ve Vlčnově benjamínkem mezi muzejními institucemi a expozicemi, kte- ré v rámci České republiky existují sto i více let. Neutuchající zájem návštěvníků svědčí o tom, že téma, které muzejní expozice představuje, je veřejnosti blízké a zaslouží si připomínku, co vlastně předcházelo vzniku Muzea pálenic a jaké s sebou tvorba expozice nesla úskalí. Výstava či muzeum pálení a pálenic? Myšlenkou vytvořit stálou expozici, která by se věnovala podomácké výrobě destilátů, se pracovníci Slováckého muzea zaobírali již od roku 2004. Prvotní impuls věnovat se tomuto opomíjenému, svéráznému a doposud živému jevu tradiční lidové kultury dal ředitel Slovác- kého muzea PhDr. Ivo Frolec, inspirován mimo jiné výstavou Moravského zemského muzea, Už máte vypálené ? Od první myšlenky k realizaci vedla dlouhá a náročná práce provázená řadou změn, které byly, jak se v konečném důsledku ukázalo, ku prospěchu věci. Původní záměr vy- budovat nový objekt pro expozici pálení v areá- lu památkově chráněných rolnických usedlostí č. p. 93 nebo č. p. 90 v obci Topolná se ukázal jako velmi problematický. Zejména z hlediska si- tuování nového objektu, který by si „Muzeum pálenic“ vyžádalo. Svou roli sehrála i poměrná odloučenost obce od zavedených turistických cílů a stezek a samozřejmě potíže ve financování celého projektu. V roce 2007 se otevřela nová možnost řešení záměru. Ke spolupráci se podařilo získat obec Vlčnov, která nabídla k realizaci expozice objekt stodoly v areálu usedlosti č. p. 65. Stavení má zachovanou původní dispozici i vybavení, které dožilo spolu s poslední majitelkou a obyvatel- kou, která obecnímu úřadu objekt v roce 1999 odprodala. Tato usedlost, ležící v centru obce, je využívána pro pořádání kulturních akcí, zejmé- na v rámci slavností s jízdou králů. Samotný objekt stodoly, ležící v humně, se ukázal být vhodný pro připravovaný záměr, tak- že se začalo pracovat na přípravě rekonstrukce a hledání dalších partnerů, kteří by na úkolu spolupracovali. Jako šťastná volba se ukáza- lo oslovit Centrum tradičnej kultúry v Myjave a Trenčianské muzeum v Trenčíně. Výsledkem bylo kromě uspořádání Dnů slivovice, vydání několika publikací i uspořádání putovních vý- stav především otevření Muzea lidových pálenic ve Vlčnově 15. 5. 2010. (Pokračování na straně 6) PROČ PIJEME ANEB SACÍ REFLEX Sání je nejen jeden z pracovních cyklů vý- bušných a vznětových motorů, ale též životně důležitý reflex, bez kterého by nebylo lidského rodu. Tato pravda se nakonec obráží i v termi- nologii biologického rozlišování živočišných dru- hů – člověk je určen jako savec. Sací reflex, jako nakonec všechno v lidském životě, samozřejmě podléhá proměnám. Na začátku nepříliš bohatého rejstříku chutí většině savců chutná mléko, s do- spíváním a uzráváním však mohou být preferovány i jiné chutě. Sací reflex by byl jistě kontrolovatel- nější, kdyby dějiny nevymyslely nádobu. Nemys- lím nádobu v personifikaci Evy, myslím nádobu v podobě láhve v mnoha jejích modifikacích až po demižon. Milý degustátoři, to, že nevinné dítě, savec – kojenec, dostává již v raném věku kojeneckém do rukou láhev, to je zásadní zlom v rozvoji sání, neboť láhev se dá plnit různými obsahy. A pro- tože člověk je nadán rozumem a pudem tvořivosti, přirozeně zkoumá, čím vším se dá láhev naplnit. Nejsnadněji je naplnit ji vodou, ale u té se rozvojem průmyslu zhoršuje kvalita, až je v naší současnosti téměř nepoživatelná. Člověku nezbývá než hledat jiné zdroje, a to i za pomoci magie a alchymie. Ve snaze najít nejcennější substanci do láhve – elixír života, sublimuje dary přírody a objevuje alkohol. A protože člověku je vlastní hřích (jinak by se vlastně nemohl ani rozmnožovat), tak stejně jako v ráji ochutnal zakázané ovoce, ochutnal i jeho zázračnou metamorfózu – destilát. A stejně jako mu zachutnala tělesná láska, zachutnal mu i tento omamující elixír, zvlášť když někdy působí i jako afrodisiakum. A protože za rozkoš, potěšení a opojení se ne- jen v ráji, ale zejména v pozemském slzavém údolí platí, vynalezly se represálie. Lásku omezuje mo- rálka a pás cudnosti, výrobu destilátů trestní právo i poplatky za pálení, protože všeho moc škodí. Lid- ské konání nakonec koriguje i sama příroda, na vol- nou lásku sesílá pohlavní choroby, na švestky šárku. Ale protože nic není jednoznačné, dialektický vztah dobra a zla pronikl i do savého konání sav- ce člověka. Na jedné straně konzumace destilá- tů vede k cirhóze, k úbytku sexuální apetence a společenské dezintegraci, na druhé straně je prospěšná až zdravá, povzbuzuje a zespolečenš- ťuje. Ještě u jedné věci bych se chtěl zastavit. Fe- nomén destilace je spojen nejen s osvojením technologie, ale i s kutilstvím a technickou vyna- lézavostí a tvořivostí kuriózně nejednou spojenou s jakousi ilegální činností. Milý degustátoři, nejde muzeum lidových pálenic YH 9OĀQRYĒ mi o uznání podomáckého pálení slivovice jako protipolitického odboje, jde o to, abychom skrze prizma degustování nahlédli na člověka v široké škále jeho aktivit s neurčitou hranicí prospěchu a škodlivosti, neboť člověk je savec. Koš slivovice, Zlín, Chemicko-technologická fakulta, . . VIDEOPOZVÁNKA PAV E L P O P E L K A

RkJQdWJsaXNoZXIy Mzc5NTY=