FacebookYoutubeInstagram

Jízda králů - folklorní fenomén napříč historií

Hluk Společnost 22. 6. 2017
Jízda králů - folklorní fenomén napříč historií
Foto: pri

Jízda králů v Hluku prošla vývojem a za dobu své existence doznala mnoha změn. Byla k vidění i mimo toto menší slovácké město a ve své historii dokonce čelila zániku. Místním se však tradici podařilo zachovat, a tak letos může v dívčím kroji brázdit ulice Hluku dvanáctiletý Tadeáš Křížan. Doprovázet ho bude pětadvacet jezdců, většina z ročníku, který by letos nastoupil povinnou vojenskou službu.

První zmínka o hlucké Jízdě králů pochází ze šedesátých let devatenáctého století. Místní rodák Josef Dufka v rodinné kronice v této době zmiňuje, že tradiční jízda proběhla stejně dobře jako roky před tím. Bohužel dnes již není možné dohledat skutečný počátek této slavnosti v Hluku. Někteří odborníci zasazují vznik tradice do dob Velké Moravy, jiní do časů, kdy toto území ovládal uherský rod Zápolských.

Na významu začala Jízda králů nabývat ve dvacátých letech minulého století. „Zejména Hlučané a Vlčnovjané byli zváni, aby jízdu předváděli při nejrůznějších slavnostních příležitostech. Například v roce 1925 jely obě skupiny v čele průvodu na Národopisných svátcích Moravy v Brně,“ vysvětluje Miroslav Šuránek, který je jedním z organizátorů hlucké Jízdy králů a je také jedním z obdivovatelů zabývajících se tématem hlucké jízdy. Velkého obdivu pak dosáhlo představení zajetí vlčnovského krále na agrárních slavnostech v Praze v roce 1928, které inscenovali jezdci z Hluku a Vlčnova.

V době konání druhé světové války se Jízda králů nekonala pravidelně. Věhlasu opět začala nabývat po skončení války, kdy byli jezdci z Hluku zváni, aby v různých městech tradici ukázali. Začátkem padesátých let přišel útlum. „S příchodem nového režimu došlo ke kolektivizaci zemědělství a rušení soukromých hospodářství,“ vzpomíná Josef Pospíšek, jehož rodina se v rámci kolektivizace musela také vzdát části svého hospodářství a dobytka. „Jízdu jsme obnovili proto, abychom posbírali peníze na chátrající tvrz. Tehdy se o ni nikdo nestaral a hrozilo, že spadne. Vybrání peněz byl hlavní důvod obnovení Jízdy králů,“ pokračuje Pospíšek.

Od roku 1959 je Jízda králů součástí Dolňáckých slavností, které prezentují kulturu této oblasti. Během šedesátých let proběhly ukázky této tradice i ve Strážnici. Vymizení soukromých vlastníků, kteří by zapůjčili koně, přispělo  k rozhodnutí pořádat slavnosti jedenkrát za tři roky, což se postupem času ukázalo jako velmi moudré.  „V sedmdesátých letech jsme museli shánět koně, jak se dalo. Většina jich byla v družstvech, odkud nám je mnohdy ani nechtěli zapůjčit,“ popisuje Josef Pospíšek období, kdy akutní nedostatek koní málem způsobil zánik hlucké Jízdy králů. V kritickém období se však spojila parta hluckých patriotů ve sdružení nazvaném Výbor domáckých slavností a těžkosti společně překonala. I díky snaze Josefa Pospíška, jeho bratra Františka a také dalších obětavců se ale zvířata podařilo vždy sehnat a tradice přežila nejhorší období. Postupně se situace zlepšovala a s návratem soukromého vlastnictví byla Jízda králů definitivně zachráněna. Od konce minulého století stojí v čele tradice Miroslav Šuránek a Petr Pospíšek. Oni, podle zásad daných minulými pořadateli a za přispění jejich užitečných rad, posuzují, kdo navlékne dívčí kroj a ujme se role krále. „V Hluku tvoří ročník potenciálních odvedenců základ jezdecké družiny a je zpestřen výběrem dalších chlapců, kteří se osvědčili hlasitým vyvoláváním během předešlého ročníku. Král je chlapec ve věku od deseti do patnácti let. Kompletní seznam všech králů dnes bohužel neexistuje. V dobách předválečných se přesné záznamy nevedly. Sběrateli artefaktů hlucké jízdy Františku Uhlířovi se však podařilo z jemu dostupných informací sestavit seznam králů začínající ve dvacátých letech minulého století,“ popisuje současný stav Šuránek.

Ani letos nebudou obyvatelé Hluku ošizeni o krásnou tradici. Nejsledovanějším členem družiny bude dvanáctiletý Tadeáš Křižan. „Na jízdu se hodně těším, ale mám i trochu strach, že spadnu z koně,“ nechává se slyšet budoucí hlucký vladař. Do sedla bílé kobyly se vyhoupne v neděli 2. července 2017.

Autor: ket

Vaše názory

Do manéže vlétl i sám principál

Uherské Hradiště

Do manéže vlétl i sám principál

Tradiční cirkusová představení občas zavítají i do Uherského Hradiště a okolí, ovšem jejich představení nikdy nemají takový...

22. 6. 2017
Syn králem, otec starostou

Hluk

Syn králem, otec starostou

Martin Křižan se letos bude muset během Dolňáckých slavností v Hluku vypořádat s dvěma důležitými rolemi. Jako...

21. 6. 2017
Masakr na pódiu!

Kunovice

Masakr na pódiu!

Doslova davové šílenství rozpoutal sobotní koncert skupiny Sabrage v rámci letošního Kunovského léta. Frontmanem pardubické kapely je...

20. 6. 2017
Na rodnou ves nezapomíná ani v devadesáti

Huštěnovice

Na rodnou ves nezapomíná ani v devadesáti

Huštěnovičtí rodáci načali druhé kolo setkávání. Schůzky pamětníků, kteří slaví významné kulaté či půlkulaté jubileum, začaly před...

19. 6. 2017

Související

Hluk

Syn králem, otec starostou

Martin Křižan se letos bude muset během Dolňáckých slavností v Hluku vypořádat s dvěma důležitými rolemi. Jako...

Hluk

Ondráš v Hluku naposledy?

Vystoupení VUS Ondráš každý očekával s napětím. Kolem zrušení tohoto souboru se vedou dlouhé diskuse na nejrůznějších...

Hluk

Lásku ke krojům získala po předcích

„Mašle ke krku se musejí zkrátit, jsou příliš dlouhé,“ byla první slova Jarmily Pospíškové, která v neděli...

Hluk

Kralováním žila celá Šimčíkova rodina

Uplynulý víkend proběhly v Hluku jubilejní 20. dolňácké slavnosti s jízdou králů a přehlídkou dechových hudeb. Zdejší...

TOPlist