FacebookYoutubeInstagram

Nápodoba je nejsilnějším nástrojem výchovy

Uherské Hradiště Zajímavosti 6. 9. 2019
Nápodoba je nejsilnějším nástrojem výchovy
Foto: ladislavspacek.cz

Nejhorší složka etikety české společnosti je stolování

Ve čtvrtek 12. září přijede do Uherského Hradiště pedagog, moderátor, bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla a propagátor etikety Ladislav Špaček. Připravil si dvouhodinovou přednášku nazvanou Etiketa v kostce. "Pokusím se během této krátké doby předat návštěvníkům co nejvíc praktických a každodenně potřebných pravidel etikety," slibuje věčný elegán a čerstvý sedmdesátník, kterého jsme minulý týden zastihli při nahrávání audioknihy, samozřejmě o etiketě, a na stejné téma s ním vedli i rozhovor.

• Opravdu etiketa není vědou, když v současné době rodiče zanedbávají výchovu svých dětí?
Pokud jde o výchovu dětí, jsou lepší a horší rodiny, bylo tomu tak vždycky. Každá rodina je jiná a já mám zkušenosti především s těmi rodinami, které chtějí, aby z jejich dětí vyrostli slušní lidé, chodí na moje pořady pro děti, kupují moje knihy etikety pro děti a mládež, posílají dospívající děti do tanečních, dbají o jejich správné návyky v oblékání, stolování i ve styku s dospělými. Ani u dalších rodin bych nemyslel, že děti zanedbávají, některé děti působí jako nevychované prostě proto, protože rodiče jsou zastánci bezbřehé liberální výchovy. To je nepříjemné nejen pro jejich okolí, pro školu a další výchovné instituce, ale je to zhoubné i pro děti samé. Každé dítě potřebuje řád, ten mu dává pocit jistoty a bezpečí. Už nemluvně pozná podle pravidelného rituálu, že po koupání následuje krmení a pak postýlka. Když pořadí porušíme, dítě se ocitne v nejistotě a tápe. Dítě, které nezná mantinely svého chování, vyrůstá v bezohledného a samolibého sobce, který nectí potřeby a zájmy jiných lidí. To jsou pak ti neoblíbení kolegové nebo sousedi, kterým se každý vyhýbá.

• Rodina je základem státu i výchovy. Dokáží ale školská zařízení s etiketou pomoci?
Málo. Na to bych moc nespoléhal. Škola je výchovně-vzdělávací instituce, ale v masovém měřítku, v jakém se vzdělávací proces odehrává, nelze spoléhat, že výchovná složka bude rovnocenná. Jistě, škola vytváří návyky, jako je sebeovládání, dítě si už nemůže hrát nebo lehnout si na zem jako ve školce, vede k pracovitosti, píli, vytrvalosti, ohleduplnosti vůči spolužákům, zdvořilosti vůči dospělým, ale ty opravdové základy mají kořeny v rodině. Někdy se mě ptají, jestli bych podpořil zavedení nového předmětu etiketa. Nemyslím si, že je to spásný nápad. Etiketa, slušné chování, musí prostupovat celým školním životem, neměla by skončit se zazvoněním jako matika nebo děják. Etiketa by měla být součástí všech hodin, přestávek, obědů ve školní jídelně.

• Jak působíte doma na děti, vnuky? Dokážete vůbec popustit uzdu fantazie a uvolnit se s rodinou?
Tak tohle je častý předsudek, který má zato, že etiketa je něco škrobeného, nepřirozeného, strojeného a že se všichni těší domů, až ji budou moci odložit. Znamená to, že tatínek nepozdraví, když přijde domů? Že nepoděkuje mamince za večeři? Že bude před dětmi mluvit jak dlaždič? Etiketa není smoking a ústřice, etiketa platí i v hospodě - jíme příborem, neolizujeme nůž, utíráme si ústa ubrouskem, neobtěžujeme okolí zvuky, které svědčí o tom, že náš zažívací proces probíhá úspěšně a radostně. Nemusíme sedět na třetině židle jako na banketu, můžeme si vždy přizpůsobit pravidla úrovni prostředí, kde právě jsme, ale to není únik od etikety, to je jen varianta etikety. Víte, auto taky neřídíte dvěma způsoby, spořádaně a pak jako že se vykašlete na pravidla. Je dobré mít základní pravidla zažita natolik, že nad nimi nemusíme přemýšlet a neobtěžují nás a děláme je všude stejně jako řízení auta. Správně říkáte „působíte“ na děti, ano, děti etiketě nevyučuji, to by nezajímalo. Pro děti píšu zábavné knihy, pořádám pro ně veselé pořady, kde se prostřednictvím hry dozvídají, jak se mají správně chovat. Děti nevychováváme mentorováním, ale příkladem. Jestli tatínek usedá ke stolu v trenýrkách a pije pivo z láhve, z jeho syna nevyroste uhlazený diplomat, jestli po večeři tatínek nepoděkuje mamince a nepohladí ji po ruce, nemá se dítě odkázané na rodinnou scénu kde poučit, jak je to správně. Rodičům se často zdá, že momentálně nevychovávají, jen jedí nebo se dívají na televizi, kdepak, nápodoba je nejsilnějším nástrojem výchovy, a to nepřetržitým.

• Byla etiketa vaší modlou od malička? Dokázal jste v době undergroundu upustit páru, zapařit, opít se nebo dokonce vypustit vulgární slovo?
Jasně, jsem pařič dodnes, včera jsem šel spát ve tři ráno, večeře v restauraci, pak bar… Piju téměř denně víno, ale dávám si pozor, aby to na mně na veřejnosti nebylo vidět. A sem tam mi ulítne i to slovo… onehdy jsem se neudržel a vylítlo ze mne: „Hrome!“

• Čechům se svět směje za ponožky v sandálech nebo pláče nad neúctou ke stáří například v tramvajích a metru. Kde vy vidíte "ostudu" české etikety?
Ve stolování, je to nejhorší složka etikety české společnosti. V oblékání, zvláště na společenských akcích, jsme se hodně zlepšili, dnes už každý muž ví, jak vypadá oblek a společenská košile. Hodně se zlepšily i situace, kdy se zdravíme, podáváme si ruce, navazujeme konverzaci. Máme totiž mnohem více příležitostí praktikovat společenský život, všude jsou dnes běžné večírky, plesy, premiéry, firemní akce a nechodí už na ně jen honorace, ale mnohem širší spektrum obyvatelstva, v Praze i v Uherském Hradišti. Ale stolování se odehrává v uzavřených rodinách, kde si myslíme, že je jedno, jak jíme, podle toho to vypadá v každé restauraci. Stolování taky vyžaduje určité manipulační dovednosti, u stolu hned poznáte, kdo je zběhlý v etiketě a kdo je nováček.

• Každý, kdo vás slyšel mluvit, gestikulovat nebo se s vámi setkal, vás bere za vzor. Měl jste, nebo dokonce máte nějaký zlozvyk, který byste při prezentaci na veřejnosti označil jako prohřešek?
Nejsem chodící názorná vyučovací pomůcka, jsem normální člověk, který se profesionálně zabývá etiketou, mám zlozvyky - při prezentacích a při natáčení pro televizi se houpu na špičkách, všimněte si toho někdy, mám partu kamarádů - teď vyrážíme na kola do Třeboně, mám mizernou životosprávu, nesnídám, neobědvám, jím jedno jídlo denně, tím je večeře, miluji restaurace, víno, nechodím po doktorech... Když mi něco je, počkám, až to přejde, ono to v 99 procentech opravdu přejde samo.

S vyslovením vašeho jména se mi vybaví distingovaný elegán ve společenských šatech. V jakém oblečení se opravdu cítíte svobodný?
Moje uvolněné neformální oblečení, ve kterém běhám denně po Praze, jsou džíny, košile bez kravaty a sako. Sako je praktická věc, má plno kapes, takže nemusím přemýšlet, kam dám klíče, peněženku a mobil, navíc muž v saku vypadá vždycky líp.
V létě samozřejmě chodím po městě v košili, ale nemám košile s krátkými rukávy, ty jsou pro starý, chodím v košilích s dlouhými rukávy vyhrnutými na předloktí. Každá žena vám potvrdí, že to je víc sexy. Nikdy jsem na sobě neměl tepláky, tento kus oděvu nevlastním. Jak říkával Karl Lagerfeld: „Oblečeš-li si tepláky, dáváš najevo, že tvůj život ztratil smysl.“ Ano, i v soukromí naší rodiny bychom měli vypadat chutně a esteticky. Nechodím doma ve slipech ani v největších vedrech, na doma mám docela slušivé kraťasy, ven je nenosím, vím, že jen tři procenta mužů mají ucházející nohy, škoda, že těch 97 procent si myslí, že patří do té vyvolené menšiny. Vezmu si je na kola, na grilování na chalupě, běhal jsem v nich v létě v Řecku na pláži.

• Učíte mluvit a jednat manažery, politiky i obyčejné lidí. Co vám při výuce etikety dává v poslední době nejvíce zabrat?
Přesvědčit lidi, že moje přednáška není jen zábavné vystoupení - protože zábavné je -, ale že to motivační „nakopnutí“ k rozhodnutí začít na sobě pracovat. Chci dát lidem inspiraci, jak zlepšit svoje chování, jak vést děti k ohleduplnosti, respektu k ostatním, laskavosti. Dnes už většina obchodníků, makléřů a manažerů ví, že chtějí-li být úspěšní, musejí se umět dobře chovat, aby zapůsobili na klienta.

• Na čem v současné době pracujete?
Na dvou knihách, které vyjdou v říjnu. Ta první je čtvrtý díl oblíbené série knih etikety pro děti nazvané Dědečku, vyprávěj, tentokrát o světě, ta druhá je Nová moderní etiketa, praktická příručka pro každého. Špačka do každé rodiny. (smích)

Autor: Pavel PAŠKA

Vaše názory

Poslední deník Květy Fialové, díl devátý, poslední

Slovácko

Poslední deník Květy Fialové, díl devátý, poslední

Dnes naposledy zveřejňujene ukázku z knihy Poslední deník Květy Fialové, ve které její autor Josef Kubáník popisuje...

2. 9. 2019
Dnes vychází Poslední deník Květy Fialové

Slovácko

Dnes vychází Poslední deník Květy Fialové

"Jsem nervózní, přece jen jsou to dva roky života. Těším se, co na knížku lidi řeknou, zároveň...

2. 9. 2019
Jak se nastupuje do výtahu a kdo jde první do schodů?

Uherské Hradiště

Jak se nastupuje do výtahu a kdo jde první do schodů?

Odpověď na tuto i další otázky se dozvíte ve čtvrtek 12. září v kině Hvězda. Do Uherského...

28. 8. 2019
Poslední deník Květy Fialové, díl osmý

Slovácko

Poslední deník Květy Fialové, díl osmý

Dnes DOBRÝ DEN přináší předposlední díl letního seriálu, díky kterému můžeme nahlédnout do připravované knihy Poslední deník...

27. 8. 2019
TOPlist