FacebookYoutubeInstagram

Od vinných sklepů k obytným domům

Mařatice Zajímavosti 6. 8. 2008
Od vinných sklepů k obytným domům

Z rozmanitých dějin stavebního vývoje „zlaté uličky“ královského města Uherského Hradiště

Území vhodné pro pěstování vinné révy v Mařaticích, vzdálené zhruba půl kilometru od jádra obce a především v bezprostřední blízkosti královského města Uherské Hradiště, lákalo již od druhé poloviny 17. století k výstavbě početných vinných sklepů. Mnohé ze současných existujících sklepů jsou doloženy už na mapě stabilního katastru z roku 1827 a na indikačních skicách.

Vápennoslínová půda, poměrně teplé podnebí a polohy obrácené k jihu a jihozápadu, které jsou v Mařaticích, byly odedávna vhodné pro pěstování vinné révy, a tak dodnes prakticky tvoří nejvýchodnější a nejsevernější hranici rozšíření vinohradnictví na Moravě. Obce kolem Uherského Hradiště patří k severním výběžkům moravského vinařského regionu, podle nového rozdělení patří do moravské vinařské oblasti a slovácké podoblasti.

Podobné sklepy jinde nenajdete

V bezprostřední blízkosti vlastních vinohradů, na úpatí tratí, byly budovány prostory nezbytné pro přípravu a uskladňování vína. Pro tyto účely byla volena místa méně vhodná pro vysázení vinohradu. Tak tomu bylo právě v lokalitě tzv. Vinohradského potoka v Mařaticích, blízko něhož rostly po obou stranách souběžné ulice sklepy a další drobné objekty, později i rozsáhlejší budovy, sloužící k bydlení. Když vinnou révu na začátku 20. stol. napadl ve větší míře révokaz, byly některé vinohrady, zvláště v blízkosti sklepů, přeměněny na ovocné sady. V měkkých spraších, které jsou v Mařaticích, se poměrně snadno hloubily dlouhé sklepy, výplní byly a dodnes jsou povětšinou cihly, jen starší a bohatší sklepy jsou kamenné. Sklep se skládá z předsklepí a vlastního sklepa. Mařatickou zvláštností, danou svažitostí terénu, je časté umístění lisovny v patře nad sklepem. To platí dodnes pro sklepy položené ve svahu pod úrovní ulice. Na stejném patře jako lisovna se pak nachází i místnost používaná ke společenským účelům, jako je posezení u vína, často se zpěvem a tancem. S podobným řešením se setkáváme pouze na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku. Zvláště ve výše položené části Vinohradské ulice přesahují sklepy nezřídka úroveň cesty a končí až ve svahu nad ní. Vstup do vlastního sklepa je přístupný v patře pod nasklepní částí. V předsklepí se ukládá vinařské nářadí, v zadnější části se nacházejí prostory pro uskladnění vína, jak v bečkách, tak i v lahvích. Mnozí majitelé si zde vytváří i vlastní archivy vín.

Architektura blízká královskému městu

Dalším specifikem Vinohradské ulice je úzké sepětí s městskou aglomerací, a tak nepřekvapuje, že si zde bohatí uherskohradišťští měšťané a církevní instituce budovali kromě sklepů i nadsklepní domy, a to už i ve zmiňovaném 17. a 18. století. Na rozdíl od souborů vinných sklepů i v blízkém okolí, jako např. ve Veletinách, Břestku nebo Buchlovicích, ty mařatické korespondují výrazně s architekturou blízkého města. Ze starších staveb můžeme např. jmenovat barokní budovu, známou dnes jako vinárna „U Lisu“ č. p. 247, tzv. „Schullmeisterův“ nebo „Braunův sklep“ č. p. 244 nebo klasicistní nadsklepní dům č. p. 381. V zahradách vznikaly další drobné stavby jako např. četné altány, dodnes zachované pouze sporadicky, které umocňovaly malebnost místa a lákaly k trávení volného času. K tzv. „Dvořákově restauraci“ č. p. 248 dokonce patřil i vyhledávaný taneční sál a v zadní části kuželna.

    Vinohrady mění tvář

Další původně jednoduché nadzemní domky s lisovnou byly ve větší míře přestavovány od přelomu 19. a 20. století. Novostavby měly charakter vil, určených k letnímu bydlení, nedělním výletům a společenskému životu. Např. na místě hloubkově orientovaného vinohradního domku byla v roce 1920 postavena vila podle projektu Antonína Šupky. Její kosočtvercový půdorys byl vynucen svažitostí terénu. Nadstavba obytného podkroví spolu s úpravou průčelí provedl František Peprla. Architekti Syroví se o vile vyjádřili, že „dům nad sklepem v průměrné stavitelské úpravě působí spíše těžkopádně.“ Podle sdělení Miroslava Valenty byl objekt následkem sesouvání svažitého terénu silně narušen a před třemi roky byl stržen a na jeho místě byla postavena hmotově téměř identická stavba. Ve 30. letech byla cesta ve vinohradech vydlážděna a domy získaly popisná čísla. Větší zájem o trvalé bydlení v této lokalitě, která se zdála být přece jen vzdálena od města i vesnice, však nebyl. Sice už ve 40. letech si hradišťský úředník Vladimír Ort stěžoval, že „čtvrť zahradních domků, zvaná „sklepy“, je v současné době přestavována na obytná stavení, nešetříce jejich rázovitosti“, ale ve větší míře se zde lidé nastálo usazovali až hluboko ve 20. století. Na základě Ortovy korespondence s Památkovým úřadem v Brně se však již tehdy začalo uvažovat o památkové ochraně některých objektů. Dva z tehdy navrhovaných sklepů, č.p. 260 a č.p. 244, byly později i za památky prohlášeny.

Novostavby produktem doby

Nedostatek bytů a menší intenzita vinařské výroby v druhé polovině 20. století zapříčinily další stavební ruch ve Vinohradech. Především v 70. a 80. letech vznikly novostavby rodinných domů, a to jak na zelené louce, tak nad staršími sklepy. Bohužel jsou produktem doby a nemají téměř žádnou architektonickou hodnotu. Jsou hmotově předimenzované, nerespektují ráz okolní architektury, mají nevhodná okna, balkony i fasády. Ani garáže nepůsobí pěkně. Původní nadzemní části vzaly za své a celá lokalita ztratila kouzlo výletní příměstské ulice. Situaci poněkud zachraňují místní restaurace a vinárny, které porůznu fungovaly a fungují v určitých obdobích a v jednotlivých objektech. Před převratem byla v provozu tzv. Dvořákova restaurace, tehdy pod hlavičkou Jednoty. V 90. letech bylo otevřeno několik dalších vináren a celý areál znovu začal ožívat zájmem obyvatel a turistů. Stal se znovu cílem vycházek mezi vinohrady i výprav za vínem nebo hudbou. Zvýšený ruch na ulici Vinohradské ulici si vynutil předláždění cesty a vyztužení betonovými překlady v místech nad klenbami sklepů. Kromě pokračujících stavebních aktivit došlo i k posílení vinařské tradice. Zemědělské družstvo Agrokomplex Kunovice, které zde vlastní největší rozlohu vinohradů, se chystá prezentovat místní vína prostřednictvím vlastní značky. Místní vyhlášení vinaři zase šíří slávu mařatického vinařství na výstavách vín občanského sdružení Vinaři Mařatice. Město Uherské Hradiště usiluje o obnovu a oživení Vinohradů včetně okolí kaple sv. Rocha. Doufejme, že mařatické Vinohrady budou vzkvétat.

Autor: VĚRA KOVÁŘŮ

Vaše názory

Kroje oblékne celá rodina

Slovácko

Kroje oblékne celá rodina

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek se staly jednou z příležitostí, kdy se děti mohou obléct do...

31. 7. 2008
Slovácké slavnosti nabídnou letos více vína

Slovácko

Slovácké slavnosti nabídnou letos více vína

Už se stalo tradicí, že každý ročník Slováckých slavností vína a otevřených památek se nese v předem...

31. 7. 2008
Práce ve vinohradech a sklepích

Slovácko

Práce ve vinohradech a sklepích

Pěstování vinné révy na našem území se datuje již od římských výbojů na sever od Alp. Žel,...

30. 7. 2008
Návštěvnost kraje se bude více sledovat

Zlínský kraj

Návštěvnost kraje se bude více sledovat

Vlastní systém sledování návštěvnosti zavádí Centrála cestovního ruchu Východní Moravy na území Zlínského kraje. Interní systém statistického...

29. 7. 2008

Související

Uherské Hradiště

Vítejte na Slováckých slavnostech vína a otevřených památek!

Hradiště žije po celý rok a Slavnosti vína jsou vyvrcholením hektického, ale krásného léta u nás ve...

Uherské Hradiště

Slavnosti jsou jako obraz, který stále maluju

Rozhovor s Antonínem Machem, ředitelem Klubu kultury, který je hlavním pořadatelem Slováckých slavností vína a otevřených...

Uherské Hradiště

Slavnostní krojovaný průvod

Sobota 9.00 Vinohradská ulice - Jedním z hlavních programů slavností vína byl a zůstává průvod krojovaných. Tvoří...

Uherské Hradiště

Slavnostní zahajovací pořad

Již popáté budou ve 20.00 zahájeny Slovácké slavnosti vína přímo na Masarykově náměstí. Loňský program mikroregionu Za...

TOPlist