FacebookYoutubeInstagram

Zvednout se dá téměř cokoliv

Staré Město Zajímavosti 13. 11. 2009
Zvednout se dá téměř cokoliv

Jeřábník Stanislav Mařák.

Foto: pri

Stanislav Mařák: Při práci s enormně těžkým nákladem se musí vše dělat s rozvahou a rozmyslem

Pokud nevlastníte stavební firmu, nebydlíte v pátém patře a dítě vám nehraje na klavír, nepotřebujete vyprostit utopené vozidlo nebo nerekonstruujete domek, nemáte větší důvod pomýšlet na to, že byste využili služeb jeřábníka. Pokud některá z alternativ nebo jiných potřeb ale nastane, je dobré, že tu taková možnost je. Představa, že něco nejde, vždy byla a je pro člověka neuspokojivá, proto se pokaždé snaží vymyslet, jakým způsobem to, s co nejmenším vynaložením lidských sil, zvládne.

Podívat se, jaké to je sedět v kabině a zvedat těžká břemena, jsem se zajel za Stanislavem Mařákem ze ..., který jezdí na proslulé Tatře 813 s nástavbou jeřábu. S malou přestávkou jezdí na jeřábu již bezmála čtvrt století a úspěšně zvedá a přemisťuje vše, co se jen dá.

Než se vyjede

Obyčejně tomu bývá tak, že nic se neudělá samo a všemu musí předcházet činnost jiná, možná ne tak zviditelňovaná a zajímavá, a to práce v kanceláři. „Do práce chodím na šest ráno. Pokud nevyjíždím brzo z rána, je čas si projít auto, překontrolovat stav, promazat, dotankovat atd. Pokaždé zajdu do kanceláře, kde mám nachystaný rozpis práce, co v daný den mám dělat. Na puťovce je vypsané místo, kam mám jet, s telefonním číslem, kdybych to nemohl najít. Prostě takový denní plán," uvádí mě Stanislav Mařák do svého pracovního dne. Stojíme v kanceláři a přebíráme papíry. „Dnes toho není moc, jenom pojedeme do Huštěnovic skládat pracovní stroj," doplňuje.

Ještě než opouštíme kancelář, řeší se důležitá otázka, zdali půjde zvládnout další zakázku. Zákazníci nedokáží vždy posoudit, co se dá, nebo nedá s jeřábem zvednout. „Stálý zákazník nebo firma, která s touto prací už má zkušenosti, ví, co je zapotřebí, abychom mohli vše provést bez problémů. U jednorázových zákazníků, kteří třeba staví dům a chtějí zvednout například překlady do patra, je nutné se s nimi domluvit. Nevědí, že i jeřáb má své limity, proto je potřeba se zeptat, jak vysoko a jaká váha se bude zvedat, a v neposlední řadě také jestli je vůbec na staveniště nebo kolem dokola přístup k manipulaci," vysvětluje Jana Hlaváčková a jedním dechem dodává: „Pracuji tu už dost dlouho, ale pokud si nejsem jistá, jeřábník sedne do auta a zajede se na místo podívat. Základní informace vím z dané tabulky, a to určení, do jaké výšky, vzdálenosti a jakou hmotnost může jeřáb skládat, ale nad zkušenosti jeřábníků to není. Děláme to kvůli  ochraně před potenciálními škodami vzniklými z naší strany a současně i kvůli zákazníkovi, který by platil zbytečný výjezd stroje. Rozhodnutí může padnout také až na místě od jeřábníků. Pokud se jim něco nezdá a práce by byla příliš riskantní, mohou z místa odjet."

Sedíme v kabině vozu

Před usednutím do kabiny tatrovky pořizuji pár fotografií a při vrčení motoru máme ještě chvíli čas si povídat. „Než se vyjede, musí se do zásobníku nafoukat vzduch, který slouží k ovládání brzd, spojky a nástavby jeřábu. Je to taková pětiminutovka, ve které stihnu vypsat papíry. Je to sice jednadvacetiletá stařenka, ale v kabině je hned teplo anebo se dá pustit nezávislé naftové topení, takže je tu příjemně," říká Mařák při vyplňování papírů. Jeho slova můžu jako zimomřivý potvrdit. Na budíku je vidět, že tlak v systému dosáhl potřebné výše, přepouštěcí ventil to dává najevo typickým sykotem, vyrážíme.

„Je to práce jako každá druhá. Po získání zkušeností jezdit s jeřábem není žádné umění. Je zapotřebí větší opatrnosti, to je pravda. Člověk ji musí dělat tak, aby se nic nestalo, a podle toho, na kolik se cítí. Dělat něco bezmyšlenkovitě, zadělával bych si na problémy," odpovídá Mařák na otázku, jestli je práce složitá.

Jeřábnické řemeslo

K jakékoliv práci je důležité mít „chochmes“ (vrozené vlastnosti, které slouží k jednoduššímu zvládnutí povolání a řešení otázek s ním spojených). „Když se přidají sympatie a záliba, jde to o dost snáz. Nikde na škole se to neučí. Jsem vyučený soustružník a rozhodnutí, že budu jezdit s jeřábem, přišlo po vojně, kde jsem dělal řidiče. Jistý čas jsem jezdil na náklaďáku a praktické zkoušky na jeřáb jsem dělal v sedmdesátých letech," říká Mařák.

Mladí jeřábníci to dnes mají složité. Nemají se kde a od koho učit. „Když jsem se to začal učit já, dojel jsem na stavbu a stál jsem tam celý den. Bylo jedno, jestli jsem skládal půl dne, nebo celý. Dnes není čas nikoho zaučovat, protože bychom práci místo jedné hodiny dělali tři. To by se zákazníkům nelíbilo a nikdo by to nezaplatil. Ale neviděl bych to černě. Jsou tu někteří mladí kluci, co to dědí od otců, kteří jim zkušenosti předávají," uzavírá Mařák těsně před Huštěnovicemi.

Jsme na místě

Přijíždíme do areálu ZD, přichází k nám majitel firmy, který nás posílá k výrobní hale, kde už stojí přistavený kamion s nákladem. Budeme skládat ohraňovací lis, který slouží k ohýbání železné pásoviny do tloušťky 2 cm a váží 10 tun. Jen pro zajímavost - na ohnutí pásoviny je zapotřebí vyvinout tlačnou sílu 150 tun. „První a nejdůležitější podmínkou je si vizuálně zmapovat terén a dohodnout se, kam se to bude skládat. Druhou nejdůležitější podmínkou je dobře zapatkovat jeřáb." Co to je? „Po stranách auta jsou čtyři hydraulicky vysouvací podpěry, ty zajišťují stabilitu při manipulaci s nákladem. Na zadní části je pro kontrolu horizontální i vertikální vodováha, která ukazuje správné postavení celé 24tunové konstrukce vozu," prozrazuje Mařák při práci.

K bezpečnému složení stroje, který řádově stojí statisíce, přijeli proškolení technici z výrobní firmy. A tak jako vodováha na jeřábu mě překvapuje další informace, že věc uvazování břemene není starostí jeřábníka. „Mohu mu třeba poradit, ale rozhodně je to starost vazačů. Nemohu seskakovat nahoru dolů. Vazači u takovýchto drahých strojů bývají automaticky, protože jsou vyškolení na to, aby věděli, jaké použít úvazky (to jsou různé druhy háků, popruhů, ocelových lan), aby vše proběhlo bez vážnějších problémů," komentuje Mařák za stálého rachotu stroje.

Komplikace

Řeklo by se: zahákne se a složí. Při práci s enormně těžkým nákladem se však musí vše dělat s rozvahou a rozmyslem. „V ideálním případě jde vše hladce, ale to by nebylo, aby se to u speciálních zakázek nekomplikovalo. Když tento lis nakládali na kamion, tak to nejspíš bylo nějakým vysokozdvižným vozíkem, protože to naložili pod shrnovací střechu a ta tam teď překáží. Já to nemohu chytit a zvednout, poničil by se stroj i střecha. No, necháme to na technicích," prozrazuje Mařák po obhlídce stroje na kamionu.

Technici vyskakují na kamion se speciálními háky a popruhem a zjišťují to samé co Mařák. Na nic se neptám a jen se dívám, jak si předávají informace a signalizují posunky jeřábníkovi, aby ovládal jeřáb tak, jak má, i když na náklad vůbec nevidí. „Musíme improvizovat a na poprvé to nevyšlo, takže následuje druhý pokus se speciálními pojezdy, které už jsou nachystané na zemi," popisuje Mařák v rychlosti. Pomocí pojezdů to jde líp a stroj se posouvá o potřebného půl metru.  

Následuje nové ukotvení a pomalé zvedání. Stroj je ve vzduchu, kamion popojíždí dopředu a během několika minut už se lis snáší na přepravní pojezdy, které budou sloužit k transportu ve výrobní hale. „Náklad se pokládá na milimetry. Většinou ale na místo nevidím, takže se musím spoléhat na pokyny obsluhy, která mi dává znamení, jak s nákladem manipulovat," říká Mařák.

Good job

Práce trvala přibližně hodinu, jeřáb je v přepravní poloze. Začíná pršet. V kabině vypisujeme doklady k provedené práci. „Za ty roky mě komplikace neznepokojují. Jsem rád, že se zdárně však beze škod vyřeší. Teď ještě musím vypsat papíry a pokud bude zákazník chtít, může mi to zaplatit hotově, nebo mu pak v podniku vystaví fakturu," sděluje Mařák při vypisování výkazu práce. Jdeme odevzdat papíry do kanceláře, kde za práci inkasujeme hotovost. „Stane se, že mi z práce volají, abych přejel na další zakázku, nebo jedu přímo na další místo v pořadí. Dnes nic takového není, takže jedeme zpět na firmu," doplňuje Mařák při odjezdu.

Každý den je jinačí. O práci se dá říct, že je různorodá. Zvedají se cihly, střešní krytina, šalovací dílce, přemisťují stroje, nakládají automobily, buňky, pokládají skruže aj. „Dnes to bylo jednoduché. Podloží v pořádku, tak jsem to jen nadzvedl, kamion poodjel a kousek od toho jsem to položil na přepravníky, takže nic složitého. Je opravdu jedno, co zvedám a kam to zvedám, pokud to samozřejmě technicky jde," dodal Mařák.

Technické parametry

Čím více je rameno vysunuté, tím samozřejmě jeřáb méně uzvedne. „Musím dodržovat a řídit se normou výrobce, který dodal tabulku, podle které vím, kolik mohu zvedat do výšky, do jaké vzdálenosti a jak těžké břemeno to může být. V kabině mám čtyři páky. Ovládají lano nahoru a dolů, otočení kabiny, sklon ramena a poslední je na teleskopické vysouvání ramena. K tomu plynový pedál, který doplňuje vzduch pro hydrauliku. Ještě tu mám několik budíků. Nejdůležitější je počítadlo odvinutých metrů lana a další, který mi určí, pokud bych překračoval stanovené normy. Pokud bych je překročil, začne to tu pípat a pak se vše samo vypne. U samého vrchu je koncový spínač, který zabraňuje, abych nepřetáhl hák zvaný kočka. Chrání tak před poškozením lana," dodává Mařák.

Náklady za miliony

Dělá se celý rok a převážně jde o zakázky v podobě stavebních prací. „Většinou si nás objednávají stavební firmy. Zvedání strojů je sem tam. Největší zakázka tohoto druhu byla, když se Scholte stěhovali do nové haly. Jinak se jedná o betonáž, vazníky, překlady, krovy aj. Občas se objeví i ne moc příjemná práce, a to vyprošťování havarovaných aut nebo kamionů,“ popisuje Mařák rozložení pracovní náplně.

Zvedá se kdeco, to už víme, ale v jaké ceně? „Nejcennější jsou stroje, kdy se cena pohybuje řádově ve statisících až milionech. V Scholte jsem zvedal mašinu, kterou přivezli z Japonska a stála 375 tisíc eur. Zde mohly práce začít, až se celá akce pojistila. Abychom mohli pracovat, tak nám muselo přijít povolení přímo z Německa od majitelů firmy," uzavírá Mařák toto téma.

Technický popis jeřábu

celková váha 24 tun

160 m lana

vzduchem chlazený 10válec

spotřeba 5 l nafty/hodina práce jeřábu

uzvedne:

750 kg 10 m vysoko do vzdálenosti 19 m

20 tun 7 m vysoko do vzdálenosti 3 m

PRO

jsem mezi lidmi

nejsem uvázaný u stroje

poznávám region

zajímavá práce

PROTI

omezení práce při špatném počasí

v létě horko, v zimě chladno

pokud jsem na stavbě, tak práce ve špíně

trochu stres, musí se neustále přemýšlet

ZAJÍMAVÁ STORY

Není křídlo jako křídlo

Váha 670 kilo, rozpětí 10 m. Někdy se objeví i zajímavější zakázka než zvedání stavebního materiálu. V tomto případě se nejednalo o piano, ale o křídlo z letadla, které bylo nutné zvážit. „Tyto práce jsou vyloženě náhodné a tak často je nedělám. Zakázka nebyla složitá, ale musíte u ní být daleko preciznější, přeci jenom to nestojí 2 tisíce jako paleta cihel. Musel jsem si dávat veliký pozor," prozrazuje Mařák svou nejzajímavější práci.

U celého procesu asistovali čtyři pracovníci, kteří měli nachystaný speciální držák, jenž křídlo držel, aby se nepoškodilo. Venku před halou byly připravené dvě váhy. „Nesměl jsem s tím ani trochu pohnout. Na háku měli ještě přimontovaný kladkostroj, kterým si na milimetr křídlo posouvali, když ho opět montovali na trup letadla. Hrubá práce byla na mně, ale zbytek už si dodělávali sami. Za svou praxi si nepamatuji, že by z nás někdo něco takového dělal, a myslím si, že deset let zase dělat nebude," uzavírá Mařák tuto příhodu.

Autor: PAVEL PRINC

Vaše názory

Stromy adoptovala také radnice

Staré Město

Stromy adoptovala také radnice

Cyklostezku ze Starého Města do Kostelan nad Moravou zdobí nová stromová alej. A každý strom má své...

11. 11. 2009
J. A. Pitínský: Tichá krajino!

Uherské Hradiště

J. A. Pitínský: Tichá krajino!

V sobotu 17. října proběhla ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti premiéra divadelní hry na motivy novely...

3. 11. 2009
Vykázaných násilníků přibývá. I kvůli krizi?

Slovácko

Vykázaných násilníků přibývá. I kvůli krizi?

Prohlubující se ekonomická krize a ztráta zaměstnání živitele rodiny má podle policejních statistik za následek rostoucí křivku...

31. 10. 2009
Babičtí vysadí novou lípu Svobody

Babice

Babičtí vysadí novou lípu Svobody

Letos na jaře uplynulo již devadesát let, kdy naši otcové, stařečci a prastařečci vysadili v naší vesnici...

25. 10. 2009
TOPlist