Foto: Jan Karásek

28. 01. 2012 00:00:00 - Vyšlo v čísle: 04/2012

Uherské Hradiště - Už dvacet let zachraňuje dialýza v Uherskohradišťské nemocnici životy lidí, kterým selhávají ledviny. Od roku 1992, kdy se do čela dialyzačního střediska postavil MUDr. Eduard Pavlík, jeho dveřmi prošlo na 400 nemocných pacientů. Dialýza má dnes deset stálých lůžek s maximální kapacitou deset tisíc dialýz ročně.Otevření dialýzy v roce 1992 odbouralo náročné cestování pacientů do Hodonína nebo Zlína. „Dojíždění jsem naštěstí nezažil, ale z vyprávění lidí, které jsem později na dialýze během osmi let čekání na transplantaci potkával, vím, že to bylo nesmírně náročné. I několik hodin třeba čekávali na sanitku,“ vzpomíná Josef Vávra, předseda hradišťské pobočky Společnosti dialyzovaných a transplantovaných, který je po transplantaci obou ledvin.Dialýza v Uherskohradišťské nemocnici začínala s osmi lůžky a po dvojím stěhování dnes tvoří jeden celek s nefrologickou ambulancí. „Dialyzovaní pacienti mají k dispozici deset lůžek s možností jejich navýšení na dvanáct. Jedno lůžko je přitom možné kdykoliv vyčlenit pro akutní dialýzu s veškerým nezbytným vybavením, jako je defibrilátor, EKG monitor a další přístroje,“ říká Jan Karásek, tiskový mluvčí nemocnice. Maxiální kapacita pracoviště je 10 tisíc dialýz za rok, aktuálně je využívána přibližně ze 75 procent. „Splňuje vysoké nároky na odbornost terapie a vybavením, úrovní práce a kvalitou personálu se řadí mezi nejlepší v republice. Disponuje patnácti dialyzačními monitory s přidanými moduly, ultrafiltrací s aktivními prvky biofeedback technologie, ionometrem a koagulometrem,“ doplnil Karásek. Nemocnice usiluje i o dovybavení posledním modulem BCM (body composition monitor), který zvýší komfort o provádění takzvané kardioprotektivní dialýzy.O pacienty pečují permanentně dva lékaři a dvanáct zdravotních sester. „Na dialýze jsem od začátku, je to týmová práce, ve které hraje každý důležitou roli. Je to zvláštní pocit zachraňovat lidem životy,“ říká staniční sestra Irena Kadlčíková.Jelikož středisko poskytuje více metod léčby, včetně případů akutního selhání ledvin, obsluha všech modulů dialyzačních monitorů zabere více práce než jen klasická dialýza. „Pacienta jsme schopni ošetřit až osmi metodami. Léčba je na našem oddělení silně individuální, je na míru ušita pacientovu klinickému stavu, jeho laboratornímu nálezu i komplikujícím se onemocněním,“ zdůraznil mluvčí špitálu. Pacient si podle něj může vybrat mezi hemodialýzou a peritoneální dialýzou.„Nejstaršímu pacientovi, kterého jsme ošetřili, bylo 98 let, nejmladšímu devatenáct. Mnozí na dialýzu docházejí už léta a jsou na oddělení už skoro jako doma,“ dodává s úsměvem Karásek. Třeba Rostislav Juřička, který s dialýzou žije celý svůj „dospělácký“ život a dokonce si díky ní našel i manželku. „Už si ani nedovedu představit, že bych jezdil jinam. Za ty roky jsme tady jedna velká rodina, která mě vždy naladí do psychické pohody,“ svěřil se věčný optimista Juřička.

Autor: PETR ČECH