FacebookYoutubeInstagram

Naganský expres přistál v Kunovicích, jeho demontáž trvala 3 835 hodin

Kunovice Zprávy 27. 9. 2016
Naganský expres přistál v Kunovicích, jeho demontáž trvala 3 835 hodin

Převážené letadlo TU-154 M bylo vyrobeno v 1996 a do roku 2007 sloužilo u vládní letky a u Armády ČR. Letoun zajišťoval lety vrcholních státníků, prezidentů Václava Havla i Václava Klause, vojáků a vozil i sportovce. Kunovické „tůčko“ s registračním číslem 1016 je zajímavý tím, že v roce 1998 přivezl zlatou hokejovou výpravu z Nagana. Co se tenkrát dělo na jeho palubě, o tom se dodnes vedou bouřlivé diskuze...

Foto: sal

„Naganský expres“ přistál v neděli v Kunovicích! Akce Velký přelet, kterou skoro dva roky připravovali dobrovolníci z Leteckého muzea, se obešla bez vážnějších komplikací. Trup demontového bývalého vládního letadla TU-154 M absolvoval cestu z pražského letiště Kbely až na Slovácko, největší transport letecké techniky v českých dějinách trval skoro 19 hodin. Na návěs o délce 51,5 metru dohlížela police i armáda. „Je to neuvěřitelný pocit, dokázali jsme něco výjimečného. Když jsme získali všechna potřebná povolení k silniční přepravě nadměrného nákladu - našeho tučka, hodně se nám ulevilo. Kdybychom totiž povolení úřadů nezískali, vše by se asi o měsíc odložilo,“ svěřil se Martin Hrabec, vedoucí Leteckého muzea v Kunovicích a kapitán Velkého přeletu v exkluzivním rozhovoru pro DOBRÝ DEN.

„Naganský expres“ má za sebou poslední „let“ Kbely - Kunovice. Jak moc bylo náročné vůbec získat povolení pro jeho transport?

Přípravy nám zabraly celé měsíce, vždycky záleží na hmotnosti a rozměrech nákladu, podle toho se zvolí přepravní technika a trasa. Následuje průzkum trasy, k čemuž firma Universal Transport využívala počítačové programy, které umožňují přesně zakreslit trajektorii soupravy do mapových podkladů, ale i fyzickou kontrolu a proměření trasy. Po získání povolení od vlastníků komunikací - Ředitelství silnic a dálnic, respektive Správ a údržeb silnic daného kraje - vše zpečetilo razítko od ministerstva dopravy. Kolektivu Universal Transport moc děkujeme, stejně tak kbelské 24. základně dopravního letectva, která dala definitivní souhlas k „manévrům“ při nakládání a výjezdu z letiště.

Oříškem určitě byla i samotná přeprava za policejního doprovodu. Vyskytly se nějaké komplikace, nebo jste každým úsekem projeli hladce?

Transport byl připravený velmi precizně, republikou jsme projeli jako nůž máslem. I když jsme třeba měli nějaké zdržení, nikdy jsme necouvali, i po milimetrech jsme jeli pořád dopředu. Neexistovalo zastavit na benzince na kafe. Největším problémem byli řidiči v prvních dvou dnech, kdy před náma zastavovali a natáčeli si nás na mobily, i proto jsme dojeli do cílových míst s hodinovým, respektive dvouhodinovým zpožděním.

Vzbuzovali jste obrovský zájem lidí, fanoušků, fotografů. Hlavně v Kunovicích. Jaké z toho máte pocity?

Hrozně příjemné, příjezd byl hodně emotivní. Už celá cesta, když jsme potkávaly houfy lidí. Ale nejvíc jich bylo u nás doma v Kunovicích.

Vraťme se ještě v čase. Když jste s nápadem přišli, věřili jste, že všechno klapne podle představ a vyvolá tak obrovskou vlnu zájmu veřejnosti?

Věřili jsme, že co děláme, má smysl. A zároveň jsme doufali, že se najdou lidé, kteří uvěří nám. Ale že se jich najde takové množství, jsme vážně nečekali. Je to pro nás ohromná vzpruha a zároveň zodpovědnost vůči všem našim podporovatelům.

I když, teď si vzpomínám, že původní plány hovořily o dřívějším převozu, tuším někdy na jaře, je to tak? Co způsobilo zdržení?

Jelikož s demontáží v takovém rozsahu u nás nemá nikdo zkušenosti, objevily se různé technické potíže, nejvíce vrásek nám přidělala demontáž stabilizátoru a centroplánů (vnitřních křídel -  pozn. autora). Hlavním problémem ale bylo, že jsme oproti původnímu plánu na celý projekt záchrany dvou tupolevů zůstali sami, tedy pouze parta kolem Leteckého muzea v Kunovicích.

Obrovským příjemným šokem skončila crowfundingová kampaň na webu startovac.cz, kde projekt Velký přelet aneb Stádo slonů uchem jehly získal 1,2 milionu korun, přitom cílová částka byla jen 400 154 korun… To asi nikdo nečekal…

Kdybychom nezískali minimálně požadovaných 400 tisíc korun za třicet dnů, všechny peníze se vracely dárcům. Šokem proto pro nás bylo, když nám lidé potřebné peníze poslali za necelých 39 hodin! Po takovém startu jsme věřili, že když nepolevíme, můžeme dosáhnout na dvojnásobek. Když několik dní před ukončením kampaně hranice padla, napnuli jsme poslední síly s motivací, abychom se v Síni slávy na startovac.cz dostali na bronzovou příčku, což se nám podařilo. Jsme moc rádi, že je mezi veřejnosti tolik lidí, kterým naše snažení není lhostejné. Je fajn vědět, že nás lidé podrželi.

Je možné prozradit, které ze známých osobností projekt podpořily, ať už sportovci, umělci atd.? A jakým způsobem? Penězi, koupí sedadla nebo propagačních materiálů?

Ano, podpořila nás řada známých osobností a subjektů, ale konkrétní jména neprozradím, budou dominovat na palubě letadla. Až Naganský expres vystavíme v muzeu, každý se může přijít podívat na jejich upomínku. Velmi významná je však i podpora od našich partnerů, kteří do nás vložili důvěru v době, kdy o nás ještě nikdo pořádně nevěděl. Bez nich bychom se daleko nedostali. A neobešli bychom se ani bez vstřícnosti ministerstva obrany a vedení kbelské 24. základny dopravního letectva.

Jak jste se získanými penězi naložili, případně ještě naložíte?

Přesně podle stanovených milníků na startovači, na které nám dárci postupně přispívali. Prvním milníkem byla přeprava letounu do Kunovic, druhým pořízení dvou kusů původních letištních schodů k tučku, které jsme už nakoupili. A další milníky nás ještě čekají. Vybudování fundamentu pod letoun, oprava a vyleštění laku, znovuzprovoznění audio a video zařízení v letadle a poslední a zároveň nejnáročnější úkol - sehnat minimálně jeden revers (obraceč tahu - pozn. autora) z motoru. Peníze od sponzorů jsme využili na pohonné hmoty, nákup nářadí, na výrobu různých přípravků, jeřáby a mechanizaci.

Získat peníze byla jedna věc, zajistit přepravu druhá. O jak náročnou dopravní akci jde, jak náročné bylo najít vhodného dopravce? Přece jen jde o největší transport letecké techniky v českých dějinách…

Dopravců na podobné náklady je v Česku poměrně dost a přepravují i větší a těžší věci, třeba lodě. Stačí je tedy zkontaktovat, zadat požadavek se specifikací nákladu a následně vybrat podle požadovaných kritérii. Určitě nebyla rozhodující jen cena, ale i schopnost přepravit trup bez nutnosti jeho rozpůlení na dvě části. Universal Transport vyhrál i proto, že jejich lidé akci nebrali jen jako jednu z dalších zakázek. Důkazem je jejich technik Martin Ludvík, který s kolektivem firmy chystá celou zakázku. S naší partou se aktivně účastnil demontáží a hlavně jemu jsme vděční za úspěšnou demontáž centroplánu. Dnes už prostě nejde jen o obchodní vztah, ale i o něco víc.

Nejdůležitější ale byla určitě samotná práce dobrovolníků z řad leteckých nadšenců. Kolik dnů a hodin jste strávili demontováním letounu, aby vůbec byla možná jeho přeprava z pražských Kbel do Kunovic?

Je to tak, v partě jsou neuvěřitelní dříči, a to jsou mezi námi i tři děvčata. Strohou řečí čísel jsme jen na Naganském expresu odpracovali ve volném čase a zdarma 3 835 hodin, což je necelých 160 dnů po 24 hodinách, ve větru, dešti, mrazu i horku.Nezanedbatelný byl i čas strávený na cestě Kunovice - Kbely a zpět. 1 142 hodin (47,5 dne) a 11 350 ujetých kilometrů.

Jak rozebírání letadla snášely vaše rodiny? Doma jste asi moc nebyli…

Je skvělé žít s pocitem, že máte partnerky a rodiny, které vám dovolí nejen plnit si svůj sen, ale ještě vás podporují. Teprve tehdy si člověk uvědomí, že má kolem sebe skutečně výjimečné duše. Strašně moc jim za to dlužíme a nevíme, jestli budeme schopni dluh vůbec kdy splatit. Ve skutečnosti jsou právě naši nejbližší praví hrdinové a zasloužili by metál za to, co s námi vydrží. Myslím, že už se moc těší, až bude tučko stát v muzeu a všechno bude za námi.

Velký přelet původně počítal s převozem dvou tupolevů, jeden měl jít do Olomouce. Z toho ale postupně sešlo. Jaký osud čeká „Prezidentský dostavník“? Skončí ve šrotu, nebo se najde někdo, kdo jej zachrání?

Druhý tupolev už na Hanou určitě nepojede, a to z jednoho prostého důvodu. Město totiž vypovědělo tehdejšímu muzeu nájemní smlouvu a letecké muzeum už v Olomouci neexistuje, přestěhovalo se do nových prostor. Provozovatele muzea stěhování natolik vyčerpalo, že jsme se společně dohodli, že pro druhého tupoleva najdeme nový domov. Jednání probíhají, zájemci jsou, ale zatím nepadlo definitivní rozhodnutí. Na osudu olomouckého muzea je vidět, jak důležitá a současně nijak náročná je podpora ze strany města. V podstatě stačí, aby město pouze nebránilo rozvoji leteckého muzea, a muzeum se stane zajímavou atrakcí pro návštěvníky i město samotné. Podobná je situaci i v Kunovicích, kdy jsme na jednu stranu ujišťováni podporou, ale na druhou to nejdůležitější - dlouhodobou garanci nájmu nebo převodu pozemků pro hangár - nemáme. Stejně tak není vyřešena ochrana území pro letecký provoz a naopak je snaha města letištní plochy „rozříznout“ obchvatem Kunovic. Samozřejmě se tomu bráníme, protože pro budoucí zachování a rozvoj letectví musí zůstat letiště a ostatní plochy nerozděleny.

Velkým přeletem to ještě nekončí. Jak dlouho odhadem potrvá montáž demontovaných dílů, ocasu, stabilizátoru nebo centroplánu? Novou turistickou sezonu asi nestihnete…

Montáž bude v některých ohledech náročnější než demontáž. Půjde prakticky o stavbu celého dopravního letadla. Čeká nás také příprava na umístění letounu, což dohromady zabere poměrně hodně času. Naše zbožné přání je letoun představit veřejnosti v roce 2018. Jelikož jsme měli úspěšnou letošní sezonu, která ještě neskončila, tak na příští z výnosů chystáme opravy některých exponátů, kterým jsme se kvůli Velkému přeletu nevěnovali tolik, jak bychom chtěli. Zároveň se chystáme představit několika novinek. Ale nežijeme jen Naganským expresem. Nezahálíme a aktuálně jednáme i o nových přírůstcích, které v muzeu ještě nemáme. Jeden unikát jsme už získali ze zahraničí, o dalších dvou kusech jednáme, ale podrobnosti si ještě necháme pod pokličkou. Určitě ale půjde o hezké překvapení pro naše příznivce a podporovatele.

Zkuste říct, proč by si lidé neměli nechat prohlídku tupolevu uniknout? V čem tkví jeho kouzlo?

Má unikátní historii a příběh jménem Velký přelet. Ale každé letadlo u nás v muzeu je vlastně kouzelné, váží několik tun a přesto dokázalo létat…

Chystáte nějaké speciální slavnostní otevření tupolevu? Třeba i se speciálním hostem z řad olympijských šampionů?

Chystáme, ale o tom až někdy jindy, nechte se překvapit.

Autor: PETR ČECH

Vaše názory

Konec nočních zábav! Už od soboty?

Slovácko

Konec nočních zábav! Už od soboty?

Vláda hodila přes palubu všechny spolky a pořadatele akcí ve městech i na venkově. Od 1. října...

27. 9. 2016
Střechou už do tříd nezatéká, školku ještě zateplí

Boršice

Střechou už do tříd nezatéká, školku ještě zateplí

Mateřská škola v Boršicích se za posledních šest let proměnila k nepoznání, obec do ní totiž „napumpovala“...

27. 9. 2016
Češi a Slováci podepsali memorandum

Zlínský kraj

Češi a Slováci podepsali memorandum

Stav dopravní infrastruktury na střední a východní Moravě a její nedostatečné propojení se sousedními regiony je překážkou...

26. 9. 2016
Řekni to svou lavičkou…

Uherské Hradiště

Řekni to svou lavičkou…

Uherskohradišťská nemocnice přichází s projektem Řekni to svou lavičkou…, který má za cíl zpříjemnit areál pacientům i...

26. 9. 2016
TOPlist