FacebookYoutubeInstagram

Spor o metr čtvereční

Uherský Brod Zprávy 20. 1. 2009
Spor o metr čtvereční

Josef Pešl s původní smlouvou.

Foto: fab

Zateplení části domu rozpoutalo nekonečnou válku sousedů a obce

Už téměř patnáct let trvají peripetie Josefa Pešla. Když si před lety začal stavět ve Vlčnově dům, ještě netušil, jaké problémy mu tato lokalita přinese. Už od počátku výstavby byl pod palbou neustálých kontrol ze stavebního či jiných úřadů, které prošetřovaly námitky, které na něj podával jeho nový soused. Dnes je na něj uvalena exekuce a v době, kdy všichni zateplují, musí strhnout zateplení, které zasahuje nad 0,09 metru obecního pozemku.

„Parcelu, na které jsem si postavil dům, jsem dostal od svých rodičů. Tenkrát ji soused chtěl koupit, ale já jsem si chtěl s rodinou postavit dům a usadit se,“ vypráví Pešl, v čem možná tkví dávný začátek dnes už patnáctileté války. Začalo to už tím, když musel Pešl o rok odložit stavbu, než se prošetří sousedovy námitky. „Stížnosti, že chci stavět na cizím pozemku, se ukázaly jako neopodstatněné, ale během té doby se zdražil stavební materiál a já měl na kontě první škodu,“ říká. Další problémy přišly se samotnou výstavbou. Domy, které totiž s Pešlovým domem sousedí, nestojí rovnoměrně. Jeden je asi o metr a půl zastrčený.

„Nechtěl jsem si kvůli nerovnoměrnosti domů sousedů stavět šikmou stěnu. Dům byl tedy navržen tak, že čelní stěna šla rovnoměrně od domu, který stál víc vepředu. A u druhého souseda pana Chvilíčka byl tak dům o ten kousek vepředu,“ popsal Pešl. Kdyby jen tušil, jaké potíže kvůli tomuto kousku zdi vzniknou, překousl by snad i tu šikminu v obýváku. Pro svůj záměr potřeboval ale koupit i část obecního pozemku. „Nevěděl jsem, kolik budu potřebovat metrů. Jestli osm, nebo dvanáct.

Tak jsem si od obce koupil metrů patnáct. Ty jsem zaplatil a mám na to i smlouvu podepsanou tehdejším starostou,“ přidal další část příběhu Pešl. Poté, co Pešl obdržel stavební povolení, začal stavět. Jakmile dostavěl, geodeti mu změřili dům, aby mohla být nemovitost zanesena do katastru nemovitostí. „Tehdy naměřili devět zastavěných metrů. Ovšem měřili to bez okapů. Kdyby to měřili s nimi, tak tento spor ani nemusel být,“ dodal Pešl. Ty centimetry mu dnes chybí. Následovala série sousedových stížností a námitek na jednotlivé kroky při stavebním řízení. Přesto prošel dům pana Pešla úspěšnou kolaudací. „Ještě před kolaudací jsem si udělal, právě na té malé zdi vyčnívající na straně u souseda Chvilíčka, zateplení. Toto zateplení se stalo záminkou pro veškeré další rozbroje, do kterých byla naneštěstí vtažena i obec,“ upozornil Pešl. Jenže ještě právě před tím, než se zeď zateplovala, se stala zásadní událost. Podle Pešla obec Vlčnov přišla s tím, že je rozpor mezi katastrem a smlouvou o pozemku, a že když pan Pešl zastavěl jen 9 metrů (bez zateplení), že by bylo vhodné smlouvu pro pořádek upravit.

„Nic jsem nenamítal, chtěl jsem obci vyjít vstříc. Jenže když jsem později začal zateplovat, soused z toho začal doslova šílet. Začal si zase stěžovat na všechny strany. Odháněl mi řemeslníky, dokonce mi zateplení strhnul. Od té doby jen hledal, co by se dalo napadnout,“ uvedl Pešl. A skulinka se našla. Josef Pešl dojel na změnu kupní smlouvy na pozemek. A ačkoli původně měl smlouvu na patnáct metrů a ty také zaplatil, na obci byla už jen smlouva, která byla sladěná s katastrem nemovitostí. V ten okamžik se Pešl ocitl v roli někoho, kdo porušuje zákony a staví načerno na cizím pozemku. A původní smlouvu už obec nemá. „Stále platí, že platná smlouva je ta, ke které je přiložen snímek geodetického měření a která je také uložena na katastrálním úřadu,“ tvrdí však vlčnovský starosta Jan Pijáček. Ano, nabízelo se jednoduché řešení, obec mohla znovu prodat jednou už zaplacenou parcelu. Tentokrát by dokonce stačilo jen 0,09 metrů. To by to ovšem muselo schválit zastupitelstvo. A tak se nestalo. „Odůvodnění bylo takové, že to není ve veřejném zájmu. Takže veřejný zájem je, abych v době plynové krize strhnul zateplení?“ ptá se nešťastný Pešl. „Zastupitelstvo prodej buď schválí, nebo neschválí, žádné takové odůvodnění nepadlo. Není možné, aby si někdo prodej vydupal,“ tvrdí Pijáček. Mimo protokol se Pešl dozvěděl, že se má se sousedem usmířit. „Ale copak to jde? Já s útoky nezačal,“ doplnil Pešl. Připomíná to situaci v Gaze. Odveta za odvetu za odvetu.

„Ano, i já už jsem klesl k tomu, že jsem podal nějaké námitky jako odvetu,“ přiznal Pešl. Situace se zateplením se zdárně vlekla. Během té doby si soused objednával posudky a oslovoval úřady. Až dosáhl svého. Nadřízený útvar stavebního odboru v Uh. Brodě kolaudaci zrušil a pan Pešl dostal nařízení zateplení strhnout a zaplatit 14 tisíc exekuční náklady. A to po deseti letech. Jen chvíli předtím, než by byla taková banalita promlčená. „Informace ze spisu můžeme podávat pouze účastníkům řízení. Zeptejte se pana Pešla,“ nechtěl se k věci vyjádřit vedoucí brodského stavebního odboru Jiří Vrba. „Podle mě se do toho úředníci tak zamotali, že už za žádnou cenu neustoupí, aby nepřiznali chybu,“ domnívá se Pešl. Starosta však upozornil: „Ještě než začal zateplovat, přišel na neveřejné jednání rady a řekl, že si tu zeď zateplí, co na to říkáme. Všichni jsme mu říkali: Nedělej to. Bude jen zle. Neposlechl, práskl dveřmi. A tak se dá říct, že má, co chtěl,“ dodal Pijáček.

Podle něj soused Chvilíček pouze brání svůj zájem. „On taky pan Pešl začal stavět jinak, než jakou dokumentaci dal podepsat sousedovi,“ tvrdí starosta. Podle Pijáčka se však obec pro urovnání sporu angažovala. „Po roce přesvědčování se nám podařilo, že Chvilíček byl ochoten zateplení tolerovat, pod podmínkou, že Pešl odstraní 10 centimetrů od Chvilíčkovy zdi. Aby, jak Chvilíček říkal, se tam alespoň dostal zedník se lžicou. Pešl nejdřív souhlasil, ale pak to odvolal. Tím okamžikem padla možnost spor ukončit. Kompromis musí být totiž oboustranný,“ popsal Pijáček. Krom mnoha pochybností, které má pan Pešl o jednání úředníků, ho také zklamala obec.

„Pan Chvilíček je totiž předseda místní tělovýchovné jednoty a je zadobře s většinou zastupitelů. Nebo se ho možná všichni bojí a jsou rádi, že se soustředí na mě. Dostalo se ke mně, že se taky obec bojí, že ji bude Chvilíček žalovat. A to, že je budu žalovat já, toho se nebojí? Nic jiného mi asi nezbude,“ připustil Josef Pešl. „To nevím, koho by mohl žalovat. Leda investora, nebo stavební úřad. Žádný soud nemůže donutit zastupitelstvo, aby odhlasovalo konkrétní věc,“ zakončuje starosta.

Autor: fab

Vaše názory

Dělníci osvobodili ducha majitele

Uherské Hradiště

Dělníci osvobodili ducha majitele

Neuvěřitelné! Zdi hotelu Maxi na Mariánském náměstí v Uherském Hradišti desetiletí ukrývaly ducha jednoho z předchozích majitelů...

13. 1. 2009
První miminko roku je z Březové

Uherské Hradiště

První miminko roku je z Březové

Prvním miminkem Uherskohradišťska je opět holčička. Pomyslnou štafetu po Barboře Popelkové převzala Kateřina Zetíková z Březové, která...

13. 1. 2009
Životy i majetek chránil 31 let

Uherské Hradiště

Životy i majetek chránil 31 let

Profesionální hasiči z Uh. Hradiště se rozloučili s živoucí legendou. Na Silvestra odsloužil poslední směnu Karel Hanáček,...

13. 1. 2009
Obec zaplatí za orkán Emma

Kostelany nad Moravou

Obec zaplatí za orkán Emma

Obyvatelé Kostelan, jimž orkán Emma v březnu poničil mramorové náhrobky jejich rodinných hrobů, se dočkali finančního odškodnění....

13. 1. 2009
TOPlist