FacebookYoutubeInstagram

„Vyprahlá země? Kanál Dunaj-Odra-Labe to změní!“

Zlín Zprávy 13. 4. 2016
„Vyprahlá země? Kanál Dunaj-Odra-Labe to změní!“

František Čuba, krajský koordinátor stavby Dunaj - Odra - Labe

Foto: sal

Docent Ing. František Čuba, CSc. Tvůrce a symbol legendárního JZD Slušovice. Krajský radní a zastupitel za SPO, senátor zlínského obvodu č. 78, poradce prezidenta Miloše Zemana. Koordinátor za Zlínský kraj v přípravě stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe. Muž se zásadami, které nemění. Mimochodem, podobně jako prezident Zeman nemá novináře v lásce a rozhovory zásadně neposkytuje. Tentokrát udělal výjimku. Tady jsou jeho odpovědi na otázky DOBRÉHO DNE, které se týkají odvážného projektu D-O-L. František Čuba je jeho velkým zastáncem.

Proč by se měl kanál vůbec stavět a co přinese našemu kraji?

I ve Zlínském kraji přece chceme vyšší životní úroveň.

Jak to myslíte?

Vyšší životní úroveň je tam, kde jsou snadné dopravní cesty. Většinou je to na rovinách a v údolích. Jenom zřídka se setkáte s vysokou životní úrovní na kopci. Snadnost a jednoduchost dopravy je klíčovým prvkem pro rozvoj obchodu a podnikání.

A nejjednodušší doprava byla vždy po vodě.

Byla? Ona stále je! Česká republika je situována na rozvodí tří moří, jsme jakousi střechou Evropy. To znamená, že naše řeky mají málo vody pro významnější dopravní využití. Proto nikomu nevadilo, že se v posledních desetiletích jejich splavnost snížila na minimum. A to dílem výstavby přehrad na Vltavě a zásahy ekologů a úřadů na Labi. Jako by si na úřadech říkali: „Stejně jsme museli vždycky všechno vozit po zemi - tak co!“ To ale neznamená, že to tak musí být pořád. Nemusíme s sebou pořád vláčet handicap drahé pozemní dopravy!

Nová vodní cesta to má změnit?

Podívejte se na to takto. Kanál D-O-L je projektován pro lodě o nosnosti 3 500 tun. Jedna loď nahradí 150 kamionů. Loď potřebuje na pohyb jednoho kontejneru v přepočtu 10 kW výkonu motoru, kamion minimálně desetkrát víc. Loď obsluhuje pět lidí, kamiony sto padesát řidičů. Ekonomika je naprosto jednoznačně ve prospěch lodní dopravy. Navíc kanál D-O-L přinese 100 tisíc nových pracovních míst.

Loňská zpráva Akademie věd ČR, konkrétně její komise pro životní prostředí, posuzovala ekonomické, sociální a ekologické opodstatnění průplavu. Žádné z kritérií u skupiny, složené ze dvaadvaceti odborníků Akademie věd, vysokých škol a výzkumných institucí, neprošlo. Projekt podle vědců navíc nezaručuje ekonomickou návratnost. Vedl by rovněž ke ztrátě vody z půdy a nejspíš by dokázal i nenávratně poničit přirozené ekosystémy. Pokud jde o ztráty na biotopech, ty by mohly dosáhnout až desítek miliard korun. Co tomu říkáte?

K otázce vědců. Před pětadvaceti lety byla otázka výstavby kanálu teoretickou záležitostí a vyslovovaly se různé teorie pro a řada názorů proti. Dnes je to zcela jiné! Podobný kanál jako ten náš je již od roku 1992 v provozu. Jmenuje se kanál Dunaj-Mohan-Rýn. Je sice kratší, je dlouhý 171 kilometrů, ale stejně široký i hluboký. Prochází přibližně stejnou krajinou a proplouvá tam ročně stejné množství lodí o stejné velikosti, jako se plánuje pro kanál Dunaj-Odra-Labe (Jde o 5 až 10 mil. tun zboží ročně, pozn. autora.) Než se kanál Dunaj-Mohan-Rýn postavil, vedly se v Německu několik desítek let diskuse s podobnými názory jako u nás kolem našeho kanálu. A dnes? Německý kanál má už za sebou čtyřiadvacet let provozu.

Co se v Německu změnilo?

Kolem kanálu došlo jednoznačně k oživení průmyslu, obchodu a turistického ruchu. Rozšířilo se množství druhů rostlin, ptactva a v neposlední řadě vodní prvek zvýšil malebnost krajiny. Rozšířily se třeba vodní sporty a cyklostezky okolo kanálu. Dnes už není třeba teoretizovat - stačí zhodnotit výsledky v nedalekém sousedství.

Česko začíná trpět suchem. Odborná veřejnost hovoří po loňském extrémně horkém létě nahlas o nástupu suchých let. Nemůže právě počasí vystavit stop tak velké stavbě?

Pokud jde o hospodaření s vodou. Nyní i v budoucnu musíme počítat s většími výkyvy počasí. Prudké přívalové deště, které velmi rychle spadnou, ale také velmi rychle vodu odvedou, začínají být normálním jevem také u nás. Objevují se delší období sucha bez srážek. Z toho jasně vyplývá, že je třeba zajistit, aby co nejvíce vody zůstávalo v krajině a bylo k dispozici pro potřeby obyvatelstva i pro růst zemědělských plodin. A jedním z opatření, jak zadržet potřebnou vodu na našem území, je kanál D-O-L. V České republice máme jen vodu, která k nám přijde přirozenou cestou ve formě deště. Nemáme přísun vody ve formě velkých řek, které by k nám přinesly další vodu, jako mají všechny země, se kterými sousedíme. Všechny řeky z našeho území odtékají a odnáší vodu. To se ale výstavbou kanálu D-O-L může změnit!

Jak konkrétně?

Kanálem může v době sucha proudit voda z Dunaje proti přirozenému proudu vody v řece Moravě. A to vlastním spádem z Dunaje do Břeclavi (Dunaj je ve Vídni o šest metrů výš než Morava v Břeclavi, pozn. autora), a dále je možné vodu čerpat proti proudu zdymadly. Dunaj má celý rok stabilní průtok vody, na rozdíl od řeky Moravy, která v létě téměř vysychá. Kanál D-O-L s celkem třiceti třemi plavebními komorami může vytvořit na našem území celkem 370 kilometrů dlouhé jezero o ploše dva tisíce hektarů a objemu osmdesát milionů krychlových metrů vody. A to ještě není všechno. Odhadem dalších dvě stě milionů krychlových metrů vody se zachytí v půdě ve formě zvýšené hladiny spodních vod. A když už jsme u čísel, celkem 280 milionů metrů krychlových kanálu D-O-L je srovnatelných s Lipenskou přehradou, která má 310 milionů krychlových metrů vody. (docent Čuba bere do rukou mapu vodních cest Evropy) Vidíte, tohle je důkaz, že nejvíce obyvatel s nejvyšší životní úrovní je v oblasti husté sítě vodních cest. Je to přímořský pás od Paříže po Berlín.

Autor: JAROSLAV CHUDARA

Vaše názory

Průplav Dunaj-Odra-Labe neohrozí Baťův kanál

Slovácko

Průplav Dunaj-Odra-Labe neohrozí Baťův kanál

„Průplav Dunaj-Odra-Labe? To budou dřív Číňani hrát špičku ruské hokejové ligy.“ I takové posměšky provází stavbu vodní...

13. 4. 2016
Konvalinková mezi oceněnými

Uherské Hradiště

Konvalinková mezi oceněnými

I když na titul osobnost neziskového sektoru Zlínského kraje nedosáhla, byla jedinou zástupkyní Uherskohradišťska mezi desítkou oceněných....

13. 4. 2016
Roztoky vydaly i měděné šídlo z neolitu

Kostelany nad Moravou

Roztoky vydaly i měděné šídlo z neolitu

Archeologové uherskohradišťského Slováckého muzea odkryli u Kostelan nad Moravou pozůstatky polykulturního, pravěkého a raně středověkého sídliště. Z...

12. 4. 2016
Hluk si koupil tenisové kurty. Utratil 3,3 milionu

Hluk

Hluk si koupil tenisové kurty. Utratil 3,3 milionu

Podnikatelé Miroslav Konečný a Radko Řehák už nejsou majiteli tenisových kurtů v Hluku. Město nakonec našlo s...

12. 4. 2016
TOPlist