Vánoce by měly být svátky klidu, pohody a rodinné pohostinnosti. Pro některé lidi se však svátky mění spíše ve zdroj stresu a úzkosti. Jsou to ti, kdo mají napjaté rodinné vztahy nebo se často setkávají s lidmi, kteří každou příležitost využívají k jízlivostem a bodnutí slovem.

Pro příbuzné těchto lidí se štědrovečerní večeře nebo sváteční návštěvy příbuzných stávají noční můrou. Přesto každoročně podlehnou tlaku svědomí a vlastní dobrosrdečnosti, udělají dobrý skutek a aby příbuzní nezůstali na Vánoce sami, se sebezapřením je pozvou do své rodiny. „Před návštěvou ovdovělé tchyně se vždycky potím, mám knedlík v krku, špatně se mi dýchá a mám osypky z toho, jestli ustojím její návštěvu...,“ svěřila se padesátiletá žena, která s dobrou vůlí přivítá tchyni u vánočního stolu. Následně toho vždy ale velmi lituje. Tchyně jí a celé rodině místo vděčnosti, že nemusí být na Štědrý den úplně sama, obvykle pokazí nejkrásnější den v roce svou zapšklostí, nevraživostí, nespokojeností a jízlivými poznámkami. Po loňském excesu se omluvila, proto jí letos ještě dali šanci. Ale sami vyhodnotí, jestli ta letošní návštěva nebude opravdu poslední…

Podobné situace se odehrávají i v jiných rodinách: rozvodové Vánoce mohou být zdrojem hádek, manipulací a zmatení dětí. „Hostitelé často zažívají stres, když babičky a strýcové neustále hodnotí jejich vzhled, práci či životní styl a zároveň očekávají drahé dárky a dokonalou tabuli i výzdobu. Dlouholeté nevraživosti mezi sourozenci nebo dalšími příbuznými se často projeví právě během slavnostní večeře a kazí společné chvíle.

Vánoce by měly být o lásce, úctě a pohodě, ne o tom, kdo z koho udělá oběť. Proto není povinností trávit je s lidmi, kteří vám ubližují. Pokud necítíte jejich úctu a lásku, nemusíte je zvát. Nastavte si hranici, za kterou nepůjdete, a uvidíte, jak se vám uleví. Svátky přece můžete strávit jen s těmi, kdo vás opravdu mají rádi.