Každoročně na 22. dubna připadá Mezinárodní den Země. Původ tohoto moderního svátku čerpá z oslav jarní rovnodennosti, které připadají na 21. března. Svátek Země se obyvatele planety ovšem nesnaží upozorňovat na příchod jara, ale na negativní vlivy spojené s poškozováním životního prostředí...

Nikdo nám nedal právo ničit přírodu

Stále dokola v našem periodiku upozorňujeme na bezohlednost chování lidí vůči sobě, druhým, přírodě a životnímu prostředí. Pandemie ukázala, že konzumní život v betonovém městě s nespočtem možností vyžití není až tak skvělý, jak by se dříve zdálo. Příroda nakonec byla jediným možným ventilem pro všechny obyvatele bez ohledu na věk i postavení. Ale začali jsme si jí víc vážit? Chováme se k životnímu prostředí snad lépe? Vedeme k tomu naše děti?

Našlo se pár jedinců i rodin, kteří pochopili 

Věřím, že se našla spousta jednotlivců i rodin, kterým docvaklo, že bez přírody opravdu nejsme nic. Možná se i přístup společnosti maloučko změnil, ale zatím to není žádná sláva.

I po akci Ukliďme Česko nacházíme na procházkových trasách v okolí pěkný nepořádek, v lesích zase vyvezený nepořádek z úklidů domů a zahrad a kontejnerová místa jsou často doslova zasypána odpadem, který tam nepatří. Je to v pořádku?

Každý má dnes auto - není tedy tak náročné odvézt televize, umyvadla, otomany, křesla, kanystry a další nepotřebné věci do sběrného dvora…

Všichni bychom se měli zamyslet, jak žijeme a čím můžeme přispět životnímu prostředí. Správně třídit odpad, šetřit vodou, naučit děti, jak se chovat v přírodě (určitě po sobě všude nenechávat odpadky, i toaletní papíry v lese přece stačí alespoň špičkou boty zahrabat do jehličí), preferovat vratné obaly a udržitelnou módu, starat se o prostředí, ve kterém žijeme, vysazovat zeleň a stromy, využívat alternativní ekologické zdroje všeho... 

Nikdo nám totiž nedal právo neustále vysávat Zemi a nic do ní nevracet!

Velkou vlnu nevole zvedá kácení stromů

Mnozí z vás na sociálních sítích silně kritizují kácení stromů, které se bohužel stává současným trendem. Vlně nevole se zodpovědní úředníci brání informacemi o nové výsadbě. Zapomínají ovšem uvádět, že místo vykácených staletých stromů jsou vysazovány okrasné stromy daleko menšího vzrůstu, které nesplňují ani třetinu toho, co dokáže ten vzrostlý.

Že zeleň, která je zákonnou povinností nových výstaveb, developeři se souhlasem úřadů nahrazují zelenými střešními terasami, které zeleň do města bohužel nevrátí. Je to prostě „baziliščí“ plnění zákonných norem. A i kvůli tomu mohutných stromů, které v parném létě poskytují stín a vláhu v rozpáleném centru měst, rapidně ubývá. 

Současná krize městské zeleně částečně souvisí s vytlačováním chodců z ulic a veřejných prostranství. V zelených pásech i na náměstích, které původně sloužily jako promenády a místo setkávání, zeleň ustupuje automobilům a výstavbě developerských projektů.

A zeleň, která by měla tvořit živou páteř města, je mnohdy v zájmu parkovacích míst vytěsňována do různých okrajových parčíků. Přesto, že odborné kapacity varují před neuváženým kácením a jeho negativními důsledky na zdraví obyvatel, v důsledku šokujícího přístupu některých samospráv dochází velmi často k případům, kdy se občané o vydání povolení ke kácení dřevin dozvědí až v momentě kácení. V té době je povolení vydáno a škody jsou nenávratné. Obyvatelům se zacpe pusa výsadbou okrasných stromů nízkého vzrůstu, které s tradiční zelení nemají nic společného.

Aleje vytvářely ráz krajiny

Stromy a aleje totiž doprovázely lidstvo odjakživa. Velký rozmach výsadeb zeleně nastal za vlády Marie Terezie a souvisel s dalším budováním silniční sítě. Za její vlády byla přípisem z roku 1752 stanovena povinnost vysazovat stromy u všech nových silnic, a to z důvodů hospodářských (dřevo), estetických, orientačních a bezpečnostních. Na výsadby alejí u cest navazovaly aleje okrasných stromů vedoucí k pánským sídlům, cirkevním a jinak význačným objektům. Sedláci zase vysazovali aleje ovocných stromů. Výsadby pokračovaly, alejemi byla propojena krajina a dostala tak vzhled, na který jsme byli zvyklí a který dnes postupně mizí.

Strom filtruje vzduch a tvoří stín

Uvědomujeme si však, že stromy jsou kvůli velkému znečištění životního prostředí stále důležitější?

Ostrůvky zeleně v krajině a v umělém prostředí měst vytvářejí kyslík, osvěžují vzduch, zachycují prach a škodliviny, hubí choroboplodné mikroorganismy, poskytují stín a tlumí hluk. Stromy vysazované od renesance podél řek a cest jsou důležitým životním prostorem pro řadu živočichů, utvářejí typickou českou krajinu a připomínají moudrost našich předků.

Úbytek zeleně ohrožuje lidské zdraví

Stromy filtrují vzduch a zachycují jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek. Slouží jako protihluková bariéra, větrolamy, zvlhčují vzduch a zlepšují tím jeho kvalitu z hlediska lidského zdraví, což je důležité zejména pro astmatiky, kterých rychle přibývá.

Záchranou a podporou stromů, alejí a stromořadí se od roku 2014 zabývá společnost Arnika, jejíž náplní jsou nejrůznější kauzy, analýzy, studie, konference, sledování činnosti továren, spaloven, ale i úředníků, politiků a investorů, péče o aleje, řeky, lesy, informování o perzekucích aktivistů, usilování o legislativní změny...

„Často slýcháme argument, že jednotlivec nemůže nic změnit. Podobně náročné je něco změnit i pro nás, nemáme-li podporu veřejnosti. Proto je nepostradatelnou částí naší práce zapojovat veřejnost do našich kampaní, vyzývat k tomu nebýt lhostejní a podílet se na rozhodování,“ vysvětluje Karolína Brabcová z Arniky.

Vyrovnávají teplotní extrémy

V zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu. Vzrostlá vegetace na sídlištích a okolo domů je schopna snížit tepelné ztráty o 20 až 50 %! 

V létě naopak stromy ochlazují své okolí lépe a efektivněji než veškerá klimatizační zařízení. Vzrostlý, vodou dobře zásobený strom může během jednoho dne odpařit až 400 litrů vody, a z ovzduší tak odčerpá téměř 280 kWh tepelné energie. Tato energie se uvolní v noci při kondenzaci páry, vznikne rosa. Pod stromy lze proto ve dne naměřit až o 3-5º C nižší teplotu než v okolí, v noci naopak teplotu o tři stupně vyšší. Zelené plochy a parky jsou navíc místem ke sportování i odpočinku, stromy jsou zdrojem inspirace a estetických požitků.