Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný
Foto: ilustrační foto
Slovácko Volný čas 29 / 03 / 2021

I když se významem Velikonoc současná společnost příliš nezabývá a v povědomí zůstává nanejvýš Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí, nezaškodí si připomenout zvyky a jídla, která se ke svátkům jara vztahují.

Naši předkové Velikonoce vnímali jako nejdůležitější křesťanskou událost, na kterou se poctivě připravovali už od fašanku. Dodržovali čtyřicetidenní půst, kdy jedli střídmě, nebylo podáváno maso ani tučná jídla a nebyla žádná zábava. I bez médií věděli, že je dobré své tělo očistit a dodat mu na jaře novou energii, na což se v konzumním světě zapomíná…

Velikonocím předcházel pašijový týden, který je protkán tradicemi, pověrami a zvyky, se kterými vás seznámíme. Pro mnohé z vás by mohlo být zajímavé inspirovat se historií a prožít tento týden s rodinou dle starých zvyků. Máte šanci dětem i vnukům vepsat do povědomí odkaz našich předků a přispět tak k udržení tradice.

Modré pondělí

29. března

Dnes je modré pondělí, kdy bylo někde zakázáno vykonávat jakoukoliv práci, v jiných regionech to byl naopak první den velkého jarního úklidu. Vy můžete modré pondělí strávit v rodinném kruhu s muffiny a legendami.

(Květnou neděli, kterou se pašijový týden zahajuje, už nestihneme, protože byla včera.)

TIP: V podvečer si s dětmi sedněte a přečtěte jim příběhy a legendy ze stránek DOBRÉHO DNE. Přiblížíte jim tak podstatu Velikonoc a mnozí si uvědomí, že Velikonoce nejsou jen o mrskačce, vajíčkách a výslužce. Povídání můžete zakončit vzpomínáním na vaše dětství a průběh vašich velikonočních svátků. 

RECEPT

250 g polohrubé mouky

2 lžičky kypřicího prášku

½ lžičky jedlé sody

140 g cukru

1 vejce

80 ml oleje

275 ml podmáslí

tuk a hrubá mouka (vysypání formiček)

Krém:

1 balení mascarpone (nebo tvaroh)

2 lžíce moučkového cukru

1 lžíce javorového sirupu

POSTUP

Troubu předehřejeme na 180 °C. Vymažeme a vysypeme formy na muffiny. Smícháme mouku, kypřicí prášek a jedlou sodu. Vejce ušleháme s cukrem a postupně přimícháme olej, podmáslí a směs mouky. Těsto ihned plníme do formiček a pečeme 20 minut. Vyndáme z trouby a necháme zcela vychladnout. Poté zdobíme krémem - smícháme mascarpone (anebo tvaroh) s cukrem a javorovým sirupem, nastříkáme na muffiny a ozdobíme ovocem, oříšky, …

Šedivé úterý

30. března

Na šedivé úterý se uklízelo a vymetaly se pavučiny z koutů. Během dne si děti v rámci jarního úklidu mohou vytřídit šuplíky u stolu, polámané hračky anebo šatník. Pokud máte uklizeno, můžete zajít na procházku a sbírat nepořádek okolo vaší oblíbené trasy.  

TIP: Přichystejte skládačku z rozstřihaného obrázku Ježíše nebo mapy světa - kde budou děti hledat Izrael a Jeruzalém. Pokud nemáte tiskárnu, připravte z obou příběhů malý kvíz otázek a odpovědí.

RECEPT

Kočičí tanec

1 hrnek krup střední velikosti

2 hrnky čočky (nebo hrachu)

1 velká cibule

4 stroužky česneku

sádlo, olej, sušené houby (i mražené)

majoránka, kmín, sůl

POSTUP

Čočku (hrách) i kroupy předem namočte, nejlépe přes noc. Poté luštěniny i kroupy uvařte, každé zvlášť, k čočce přisypte sušené houby. Kroupy vařte s kmínem, solí a lžící oleje, budou hotové dřív než čočka, přibližně za patnáct minut. Obojí sceďte.

Na sádle osmažte nadrobno nakrájenou cibuli, když začne zlátnout, promíchejte ji s prolisovaným česnekem, majoránkou, čočkou a kroupami. Podle chuti dosolte. Mražené houby orestujte na cibulce a přimíchejte nakonec.

Škaredá středa

31. března

Škaredé středě se říkávalo také Sazometná nebo Černá. Možná proto, že dle příběhu právě v tento den Jidáš Iškariotský zradil Ježíše. Z komínů a pecí se vymetaly hříchy a zlo. Nikdo se také nesměl mračit, protože by mu „zaškňúřený“ obličej podobný Jidášovi zůstal po celý rok.

V tento den mělo i jídlo vypadat škaredě, proto zkuste uvařit nejrůznější trhance, placky či bramboráky.

Tip: S dětmi napečte zakroucené jidáše, které ukazují špatný charakter anebo kroucené pečivo, které připomíná provaz, na němž se Jidáš oběsil. Při pečení si můžete povídat o jejich kamarádech a také o tom, co je trápí. Poraďte, jak by se měly k přátelům chovat, jak je nepěkné žalovat a neodpustitelné někoho zradit.

RECEPT

Proradné jidáše

500 g polohrubé mouky

200 ml mléka (vlažné)

20 g čerstvého droždí

70 g másla

1 žloutek

70 g cukru krupice

sůl

1 vejce (na potření)

rozpuštěný med, rum a máslo (smíchané na potření)

POSTUP

Do mísy prosejeme mouku, uprostřed uděláme důlek. Do důlku vlijeme 2/3 mléka, přisypeme ½ lžičky cukru a nadrobené droždí. Ze stran do něj lžící opatrně vmícháváme mouku, až vznikne těstíčko husté asi jako na lívance. Povrch zaprášíme hladkou moukou a necháme v teple vykynout.

Rozehřejeme máslo, aby bylo vlažné, nikoliv horké. Přilijeme ho do mísy s kváskem, přidáme žloutek, špetku soli a zbytek mléka a cukru. Vypracujeme na hladké, nelepivé tužší těsto s lesklým povrchem. Necháme v teple kynout dalších 30 minut. Z těsta vytváříme prameny, které stočíme do spirály nebo je propleteme. Vkládáme na plech vyložený pečicím papírem, přikryjeme čistou utěrkou a necháme kynout dalších 30 minut. Troubu rozpálíme na 170 °C. V misce rozšleháme vejce a každý jidáš jím potřeme. Jakmile mají zlatavou barvu, ihned je potřeme medem s máslem a kapkou rumu.

Zelený čtvrtek

1. dubna

Připomíná poslední večeři Ježíše a také začátek nejdůležitějších dnů jarních svátků, tzv. „velikonočního třídenní“, které je zahájeno večerní mší. Zvony se odmlčí (říká se, že odletěly do Říma) a nahradí je dřevěné klepače a řehtačky, se kterými chodívají za svítání a klekání chlapci.  

Možná by vás mohlo zajímat, že „Zelený“ čtvrtek vznikl vlastně omylem. Původně se tento den německy jmenoval Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek. Jenomže lidé jej špatně vyslovovali, a tak se z grein přesmyčkou stalo grün. A tak vznikl místo lkavého čtvrtka zelený. Navíc tradice, že každý musí na Zelený čtvrtek sníst něco zeleného, je také pouhým lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc vůbec nesouvisí. Přesto se v rámci velikonočních tradic nejčastěji vaří špenát, polévky s jarními bylinkami, zelí nebo třeba salát z kopřiv.

TIP: Zajděte na procházku nasbírat jarní bylinky a medvědí česnek, který využijete do zítřejší polévky. Bylinky naučte děti také poznávat. Večer před večeří zazvoňte na zvonek (na znamení, že zvony odlétají do Říma) a napijte se červeného nápoje (symbolika červeného vína v kalichu při Poslední večeři).    

POVĚRY A ZVYKY

-         Když zazní zvony naposledy, zacinkejte si penězi, aby se vás držely celý rok.

-         Nemá se nic půjčovat a s nikým se hádat. Pokud to dodržíte, peníze si k vám samy najdou cestu a hádky se vám budou vyhýbat.

-         Kněží omývali chudým nohy jako odkaz Ježíšova gesta pokory vůči apoštolům.

-         Až do Bílé soboty se nesmí obracet půda, protože v zemi odpočívá Kristus Pán.

RECEPT

Špenátové palačinky

200 g špenátu

4 vejce

mouky

200 ml mléka

2 rajčata

2 stroužky česneku

sůl, pepř

Náplň:

150 g čerstvý sýr (Lučina, Palouček, ...)

4 lžíce smetanového bílého jogurtu

hrst slunečnicových a chia semínek

ingredience dle chuti

POSTUP

V mixéru, smoothie či ponorném mixéru rozšlehejte špenát, česnek, mouku, vejce, mléko, sůl a pepř. Rozmixujte dohladka. Připravte si krém z čerstvého sýra a jogurtu.

Pánev rozpalte na střední plamen a lehce potřete olejem. Pomalu opékejte palačinky z jedné strany, jakmile těsto ztuhne, přendejte na talíř. Po „ovadnutí“ natřete náplní, kterou „vytuňte“ dle vaší chuti - sušenými rajčaty, cibulkou, pórkem, nakrájenými olivami, posypejte slunečnicovými nebo chia semínky, nadrobno pokrájeným rajčetem. Srolujte a podávejte překrojené nebo pokrájené na dvoucentimetrové rolky.

 Velký pátek

2.  dubna

Je to den smutku a nejtišší den v roce na výraz toho, že byl ukřižován Ježíš Kristus. Protože je Velký pátek také „dnem země", věřilo se, že magické síly otevírají hory, skály a některé kopce a země vydává poklady, které označují modravé plaménky.

TIP: Vezměte děti na procházku k nějakému křížku nebo božím mukám na kopci, v poli nebo u cesty. Cestou někam schovejte malý poklad tak, aby jej děti mohly najít. Se staršími si třeba zahrajte na šipkovanou.

POVĚRY A ZVYKY

-        Na dědinách chodívají chlapci dům od domu za zvuku řehtaček a oznamují poledne a ranní i večerní klekání.

-        V mnohých kostelech se koná pobožnost křížové cesty s odhalením a uctěním svatého kříže.

-        Ráno před východem slunce se lidé u potoků a řek omývali proudící vodou - museli být nazí a nesměli promluvit jediné slovo, aby byli odolní proti nemocem.

-        Nesmělo se rýt ani kopat v zemi, protože se věřilo, že by z ní vytryskla krev a země by už nikdy nerodila.

RECEPT

Hustá zelná polévka

200 g kysaného zelí (sterilovaného)

2 střední brambory

1 střední cibule

1/5 hrnku fazolí

voda nebo vývar

2 lžičky kmínu

sladká nebo uzená paprika

2 lžíce hladké mouky

olej nebo jiný tuk

polévkové byliny a sušené hřiby

POSTUP

Večer namočíme fazole (případně i sušené hřiby), které pak uvaříme do poloměkka. Na tuku orestujeme nakrájenou cibuli. Zasypeme kmínem a paprikou (ideál je lžička sladké a špetka uzené), moukou a za stálého míchání zalejeme vývarem nebo vodou. Přidáme překrájené zelí, brambory nakrájené na malé kousky, fazole. Vaříme asi 30 minut, podle potřeby dokořeníme polévkovými bylinami.

Bílá sobota

3.  dubna

Bílá sobota je pro věřící dnem ticha a očekávání. Křesťané se stále postí a oplakávají Ježíše Krista ležícího v hrobě. Je posledním dnem půstu a také usilovných příprav na Kristovo zmrtvýchvstání.

V dřívějších časech vrcholil domácí úklid - bílilo se stavení, vymetalo se novým koštětem. Ženy pekly mazance, beránky a chléb.

Bílá sobota je spojena se zapalováním ohňů před kostely, zažehávání svící, které poté lidé přinesou do kostela jako symbol světla. O půlnoci se koná slavnostní mše vzkříšení Krista. Rozezní se také zvony. V chalupách schválně nechali vyhasnout oheň, aby mohli uhlíkem z kostelního ohně zapálit nový.

TIP: Společně hezky ukliďte domov, děti s vámi mohou upéct beránka či mazanec. Večer můžete pokřtěným dětem vyprávět o křtu a jeho významu i o tom, jak celou rodinnou událost prožívali jejich nejbližší. Nekřtěným můžete povyprávět příběh jejich příchodu na svět a o vítání občánků. Před večeří můžete opět zazvonit na zvonky, protože už se vrátily z Říma.

POVĚRY A ZVYKY

-         Ženy se draly před kostelem k ohni, uzmuly uhlík a běžely co nejrychleji domů zažehnout oheň.

-         Popelem z ohně lidé sypali louky, aby na nich bylo vždy hodně trávy pro dobytek.

-         Uhlíky sloužily jako ochrana před bouřkami, kroupami a povodněmi.

-         Oharky se zastrkávaly za trámy nebo se dávaly do základů nových stavení, aby chránily dům před ohněm.

RECEPT

Velikonoční bílá polévka

2 lžíce másla

2 lžíce hladké mouky

300 g brambor, oloupaných, nakrájených na kostičky

4 vejce uvařená natvrdo

250 ml smetany na vaření

1/2 lžičky drceného kmínu

8 plátků anglické slaniny

ocet, sůl, čerstvý kopr

POSTUP

V hrnci na másle osmahneme do světle zlaté barvy mouku. Zalijeme litrem studené vody a přivedeme k varu. Přidáme brambory, kmín a za občasného míchání vaříme 20 minut. Až brambory změknou, přidáme smetanu, kopr a dochutíme octem a solí. Vajíčka nakrájíme na čtvrtky. Polévku rozdělíme do talířů, ozdobíme vajíčkem a vyškvařenou slaninou, případně čerstvým koprem.

 

Tvarohový beránek

225 g hladké mouky

250 g tvarohu

200 g másla

200 g moučkového cukru

4 vejce

1 lžíce vanilkového cukru

1 prášek do pečiva

1 lžíce tuzemáku

1 lžička citronové kůry

špetka soli

máslo a hrubá mouka na vymazání

POSTUP

V míse promíchejte mouku, prášek do pečiva a sůl. Do čisté velké mísy dejte vejce a oba cukry. Vyšlehejte metlou do světlé pěny.

Přidejte tvaroh, citronovou kůru, tuzemák a rozpuštěné máslo. Znovu vyšlehejte do světlé pěny. Přidejte suchou směs a postupně zapracujte.

Formu na beránka vymažte máslem a vysypte hrubou moukou. Do spodního dílu formy opatrně vlijte připravené těsto (asi 1 cm pod horní okraj formy) a zakryjte horním dílem formy.

Beránka pečte v troubě vyhřáté na 180 °C asi 45 minut.

 

Velikonoční neděle - Boží hod 

4.    dubna

Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista a vítězství nad smrtí. Noc byla označována za "velkou" - a odtud název Velikonoce. Křesťané se radují z příchodu Pána a všichni nedočkavě spěchají na slavnostní ranní mši, kde se světí velikonoční dobroty, které hospodyně upekly. Skončil půst, takže už se může zpívat a veselit se. Podávají se slavnostní pokrmy, maso, klobásy, nádivky atd. V tento den se setkávají členové nejbližší rodiny.

TIP: Děti prostřou slavnostní tabuli, společně zkuste uvařit nějaké oblíbené, ale náročné jídlo z kuchařky po babičce, na které v normálním koloběhu nepandemického týdne nebývá čas. Odpoledne tátové pomohou klukům uplést pomlázku, maminky mohou s dcerami barvit vajíčka.

-         Hospodáři dávali kousek posvěcených pokrmů hospodářským zvířatům, rozdrobili na pole a kousek vhodili do studny, aby zajistili hojnou úrodu a dostatek vody pro celé hospodářství.

-         Dívky se držely pořekadla: dáte-li kus mazance, dostanete mládence.

Vynikající velikonoční králík

1 králík

2 dcl vody

2 dcl oleje

lžička pepře

lžička mleté sladké papriky

5 stroužků česneku nakrájeného na plátky

2 velké cibule

1 lžice plnotučné hořčice

3 lžíce jemného kečupu

sůl a špetka pálivého koření dle vlastního výběru (nemusí)

Králíka naporcujeme, vložíme do přiměřeně velkého pekáče a zalijeme marinádou umíchanou z uvedených ingrediencí. Nejlépe nechat odležet v chladu do druhého dne. Vložíme do trouby a pečeme bez podlévání doměkka. Ke konci pečení můžeme přidat trochu másla pro zjemnění omáčky.

Podáváme s pečenými bramborami, kaší nebo hranolkami.

Velikonoční pondělí

5.   dubna

Velikonoční pondělí je posledním dnem křesťanských svátků. Brzy ráno vyráželi chlapci s pomlázkou šlehat dívky a ženy, aby byly zdravé, svěží, krásné a plodné. Za odměnu dostávali malovaná vajíčka a cukroví, mašli a dobré víno či pálenku. Vajíčka se nejčastěji barvila červenou barvou, která je považována za symbol života anebo symbol Kristovy krve. Proto je Velikonoční pondělí přezdívané také jako Červené pondělí. Proutí, ze kterého se pomlázky pletly, byla přisuzována životodárná síla. Kdo dostal pomlázkou, ten omládl.

TIP: Na úvodní straně Relaxu jsme pro vás připravili vajíčkobraní a velikonoční hledačku. Pokud ji dobře připravíte, děti si kromě sladkostí a netradičně prožitého pašijového týdne odnesou i nezapomenutelný zážitek.

Velikonoce jsou připomínkou Ježíšovy smrti na kříži a oslavou jeho vzkříšení. Připomínají význam oběti života ve prospěch druhých a zároveň, že smrt není konečným bodem lidského konání, ale že ve smrti máme naději přejít do nového života, který nám otevřel právě Ježíš z Nazareta. Proto jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Značí zrození nového života, který otevírá nové možnosti už během našeho pozemského putování.

Modré pondělí - v tento den bylo lidem zakázáno vykonávat jakoukoliv práci

Šedivé úterý - uklízelo se a vymetaly se pavučiny

Škaredá středa - den, kdy Jidáš zradil Ježíše

Zelený čtvrtek - připomíná poslední večeři Ježíše. Velikonoční triduum (tři dny) začíná od večerní mše na Zelený čtvrtek a končí nešporami na Velikonoční neděli.

Velký pátek - den umučení Ježíše

Bílá sobota - den Ježíšova pohřbení

Velikonoční neděle (Zmrtvýchvstání Páně) - den vzkříšení

Velikonoční pondělí - tradiční pomlázka

Bílá neděle - nově pokřtění tohoto dne naposled nosili bílý oděv, do něhož byli oblečeni při křtu o velikonoční vigilii.

autor: Iva Pašková

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace