Jak kdo zaseje, tak i sklidí... aneb distančka výchovu prověří

Jak kdo zaseje, tak i sklidí... aneb distančka výchovu prověří
Foto: ilustrační foto
Slovácko Volný čas 30 / 10 / 2020

Jarní nouzový stav a distanční výuka prověřily kromě jiného také rodičovský přístup a výchovu v rodině. Tam, kde děti nemají žádné povinnosti, zodpovědnost a všechno za ně „obšlápnou“ rodiče, nastal zmatek a chaos. Někde se rodiče o nové povinnosti podělili, ale ve většině domácností na to zůstaly mámy samy.

Uštvané pak brouzdaly po příslušných školních aplikacích, hledaly, tiskly a třídily úkoly podle ročníků svých ratolestí. Po úporném dni v zaměstnání je doma čekala druhá směna.

Po příchodu domů své potomky nejprve vystrnadily od počítačů, play stationů a mobilů a sedly si s nimi nad úkoly, které už měly mít děti dávno hotové. Až poté, co měli „bobánci“ splněno, musely navařit na druhý den a pak naprosto vyčerpané padly do peřin. Další den nanovo. 

Někomu došla trpělivost a začal vést syny a dcery k samostatnosti, což se jim v současné době vyplatilo. Ale tam, kde v zajetých kolejích pokračovali, právě v těchto dnech v tom opět zdařile lítají. A přitom stačí úplně málo - přenést kus zodpovědnosti na potomky a neumetat jim cestičku. A hlavně, dopřát jim také trochu stresu, povinností a nepohodlí...

Chodí to i u vás podobně? Pokud ano, je potřeba to změnit

Když není nouzový stav a děti chodí do škol a školek, vypadá den ve vaší domácnost takto? Vytáhnout z postelí rozespalé děti, přichystat kuličky nebo chleba k snídani, svačinku a pití do aktovky.

Obléknout, zavázat tkaničky a odvézt autem do školky či školy. Vyzvednout v přesný čas, aby neměly psychickou újmu. Sbalit věci a dovézt na kroužek. Pozvat na odpoledne pár kamarádů. Uklidit po nich.

Vařit jen oblíbená jídla. Neustále vymýšlet program, a když se náhodou dítě nudí, všechny plány opustit a jít si s ním hrát. Klidně i hodinu uspávat - starší děti nechat rozhodovat o společném sledování televizních večerních pořadů.

Nemít žádný čas pro sebe. Všechno obětovat dětem. „Mnozí rodiče se dnes naprosto s klidem dětem obětují ve snaze poskytnout jim ten nejlepší start do života. Pro své potomky se honí až do roztrhání těla a neuvědomují si, že to žádné ovoce nepřináší. Že vychovají akorát tak nesamostatné sobce, což se mnohým v nouzovém stavu nevyplatilo. Proto se snažme začít vychovávat své děti jinak. Naučme je soustředit se na to, co můžou světu nabídnout. A ne, co může svět nabídnout jim,“ říká Martina Vávrová, dětská psycholožka.  

 

Vyvarujme se bumerangových dětí - mladí lidé, kteří se po ukončení studia vrací do pohodlného rodinného hnízda, kde žijí nadále opečováváni v dětském pokoji.

Později sice rodičům dojde, že není všechno v pořádku, že je parazitování dítěte vysiluje, ale díky tomu, že nenastavili už v dětství hranice a nenaučili dítě překonávat překážky, je nesnadné tuto situaci řešit.

Důležité je dítěti vštěpovat, že i poté, co se mu něco nepodaří, se musí znovu postavit na nohy a pokoušet se zdolat překážku znovu. Tolikrát, dokud to nevyjde. Nesmí se litovat, svádět vinu na ostatní a brečet v maminčině náruči příliš dlouho.

Začít se musí už od školky...

 

Neoblékejte je 

S „nepohodlím“ začněte už ráno. Asi to nepůjde hned a budete muset dřív vstávat. Ale čtyřleté dítě, které tupě čeká, až mu nasunete nohu do kalhot, může mít zásadní problém třeba už ve školce. „Myslete na to, že paní učitelka takovou trpělivost jako vy určitě nemá. A že mu posluhováním prokazujete spíš medvědí službu,“ říká psycholožka.

Vyberte spolu oblečení už večer a na ráno se vybavte trpělivostí. Nechejte si časovou rezervu, aby se obleklo samo. 

Jděte pěšky 

Samozřejmě, že nejde za všech okolností a vždy chodit co nejvíce pěšky. Ale dnešní rodičovské taxikaření nabývá bizarních rozměrů. Dopravní zácpa před každou školou je smutná. Děti učíme k lenosti a pohodlnosti. Ráno často vystupují z auta bez bundy, protože pouze přeběhnou do školy a po vyučování opět rychle naskočí do přistaveného auta.

Zkuste vzít s sebou školákovi koloběžku a alespoň ze školy jej nechejte jít samotného. Užije si svoji chvilku se spolužáky mimo školu a vědomí, že někam se přesunout vyžaduje nějaké  úsilí. 

Pomoz mi připravit snídani

Dítě, které rodině diktuje, co bude k večeři, nebo takové, co řídí víkendový program, má příliš velkou moc „Být rodičům rovný není pro děti zdravé. Děti by neměly mít pravomoc rozhodovat. Musí dodržovat jasnou hierarchii a nesmí určovat, jaký bude plán dne,“ upozorňuje psycholožka.  

"Od tří let by měl být doma stoleček, na něm džbánek s vodou a vedle pečivo a pomazánka s připraveným mazacím nožíkem,“ radí psycholožka. "Pokud si na toto netroufnete, zkuste to jinak: ,Rohlíky jsou v chlebníku, pomazánka v ledničce. Přineseš mi to a společně připravíme snídani?´Nebudete si vychovávat sobce a za pár dní se dočkáte třeba toho, že vám něco malého připraví váš synek nebo cácorka sami,“ dodává Martina Vávrová.  

Ukliď si pokojíček  

V dnešní době je zcela běžné, že „náctileté“ děti nemají žádné povinnosti a pokojíček uklízí maminka. Řeči o tom, že rodiče nechtějí své děti zatěžovat tím, že by musely uklízet, že by děti měly být pouze dětmi, se nevyplácí.

Být dítětem neznamená nemít povinnosti, řád a mantinely. Udělal sis nepořádek? Tak si ho také ukliď. Pozvali jste domů kamarády, ať si společně užijí hezké odpoledne? Pak také musí společně uklidit. Ne vyvalit se po odchodu kamarádů k televizi a spoléhat se, že vše dá do původního stavu maminka. To by byla cesta do pekel... 

To se ti moc nepovedlo 

„Samozřejmě že pro vás vždycky bylo, je i bude prostě dokonalé. Je to vaše dítě! Falešně ho ale přesvědčovat o tom, že je nejlepší na světě, se nevyplácí,“ míní psycholožka. 
Když se nedaří ve fotbalovém či hokejovém týmu nebo přijede z atletických závodů předposlední, je na místě to reálně vyhodnotit, pochválit za snahu a doporučit, co příště dělat lépe. Rozhodně nepřesvědčovat, že se proti němu spikli trenéři, rozhodčí anebo povětrnostní podmínky.

Odmítnutí, neúspěch a krach prostě patří k životu. Raději než abyste svému potomkovi dovolili, aby se litoval, poraďte mu, jak by mohl své slabiny obrátit v silné stránky. Pomůžete mu najít cestu, na níž může zažít něco pozitivního, okolnostem navzdory. 

Vyřeš si to sám 

Pokud se dítě venku popere a nestane se nic zásadního, nechejte jej, ať si to vyřeší samo. Nechoďte „žalovat“. Poraďte, aby si nepříjemnosti od kamarádů nenechalo líbit, ale neštvěte je proti nim. „Promluvte si, poraďte, co v takové situaci dělat a jak se zachovat. Buďte oporou ale nesnažte se je bezhlavě chránit. Je sice kruté vidět své milované dítě trpět, ale nechejte je také zakusit nepohodlí, aby se dokázalo jakékoli nepříjemné situaci, která je v životě potká, postavit,“ radí psycholožka. Poté, co získá sebejistotu, má vyhráno.

Vy zasáhněte, až pokud máte obavy ze šikany a vidíte, že se vaše dítě opravdu trápí.

Věci do školy a na tréninky si chystej sám

Nechejte své potomky, aby si aktovku a věci do kroužků chystali samo. Pokud zapomene sešit do matematiky nebo kopačky na trénink, přeneste se přes údivné pohledy ostatních rodičů, které dětem do puntíku chystají všechno. Dělat chyby je ta nejlepší škola života. „Vaše dítě párkrát šlápne vedle a bude muset čelit následkům vlastních omylů. Ale bude daleko dříve samostatné než děti úzkostných rodičů, kteří všechno chystají nebo kontrolují,“ dodává psycholožka.

Až bude vašim dětem třeba deset, jedno bude hrát hokej a druhé chodit na sportovní aerobik, tento přístup se vám vyplatí. Balení se na kroužky by měla být jejich starost.

A začít se dá brzy: Připravte společně malý batůžek k babičce a vedle něj auta. Která bude syn chtít, ta si sem dá. A ani slzy po odjezdu, že si jedno zapomněl, by vás v té chvíli neměly donutit zařadit zpátečku. 

autor: Iva Pašková

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace