Jak se slaví Velikonoce v různých koutech světa?

Jak se slaví Velikonoce v různých koutech světa?
Foto: ilustrační foto  /  Nenechme vymizet naše tradice.
Slovácko Volný čas 17 / 04 / 2019

Velikonoce. Pro křesťana by to měly být ty nejdůležitější svátky v roce. Tradiční beránek, mazanec, pondělní „šlahačka“, zdobení kraslic nebo držení půstu na Velký pátek, to všechno jsou symboly velikonočních dní. Jak se však slaví v jiných zemích nebo koutech světa? Překvapí vás, že někde se slaví zcela bizarním způsobem!

Velikonoce v Česku
Se slavením Velikonoc je spojená celá řada tradic a zvyků. Velikonočním svátkům předchází zejména pašijový týden, který symbolizuje poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt a vzkříšení, a jehož jednotlivé dny s sebou nesou jistá pojmenování. Začíná Květnou nedělí, pokračuje Modrým (nebo také Žlutým) pondělím, Šedivým úterým, následuje Škaredá středa, Želený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční, který připadá na neděli, poté přichází Velikonoční pondělí. Zejména poslední dva dny jsou plné radosti a potěšení, předchází jim však dny plné příprav a půst. S každým dnem v tomto týdnu se pojí řada zvyků. Například na Velký pátek, tedy den Kristova ukřižování, lidé dříve chodili otvírat hory, které jim podle jejich přání vydaly schovaný poklad. Také se nesmělo jakkoliv hýbat se zemí, tedy rýt nebo kopat, což dodnes řada rodin dodržuje. Ani prát prádlo by se nemělo, protože by se podle legendy pralo v Kristově krvi. Mezi velmi oblíbené dny se řadí, zejména pro chlapce, Velikonoční pondělí, kdy chodí šlahat dívky, aby byly celý rok krásné, zdravé a veselé. Chlapci na oplátku dostávají od dívek vajíčka, i když v dnešní době jsou to spíše peníze, sladkosti nebo pro dospělé u nás na Slovácku štamprle něčeho ostřejšího, nejčastěji slivovice.
Hon na vajíčka v Anglii, vraždy v Norsku
Zatímco u nás chlapci pletou pomlázky a peče se tradiční sladký beránek, v jiných zemích nebo jiných světadílech se tyto dny slaví odlišně, i v tomto případě však platí: jiný kraj, jiný mrav. Například v Anglii a Austrálii se pro děti pořádají hony na vajíčka, které na velikonoční ráno hledají po celém domě a zahradě. Velikonoce na severu, v Norsku, jsou zasvěcené řešení vražd a kriminálních zločinů. Televize od rána do večera chrlí detektivní příběhy a kriminálky. Pokud ovšem chcete zažít Velikonoce zcela jinak, tak se vypravte na Filipíny, kam každoročně zamíří mnoho turistů. Tam se po vzoru Ježíše Krista nechávají místní křesťané ukřižovat a přibít na kříž. V Rusku, Itálii, dále v balkánských státech jako Bulharsko a Řecko je největším zážitkem ten chuťový. V Bulharsku se peče Velikonoční chleba, v Itálii slaný koláč se zeleninou a Řekové si pochutnávají na polévce z jehněčích vnitřností. V jiných zemích jsou zvyklosti podobné jako ty naše. Avšak maďarští chlapci v pondělí něžnější pohlaví nešlahají, ale polévají vodou. Dívky jim za to, stejně jako u nás, poděkují výslužkou v podobě malovaných vajíček, alkoholu nebo kusu koláče.

Číslo týdne
30
Přibližně na tolik korun nás vyjde upečení beránka.

Velikonoce v některých dalších zemích

Německo - lidé zde ověšují stromy vajíčky, zejména těmi čokoládovými
Chorvatsko - obyvatelé si přiťukávají vajíčky a pletou pomlázky z olivovníku
V zemi galského kohouta - ve Francii děti hledají po domě a okolí sladkosti schované zajíčkem
Rusko - lidé se obdarovávají vajíčky v červené barvě a pečou chleba s bílky

Už to není to, co bývalo

„Jako křesťanská rodina chodíme každým rokem samozřejmě na velikonoční dny do kostela na mše svaté a na Velký pátek dodržujeme půst, tedy celý den nejíme maso. Na Bílou sobotu se všechno chystá, připravuje, peče a vaří a teprve v neděli se oslavuje a beseduje. Máme doma velkou hostinu, kde nesmí chybět z kostela posvěcené koláčky, vajíčka, klobásky a beránek. V pondělí se poté vydávám na obchůzku s pomlázkou, ale už to dodržování tradic není to, co bývalo. V mých mladých letech jsme na šlahačku vycházeli s klukama už třeba v pět hodin ráno a stejně jsme nestihli vymrskat všechny děvčice z okolí do pravého poledne. Pokud jsme to nestihli, měli jsme smůlu, po dvanácté nám už nikdo nikde neotevřel. Teď hoši vstanou a vycházejí možná až právě kolem poledne. Na druhou stranu musím říct, že alespoň na vesnici se ze strany žen a hospodyň nevytrácí vstřícnost a pohostinnost.“
Stanislav, 54

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace