Jak zvládnout pláč a hysterii v mateřince?

Jak zvládnout pláč a hysterii v mateřince?
Foto: ilustrační foto
Slovácko Volný čas 08 / 09 / 2022

Nástup do školky je zásadním zlomem v životě dítěte i rodičů

Začíná se psát úplně nový životní příběh dítěte. A je jen na rodičích a „paních učitelkách“, jaké zkušenosti si dítko ponese celý život ve vzpomínkách...

Nástup do mateřinky je zlomovým bodem pro mrňousky i nás, rodiče. Pro tříleté-čtyřleté děti je to jeden z nejdůležitějších a nejemotivnějších bodů v životě. Abychom sobě i svým dětem vstup do nového prostředí ulehčili, můžeme si pomoci několika radami.

Většina dětí se do mateřinky těší, ale když pak zjistí, že je to už napořád a bez rodičů, občas to nesou velmi těžce. Někdy i víc jak měsíc rodičům trhá srdce ranní pláč, nechuť jít do školky, hysterie, vrhání se ke dveřím třídy apod.

Zlomový bod v životě dětí a rodičů

Na nástup do školky je nutné dítě připravit. Povídejte si, co všechno ve školce zažije, co bude celý den dělat, s jakými hračkami si bude hrát, kolik kamarádů tam potká, co příjemné bude prožívat společně s dětmi a paní učitelkou, co vše se naučí apod.

Přesvědčte dítě, že ve školce není „odloženo“, ale že mu mezi dětmi bude prima. Ve školce najde kamarády a vyzkouší činnosti, které se doma dělat nedají. Těšte se společně s ním a dávejte mu to najevo.

První odloučení v životě

Pokud cítíte, že je na vás vaše dítě fixované a začátky ve školce ponese obtížně, domluvte se s rodiči kamaráda (kamarádky) a do školky je voďte společně. Nebude se v cizím prostředí cítit samo a ve dvou všechno zvládnou lehčeji.

Pokud není po ruce žádný kamarád, dejte mu s sebou z domu oblíbenou hračku (plyšák, polštářek, milovaná panenka, autíčko). Novopečenému školkáčkovi dokáže pomoci od pocitu nejistoty a strachu z neznámého prostředí. Oblíbená hračka bude připomínat domov a malý človíček se nebude cítit tak ztracený.

Nástup do školky oslavte 

První den ve školce oslavte! V dalších dnech se snažte už při vstávání vytvořit u snídaně pohodu. Nespěchejte na dítě, povídejte si s ním, aby nebylo už ráno vystresované z vašeho neustálého: „Pohni, dělej, nestihneme to!" Mnoho rodičů má sice ten nejlepší úmysl, ale když vědí, že musí přijít do práce včas, a dítě odmítá spolupracovat, nechce se oblékat, snídat či umývat, je velmi těžké se udržet a nekřičet.

Čas v šatně neprodlužujte

Aby dítě neplakalo, snažte se čas v šatně co nejvíce urychlit. Neprodlužujte loučení a už vůbec se netvařte smutně. Ideální je předat dítě paní učitelce, zamávat a odejít. Dlouhé loučení se slzičkami neprospěje ani vám a už vůbec ne dítěti. To stejně po pár minutách přestane plakat (obvykle hned poté, co se za vámi zavřou dveře) a jde si hrát. To samozřejmě platí jen v případě, že během dne se ve školce chová bezstarostně - pokud by z něj byl uzlíček neštěstí a vůbec by s okolím nekomunikovalo, je potřeba to řešit s učitelkami.

První odloučení od milovaného dítěte mnohem hůře snášejí maminky než děti. Proto zůstaňte v klidu, zbytečně nestresujte, netelefonujte každou hodinu do školky, abyste samy sebe uklidnily, že je dítě v pořádku.

Pokud to jinak nejde, počkejte 

Některé děti nesou nástup do školky tak těžce, že na ně neplatí vůbec nic. Mohou se u nich objevit i traumata a psychosomatické potíže. Trápí se a s nimi pak i celá rodina. Pro tyto případy se doporučuje

1)      Běžte s ním do třídy a pokud to jde, zůstaňte tam s ním třeba hodinu a tento interval prodlužujte.

2)      Pokud nic neplatí, zkuste na čas zařídit náhradní hlídání. Školku na chvíli vynechejte a za měsíc či dva to zkuste znova. Ve většině případů je nástup napodruhé už bezproblémový.

Nazapomeňte na rituály

Dítě se bude cítit ve školce daleko lépe, když bude vědět, že dodržíte, co mu slíbíte. Není to myšleno tak, že si ho budete kupovat, ale když slíbíte, že na rozloučenou zamáváte, že přijdete po obědě, nesmíte zapomenut! Učitelkám pak dá hodně přesvědčování, když musí plačícímu a čekajícímu dítěti vysvětlovat, proč rodič slib nedodržel. Dítě určitě všechno lépe snáší, když ví, že není ve školce odloženo, že se může na rodiče spolehnout.

Školka naučí sociálním návykům

Také si osvojí spoustu návyků, které se v kolektivu získávají daleko snadněji a přirozeněji - spolupráce, tolerance, soutěživost, soucit s druhým, družnost, nesobeckost i přátelství. Zafixuje si ranní a večerní rituály hygieny, správné čistění zubů, držení tužky, jedení za pomoci příboru, zavazování tkaniček, zdravení, vykání, poděkování, loučení, uklízení hraček. Jaké samoobslužné návyky si dítě ve školkovém věku zafixuje, takové používá po celý život. Pokud se je naučí špatně, jen těžko se jich zbavuje nebo přeučuje.

... ale i zlozvykům a vulgárnostem

Novopečený školkáček se musí kromě nových návyků vyrovnávat i s nesnadnými situacemi:

- Musí společně chodit na toaletu - některým dětem vadí, že se na ně na záchodě ostatní dívají.

- Společné jídlo - ve školce personál občas do jídla nutí. Starší děti se někdy snaží těm mladším pokrmy znechutit.

- Existují problémové děti, které ostatní pošťuchují, napadají nebo se jim posmívají.

- Mnohdy se děti poprvé setkají se spoustou zlozvyků, jako je sobeckost, vztek, vulgárnost, ošklivost i šikana.

Vždy však záleží na přístupu učitelek, jak s kolektivem pracují a jak přistupují k vyhroceným situacím.

Nástup do mateřinky udělejte dětem co nejhezčí


 Všechno je o lidech

Veškerá atmosféra školky totiž záleží na nadšení, nápadech a přístupu vedení a učitelek. Takže klidně může být skvělá školička někde na zastrkově, stejně tak jako špatná a zastaralá ve městě.

Všichni jsme zažili stejný příběh...

Mnohé zkušenosti i zážitky jsou si podobné jako vejce vejci. Rituály rodiče školkového dítěte pak obzvláště...

Ranní vytahování dětí z teplých pelíšků, rychlá snídaně, česání v poklusu, čištění zoubků, oblékání, rychle ještě botky, tkaničky a úprk do školky. Sotva ujdete pár kroků, dítko začne kňourat „Mamííí, ještě medvídka!" Než byste riskovali probrečenou cestu, raději prcháte zpět, popadnete plyšáka a vmáčknete jej svému miláčkovi do náruče. Ten pak za neustálého brebentění cupitá do školky. Cestou se vám v hlavě - ať chcete či nechcete - honí myšlenky o tom, jaká jste krkavčí máma, když každý den taháte mrňouse do chladného rána. Vaše myšlenky se naštěstí rozplynou při vstupu do šatničky. Čekají vás stejné rituály, včetně přečtení jídelníčku ...

Když už je dítě skoro převlečené a vy si myslíte, že to tentokrát bude bez slziček, začne při obouvání bačkůrek natahovat moldánky: „Mamííí, já chci být jen s tebou. Já nechci být ve školce. Proč musíš jít do práce?" Snažíte se mu vysvětlit, že si jej s sebou vzít nemůžete, že mu tady bude s paní učitelkou, hračkami a ostatními dětmi daleko lépe a že si pro něj po odpolední svačince hned přijdete. Plačící dítě předáváte učitelce a slíbíte, že ještě zamáváte. Otáčíte se a máváte ještě dlouho malé, uplakané postavičce s nosíkem přimáčklým na školkové okno. Protože se odjezd autobusu blíží, pelášíte, co vám nohy stačí, a kapesníkem utíráte slzy lítosti nad každodenní školkovou scénkou.

DESATERO

Nikdy děti školkou nestrašte!

Snažte se dítě navnadit na to, co by si ve školce mohlo oblíbit

Udělejte si čas a veselé ráno

Zaveďte a dodržujte ranní rituály

Natěšte dítko na bezvadný školkový den

Ubezpečujte dítě, že jej milujete

Řekněte mu, že se těšíte na vyprávění, co ve školce prožilo

V šatně loučení neprotahujte

Chvalte je za každý pokrok

Pokud se vzteká, řekněte, že je to nutnost - rodič musí do práce a dítko do školky

 

autor: Iva Pašková

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace