Jsme doma a snažíme se nezbláznit...

Jsme doma a snažíme se nezbláznit...
Foto: ilustrační foto
Slovácko Volný čas 01 / 04 / 2020

Dlouhé roky jsem všem přátelům a známým na pozvání k návštěvě odpovídala tradiční větu: „Nezlobte se, ale nemůžeme. Jedeme v rozjetém rychlíku, který nějak nejde zastavit. Kvůli naší novinářské práci jsme přicházeli o spoustu obyčejných věcí, narozenin, výletů a dovolených s kamarády. A najednou STOPKA, která nám takřka ze dne na den úplně změnila život. Pracujeme z domu, snažíme se přinášet čtenářům informace i povzbuzení a sdílet s nimi obavy z toho, co přijde.
Ale jak se říká - všechno zlé je pro něco dobré. Nouzový stav umožnil nám i mnoha mámám a tátům být 24 hodin se svými dětmi. Nemusíme se nikam honit a neustále plánovat logistiku pracovních aktivit a kroužků. Najednou máme čas na společné procházky, večerní opékání špekáčků na zahradě, povídání, hraní společenských her, muzicírování a povídání o životě...
Skloubit pracovní záležitosti s programem dítěte je i pro nás složité, ale snažíme se dodržovat řád, abychom se z toho nezbláznili.
Ráno vstaneme jako obvykle, následuje hygiena, rozcvička a společná snídaně. Oběhneme a obvoláme sousedy, rodiče a děti v karanténě s nabídkou pomoci.
Při snídani naplánujeme den a poté usedneme k počítačům, syn k úkolům. Syn pracuje samostatně, pokud něčemu nerozumí, na střídačku vysvětlujeme. Dodržujeme pravidlo, že musí mít úkoly hotové do doby, než v televizi vysílají jeho oblíbené online uvyučování pro jeho ročník.
Okolo oběda na střídačku společně se synem připravíme jídlo, naobědváme se a pokračujeme v práci.
Odpoledne jednou za tři dny nakoupím a objedu potřebné a zajdeme mimo lidi společně na procházku, pracujeme dle potřeby, na zahrádce, děláme domácí činnosti, na které nemáme čas.
Každý den dostane syn několik úkolů, které plní, když my pracujeme, a za odměnu se mu každý večer věnujeme s něčím jiným. Vzhledem k tomu, že je bubeník, večer nám ve zkušebně pořádá koncerty a užívá si naší pozornosti. Před spaním mu na střídačku čteme knížku. A až usne, opět usedáme k práci.
Celé dny se nezastavíme, nenudíme a užíváme si jiný rytmus života. Pracujeme víc než normálně, ale daleko více v klidu. Užíváme si společných chvil, stmelování rodiny, ale pokud bude karanténa dětí trvat dlouho, budou synovi chybět kamarádi a nevím, jak vyřešit tohle...
Někteří rodiče si s tím však nelámou hlavu. Klidně denně pouští ven společně několik kamarádů bez roušek a je jim úplně jedno, že mohou nakazit sebe i ostatní. 

autor: IVA PAŠKOVÁ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace