Jsme připraveni přijímat stále nové věci?

Jsme připraveni přijímat stále nové věci?
Foto: ilustrační foto
Slovácko Volný čas 12 / 01 / 2021

Dnešní doba klade důraz na flexibilitu, kreativitu, schopnost pružně reagovat a osvojovat si nové věci. Jednoznačně preferuje mládí, zkušenosti středního a vyššího věku nemají váhu.

Přizpůsobování se novým požadavkům je dnes důležitým předpokladem osobního i firemního přežití. V současnosti jako by nebyl prostor pro hodnoty konzervatismu, který preferuje známé před neznámým, vyzkoušené před nevyzkoušeným, pohodlné před dokonalým. Každý rok se společnost posune vpřed díky nové technice, novým lékům, někdy i převratným vynálezům. Jsme připraveni stále přijímat nové věci?

Změna je život

To se obvykle říká. Ale události, které proběhly za posledních dvacet let, jsou víc jak překotné. Politické změny vyvolaly změny ve společnosti, raketovou rychlostí pokračoval rozvoj techniky a je stále těžší držet s dobou krok. Mobilní telefon, který jste si pořídili před rokem či dvěma, je již zoufale nemoderní - i když svoji funkci plní. Počítače už používají i důchodci, z většiny technických vymožeností se stala běžná součást všedních dnů.

Každá změna je k horšímu?

Staré židovské přísloví tvrdí, že „každá změna je změnou k horšímu“. Doufejme, že to tak není. Pravdou ale zůstává, že přizpůsobení se nové situaci a její zvládnutí po nás vyžaduje určitou dávku energie. Psychologové někdy mluví o adaptační energii, jejíž zásoby jsou u každého jiné a rozhodně ne nevyčerpatelné.

Proto se starší lidé vyrovnávají se změnami obvykle hůře než mladí a novinky nevyhledávají. V zásadě platí pro každého, že na každou novou věc si zkrátka musíme zvyknout. Jiné lidové přísloví říká, že „na lepší se snadno zvyká“. Obvykle však nějakou dobu trvá, než je jasné, zda změna, kterou jsme provedli nebo která se nás týká, je k lepšímu, či naopak. „Myslím, že lidé se museli vždy vyrovnávat se změnami, a dokonce bych řekla, že v době tzv. vědeckotechnické revoluce jich bylo ještě víc,“ míní paní Markéta, učitelka na střední škole.

„Zejména konec 18. a první polovina 19. století byly přímo prošpikovány vynálezy, které následně doslova měnily lidskou civilizaci a způsob života. Napadají mě jen takové čtyři klíčové objevy, ale bylo jich daleko více. Tak v prvé řadě - parní stroj 1765, potom parní lokomotiva 1804, Voltův článek 1800 - od této chvíle se spustila celá série vynálezů vedoucích k vynálezu elektřiny a následné elektrifikaci, vynález žárovky 1879. To musely být změny! Proti tomu je to, co zažíváme dnes, naprostá legrace,“ stojí si na svém učitelka a dodává: „Lidé dneška zlenivěli. Dřív byl člověk pokornější, všeho si více vážil a chápal, že je třeba tvrdě pracovat, aby něco měl. Bylo běžné, že lidé (pokud to nebyli bohatí šlechtici) pracovali šestnáct hodin denně a jejich životní úroveň byla i přesto dost bídná. Zemřít fyzickým vyčerpáním z práce nebylo nijak neobvyklé. Toho všeho nás pokrok zbavil. Zátěž se přenesla z těla na duši. Doba je náročná psychicky. Vadí mi ale, že každý chce pracovat co nejméně a mít se co nejlépe,“ uzavírá paní Markéta.

Šlo to rychle, nebo pomalu?

Od doby, kdy člověk objevil oheň, uběhlo nejméně půl milionu let. Ovládnutí tohoto živlu ovlivnilo život člověka ve všech směrech. Naučil se na něm připravovat jídlo, vytápět své příbytky, využíval ho k orientaci ve tmě i k boji s nepřáteli.

Asi 5 000 let př. n. l. byl vynalezen první tkalcovský stav. Jeho význam se dá přirovnat k vynálezu kola (3000 př. n. l.), hrnčířského kruhu (3500 př. n. l.) nebo ke zpracování železa (1400 př. n. l). Touha po neznámém a novém popoháněla člověka odpradávna hledat stále nová tajemství a snažit se o jejich pochopení a využití. I když se názory na to, které objevy a vynálezy měly pro lidstvo největší význam, mohou lišit, ve svém souhrnu nás přivedly až do současnosti, kdy si svůj každodenní život nedokážeme představit bez automobilů, televize, automatických praček, „mikrovlnek“ (o lednicích a mrazničkách ani nemluvě), mobilních telefonů nebo počítačů.

A většina z nás stále ještě také ne bez knih a dalších tištěných médií, které se mezi široké vrstvy společnosti dostaly až během posledních 200 let. V tomto období se knihy staly již dostupnější a nastal velký hlad po vědomostech, přičemž se společnost stále více kultivovala. Encyklopedie Vědění lidstva s podtitulem Převratné objevy a vynálezy představuje 180 milníků z různých oborů lidské činnosti na jeho cestě až do současných let.

Jak jste na tom vy?

Eva (45) přiznává, že si na změny obecně zvyká spíše těžko. Momentálně se nemůže smířit s tím, že z jejich dvorku zmizel letitý strom. Je pravda, že má v kuchyni nyní více světla, ale starý ořech skýtal stín, útočiště ptákům a taký určitý pocit soukromí a ochrany. Teď má sice volný výhled do oken protějšího paneláku, ale to opravdu není to, oč by člověk stál. Takový strom ale nevyroste ze dne na den, takže nejspíš nezbude, než se s novou situací zkrátka smířit.

Naproti tomu by se zdálo, že paní Alena (44) si ve změnách přímo libuje, což se projevuje i v jejím bytě. „Když například nechám vymalovat místnosti, tak to dost promýšlím, protože jde o peníze,“ říká. Podle jejích slov jde o řetězovou reakci, obvykle jedna změna vyvolá druhou, přestaví nábytek, něco dokoupí, něco vyřadí - tak aby se jí doma líbilo. „Ale není to tak snadné, jak to vypadá,“ přiznává a i ona sama se se změnami, přestože je iniciuje a přesto, že si je přeje, musí vyrovnávat.

„Nejtěžší pro mne bylo, když jsem otočila svoji postel. Zatímco dříve stála podél stěny, teď jsem pokoj uspořádala jinak a postel je ke stěně otočená pouze čelem. Bála jsem se, že to pro mne bude nepříjemné, že si nezvyknu. Ale zvykla jsem si překvapivě rychle a jsem spokojená,“ dodává paní Alena. „Momentálně mám však problém s novou pracovní židlí u počítače,“ svěřuje se. „Vypadá komfortně, je pohyblivější, ale přesto se mi stýská po té staré. Pár dní vyčkám, jestli se s ní sžiju…“

Každá změna s sebou nese prvek nejistoty. Nejistotu, kterou musíme unést. Malý (či větší) risk, že to nevyjde tak, jak jsme si představovali.

„Mám známou, která do žádných experimentů nejde, co ji znám, nosí stále stejný účes, a doma má už dvacet let vymalováno na bílo,“ usmívá se paní Mirka (38). Ona naproti tomu ráda zkouší nové věci a ráda mění i ty zmíněné účesy. „Baví mě to,“ říká. „Líbí se mi nápady a představy uvádět do života, i když nejde o nic převratného, ale spíše o maličkosti a detaily.“

Změna jako příležitost k růstu

Zdá se, že dokonalé a trvalé harmonie lze dosáhnout jen v tibetském klášteře nebo v rakvi. Nezapomínejme na to, že i rutina může být ubíjející a stereotyp otupuje. Většina lidí se však shoduje na tom, že doba, ve které žijeme, je velmi hektická, plná nových podnětů a výzev. Přináší problémy. Učitelé pozitivního myšlení radí, abychom v každém problému objevili příležitost. Stejně tak je dobré naučit se přijímat změny jako životní fakt a vítané vybočení z každodenní rutiny.

Pokud je to ale v našich silách, počet a intenzitu změn si „dávkujme“ tak, abychom svůj organismus nepřetěžovali. Najděme si každý den aspoň půlhodinku jenom sami pro sebe, své myšlenky a pocity, abychom znovu obnovili svou rovnováhu. Abychom sami za sebe rozhodli, které věci a jakým způsobem nám stojí za to měnit.

Anketa

1. PŘIPADÁ VÁM TĚŽKÉ TZV. „DRŽET KROK S DOBOU“, MYSLÍTE, ŽE SOUČASNOST
KLADE NA LIDI VĚTŠÍ POŽADAVKY, NEŽ TOMU BYLO DŘÍVE?
2. S JAKOU VĚTŠÍ ZMĚNOU JSTE SE V POSLEDNÍ DOBĚ MUSELI VYROVNAT?
BYLA TO ZMĚNA K LEPŠÍMU?

MARTINA (46 LET, PROGRAMÁTORKA)

1. Doba je hodně těžká a klade velké nároky na všechny, počínaje už dětmi ve školách. Méně nadaný jedinec to má dost složité. Doba přeje mladým, krásným, vzdělaným, úspěšným.
2. V současné době se vyrovnávám se změnou postavení v zaměstnání. Doufám, že to bude k lepšímu, ale přechodná fáze bude hodně náročná. Souvisí se zdokonalením se v cizích jazycích a v odborné připravenosti.

ALEXANDRA (41 LET, OBCHODNÍ REFERENTKA)

1. Ani ne - nechci „držet krok“ úplně ve všem, některé věci pro mě nemají žádný význam. Straním se společnosti, která je uhoněná, vystresovaná, nezábavná. Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří si chtějí povídat o příjemných věcech a ne pořád jen nadávat, že vše je špatné, hrozné…
2. Dozvěděla jsem se, že jsem těhotná! Po čtyřicítce! Zatím hrůza, není mi dobře, ale doufám, že dítě bude pro nás všechny pozitivní změnou.

MARCELA (44 LET, ASISTENTKA)

1. Ano, určitě, pokud člověk žije v civilizaci a chce v ní uspět. To, co stačilo pro zaměstnání před deseti lety, dnes už nestačí. Když chcete dělat kariéru, musíte umět všechno, musíte být milí, příjemní, pracovití, houževnatí, plní nápadů…, je těžké s tím držet krok.
2. Museli jsme se přestěhovat do malého města do domu mých rodičů, jelikož jejich zdraví vyžadovalo trvalou péči. To nebyla změna k lepšímu, ale zvykáme si. Děláme, co můžeme.

JANA (52 LET, UČITELKA)

1. Držet krok s dobou mi až tak těžké nepřipadá, jen s některými věcmi krok držet nechci, takže je ignoruju. Zvládla jsem internet i mail, Facebook i Instagram, i internetové bankovnictví. Čemu nemůžu přijít na chuť, to jsou datové schránky a celková digitalizace všeho možného. Vadí mi přístupové kódy na vše a u všeho, kdo si to má všechno pamatovat?
2. Změny moc ráda nemám. Naše děti si našly partnery, takže o víkendech je nás často víc, což beru jako změnu k lepšímu, doufám, že to tak vydrží. Mladší syn minulý týden nastoupil do svého prvního zaměstnání, hledal asi půl roku, takže snad taky změna k lepšímu, hlavně aby tam byl spokojený. Jo a taky nám na podzim umřel pes a během 14 dní manžel pořídil štěně. Začátky byly dost krušné, je to divoška, už se to naštěstí uklidňuje. Pro mě by se toho o moc víc měnit nemuselo.

MAREK (20 LET, STUDENT)

1. Ne. Dnešní doba klade větší psychické požadavky, menší fyzické.
2. Přechod na výšku? V něčem lepší, v něčem horší, nic není černobílé.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace