Krkonošský příběh o zoufalosti a neschopnosti či neochotě se partnersky domluvit zasáhl v minulém týdnu snad každého z nás...

K sebelásce patří umění říci NE!

Co muselo předcházet tomu, aby nešťastná matka vlastní rukou sprovodila ze světa nevinné tříleté dítě a následně i sebe sama? Jak je možné, že spory o dítě došly až do bodu, který ji dovedl k tak hrůznému činu? Jak se tomu dalo zabránit?

Kolik obdobných případů se děje za zdmi našich domovů? Kolik rodičovských hádek si musely vyslechnout bezbranné děti? Kolik zažily obav a strachů? Kolik si kvůli hádkám a neschopnosti se navzájem chápat, uctívat a milovat nesou traumat a duševních bolestí?

Krkonošská tragedie jen potvrdila, že mezilidské a partnerské vztahy jsou naprosto zásadní pro život. Dnes se proto zaměříme na vlastní hranice.

 Nenechejte na sobě štípat polínka

Jakmile se v partnerských, rodinných či pracovních vztazích cítíte nekomfortně, dusíte v sobě vztek, křivdy a nespokojenost, pojďte s tím něco udělat. Po schopnosti správně partnersky komunikovat, kterou jsme rozebírali v prvním díle seriálu, je druhým krokem naučit se říkat NE!

Jakmile se nenaučíte říkat ne, stanete se otrokem druhých. Milujete svoji rodinu a jste ochotni na úkor vás samých vše rodině obětovat. Začíná to malými ústupky vůči sobě, pak sebeobětováním, pečovatelstvím, samaritánstvím a velkou obětavostí vůči všem. Nejste schopni říci ne a pak skrze stovky „dobrých skutků“ nežijete svůj vlastní život, ale život druhých. Necháte proti své vůli na sobě štípat polínka a uvnitř jste rozsekaní na kusy.

Sebeláska vzniká už v dětství

Nejprve se naučte mít se rádi a pak teprve můžeme rozdávat lásku druhým.

Problémem mnohých lidí je, že se neumí mít rádi. Rodiče v nich v dětství nepodporovali sebelásku a vychovávali je způsobem: „něco za něco“, „lásku si musíš zasloužit“, „nejsi dobrý, tak se snaž“, „vezmi příklad z toho či onoho“,  „teď jsi mě zklamal, nechoď mi na oči“... atd.

Neřiďte se těmito vzorci výchovy, nepřipouštějte si naučená přesvědčení a soustřeďte se na sebe. Na to, co vás těší, co vám naopak vadí. Rozhodujte se sami o tom, s kým a jak trávíte svůj život. Respektujte své potřeby a pocity. Najděte způsob a odvahu, jak nedělat věci, které se vám vyloženě protiví. Přestaňte čekat, až vás někdo zachrání, a přijměte vlastní zodpovědnost za svůj život.

Sebelásku, která se poslední dobou objevuje v mnoha souvislostech,  si ale nesmíte splést se sobectvím. Sobec neumí být velkorysý, nebere ohled na druhé, není schopen pomoci.

Workoholici všem dokazují, jak jsou dobří

Workoholismus a perfekcionismus není povahový rys, ale nedostatek sebelásky. Workoholici podvědomě dokazují celému okolí, jak jsou dobří, aby si vysloužili pochvalu. Touží po uznání, proto pracují na 200 %. Z nedostatku sebelásky prahnou po lásce od druhých. Takový člověk pak dělá a říká věci jen podle druhých, aniž by s nimi vnitřně souhlasil, jen proto, aby se zalíbil. Ostatní jej ale prokouknou a nikdo si ho neváží. Naopak, často jeho ochoty a snahy zalíbit se zneužívají.

Bojím se říkat ne

Co dělat, když někdo nerespektuje vaše postoje a potřeby? Když musíte jít někam, kam nechcete, musíte dělat něco, na co nemáte čas a chuť. Bojíte se nesouhlasit a vyjádřit se? Bohužel, pak se často obětujete!

Pokud jste se rozhodli na sobě pracovat, kromě sebelásky je potřeba naučit se říkat ne a stanovit své hranice.

Obrovskou roli hraje dobrá argumentace a schopnost vyjednávat - asertivně, pevně a s velkou laskavostí. Balancovat, abychom nikoho nezranili. Správně říci ne může být mnohdy ku prospěchu věci, obzvlášť pokud tím ochráníte své hranice.

Vždy použijeme laskavý, příjemný tón.

Nesouhlas s čímkoli: "Já to mám takhle, ty to máš takhle..."

Účast na schůzce, akci: "Moc bych rád/a, ale nemohu přijít, protože mám velmi důležitou rodinnou událost."

Pracovní požadavky vedení: Vyslechněte si pečlivě argumenty vedoucího a důvody, které jej vedou k nějakým úkolům, změnám smlouvy apod. Pokuste se poprosit o nějaký čas k rozhodnutí. Požadavky zvažte a postavte se k nim po zvážení vašich možností v rámci zachování dobrých vztahů na pracovišti. Pokud nesouhlasíte, s veškerou laskavostí a účastí se pokuste najít jinou variantu.  

Nabídka pokrmu: "Nechci tě urazit, ale právě držím dietu a nevezmu si.“ Pokud nátlak trvá: "Vezmu si rád/a pro děti."

Nabídka vztahu: „Jsi mi sympatický/-á, potřebuji čas si to rozmyslet." Anebo: "Neber si to nijak osobně, jsi mi sympatický/-á, ale ještě se nechci zavazovat, nevidím ve vztahu perspektivu pro sebe ani pro tebe.“

Střídavá péče, výchova - toto je vysoce citlivé téma. Pokud vám nevyhovují výměny, je třeba o tom komunikovat, klidně prostřednictvím mediátora. Mediátor vám může skutečně velmi pomoci propojit komunikaci, vyjasnit nové uspořádání střídavé péče a vytvořit smysluplnou odpovídající dohodu.

 

Desatero jak se začít mít rád

• Na každé situaci najděte něco hezkého

• Nevyhledávejte problémy - nekritizujte sebe ani ostatní

• Nemyslete jen na ostatní, první pocity patří vám

• Buďte k sobě laskaví

• Nechejte se opečovávat

• Zlepšete životní styl

• Najděte každý den chvilku pro sebe

• Nedělejte ostatním to, co byste nechtěli, aby dělali oni vám

• Poslouchejte svou intuici

• Nechovejte se tak, jak byste nechtěli, aby se ostatní chovali k vám