Lidé po covidu často trpí psychickými problémy

Lidé po covidu často trpí psychickými problémy
Foto: ilustrační foto
Slovácko Volný čas 17 / 05 / 2021

Duševní zdraví je stejně důležité jako zdraví fyzické, často jde jedno s druhým ruku v ruce. Duševní zdraví je prozatím bohužel ve společnosti opomíjeným tématem. V souvislosti s covidem-19 se ale téma psychických problémů a duševního onemocnění skloňuje ve všech pádech.

Virus se silně projevuje na duševním zdraví

Vidím, že to stejně nemá cenu. Je to pořád dokola a nic se nelepší. Nebaví mne každé ráno vstát a tvářit se, že jsem v pohodě, že se nic neděje. Občas myslím na smrt, to by byla úleva. Pak by byl konečně klid. Stejně jsem jenom na obtíž, ostatním se uleví, když tady už nebudu. Raději jim už neříkám, jak moc zle mi je. Stejně mi nemůžou pomoct.“

Velké množství postcovidových pacientů těmito problémy trpí kvůli dlouhodobé sociální izolaci, ekonomickým ztrátám, strachu z budoucnosti i z nákazy. Trojnásobně se zvedl počet případů nejrůznějších úzkostných poruch, depresí, posttraumatických stresových poruch a psychických komplikací vedoucích až k sebevraždám.

Doposud se lékaři zaměřovali na plíce, které virus napadá. Pozornosti neunikl ani kardiovaskulární systém, jehož poškození taktéž často zanechává chronické následky.

O tom, že koronavirus zasáhl u mnoha pacientů nervový sytém a mozek, že způsobil neuropsychiatrické následky (zahrnují duševní poruchy v důsledku poškození nebo zánětu mozku), se nahlas hovoří v současné době, kdy hospitalizovaní pacienti tvoří menší procento než vyléčení.

Dávno také neplatí, že zdravotní problémy spojené s koronavirem bývají spojovány pouze se seniory. Potýkají se s nimi všechny generace včetně mladých lidí.

Ordinace lékařů, psychiatrů, psychologů, online poradny, telefonní linky nejrůznějších podpůrných organizací jsou přeplněny žádostmi o pomoc.

Flaška ani prášky nic nevyřeší

Domácí popíjení alkoholu se v pandemii stalo naprosto běžnou součástí stejně jako užívání psychofarmak, která se lehce seženou na černém trhu internetu. Jenže ty problém nevyřeší. Trošku jej sice upozadí, ale mohou naopak způsobit závislost nebo potlačit prvotní příznaky závažné choroby.

Konzumace alkoholu zapříčiní pokles množství serotoninu a dalších látek, které nám pomáhají cítit se dobře. Samoléčba a nadužívání psychofarmak zase evidentně vede k nevratným průšvihům. Pokud se necítíte dobře nebo se prudce změnilo dosavadní chování vašich nejbližších, nečekejte, že to samo přejde. Pokud nevysvětlitelná změna přetrvává více jak 2-3 týdny, vyhledejte lékaře. 

S krizí se může setkat každý z nás

„Můžeme se cítit velmi zmatení, vystresování a zranitelní. A okamžitá pomoc je tedy na místě. Symptomy zahrnují vážnou úzkost, depresi, potíže ve zvládání každodenních aktivit a pracovních úkolů,“ upozorňují lékaři z Národního ústavu duševního zdraví, který spustil pro laickou i odbornou veřejnost portál OPATRUJ SE.

„Všichni se můžeme naučit rozpoznat náznaky zhoršení duševního zdraví a základní gesta, kterými můžeme pomoci sobě, rodině nebo našim přátelům k lepšímu zvládnutí situace, bude-li třeba. Pokud však máte pocit, že jste na pomoc sobě nebo blízkému krátcí, obraťte se na odbornou pomoc.

    Nepochopitelné výkyvy nálad (pocity smutku, strachu, vzteku, apatie, podrážděnosti, úzkosti či beznaděje)

    Vyhýbání se kamarádům či blízkým

    Apatie a ztráta zájmu o oblíbené aktivity

    Zavírání se před světem - samotářství

    Potíže se spánkem

    Zanedbávání hygieny a vlastního vzhledu

    Vidění věcí či slyšení hlasů, které nejsou reálné

    Sebepoškozování, sebevražedné myšlenky

První pomoc pro duševní zdraví

O první pomoci pro duši slyšel málokdo z nás. Přesto však existuje a bohužel je velmi aktuální.

Už od útlého dětství jsme připravováni na nejrůznější krizové situace. Většina z nás ví, jak se má zachovat při požáru, autonehodě, zdravotním kolapsu či úrazech. Ale pokud se my sami nebo někdo blízký ocitneme v úzkostné krizi, panice, šoku či psychickém amoku, nevíme si rady.

+++++++

Jak poznáte, že se jedná o záchvat paniky?

Postižený si stěžuje na bušení srdce, dušnost, svírání hrudníku, třes, pocení nebo pocit tlaku kolem hlavy. Mohou se také objevit myšlenky jako: Nezvládnu to. / Mám infarkt. / Zblázním se. / Umírám….

 

První pomoc při úzkosti

-        Ujistěte postiženého, že mu chcete pomoci. Mluvte klidně, trpělivě, snažte se citlivě naladit. Slova vyslovujte jednoduše a pomalu.

 

-        Usaďte jej na zem. Klidným, vlídným hlasem ho ujistěte, že se mu nic nestane a že se nemá čeho bát. Obejměte ho kolem ramen nebo ho držte ho za ruce.

 

-        Začněte jej zklidňovat dýcháním. Společně s ním zhluboka dýchejte do břicha a klidným hlasem činnost provázejte slovy: „nádech, výdech“. Můžete si položit ruku na břicho a ukázat, jak by měl dýchat. Nadechujte se do 3, chvíli dech zadržte, výdech by měl být pomalý a dlouhý.

 -        Mluvte s ním. Soustřeďte se na to, co se vám snaží sdělit a jak můžete být nápomocni. Vyzdvihněte a oceňte to, co již doteď dokázal, jak situaci zvládal. Nevnucujte mu svůj názor, naslouchejte…

 - Pokuste se odvést pozornost. Zaměřte se na smysly a na podněty v okolí. Uklidňujte jej, že intenzivní stav, který prožívá, do několika minut odezní. 

 

Mějte na paměti, že i kdyby výše zmíněné kroky nepomáhaly blízkému zmírnit záchvat paniky, úzkost obvykle sama pomine do několika minut. Je potřeba zůstat v klidu a čekat, až vše odezní.

Pomoc najdete NON STOP na: lince 116 123 zdarma

autor: Iva Pašková

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace