Máma znamená pro každé dítě pocit něhy, bezpečí a lásky

Máma znamená pro každé dítě pocit něhy, bezpečí a lásky
Foto: pixabay
Slovácko Volný čas 17 / 05 / 2020

Vzpomněli jste si na maminky a jejich svátek?

„Srdce maminky je speciální místo, kde děti vždy najdou svůj domov“

Vzpomněli jste si druhou květnovou neděli na maminky a jejich svátek? Pokud ne, rychle to napravte, protože si to opravdu zaslouží. A v této situaci obzvlášť...

Poté, co se zavřely školy a v útlumu se ocitla polovina firem, matky, mámy a maminky začaly zastávat hned několik rolí - pracovnice na home office nebo ošetřovatelky, učitelky, kuchařky, družinářky, uklízečky i programové vedoucí. Byly to právě mámy, které uklidňovaly vykolejené muže, kteří kvůli nouzovému stavu vypadli z tradičního pracovního režimu. Snažily se vytvářet harmonickou náladu, i když jistě i ony prožívají nejednu obavu o budoucnost rodiny. Máma znamená pro každé dítě pocit něhy, bezpečí a lásky.

Maminka vytváří rodinné teplo

Mateřská láska je nejsilnější na světě. Už od těhotenství ovládá ženu zvláštní cit, který ji nutí své dítko chránit, bránit a milovat tou nejupřímnější, nejsilnější a nejpevnější láskou.

Samozřejmě, u početí je také otec, který dal dítěti život. Ale on může devět měsíců pouze pozorovat zvětšující se břicho i nálady své partnerky. Jeho otcovská láska a ochranitelský cit většinou naplno propukne, až když svého potomka poprvé drží v náručí.
Dítě je na světě, maminka hledí do jeho očí, dítě hledí na maminku, přisaje se k prsu a vzniká tak další nepřekonatelné pouto. Matka se stává středobodem života dítěte a jí se v okamžiku narození dítěte změní celý život. Od vteřiny, kdy poprvé drží své dítě v náručí, mu automaticky začne podřizovat celý život, a to jí zůstane do konce života. Záleží pak jen na ní, jak svoji úlohu zvládne.

Nekonečná pracovní doba

Být maminkou je nejnáročnější povolání na světě. Má nekonečnou pracovní dobu, při které musí zvládat spoustu úkonů naráz, nemůže  si odpočinout, vzít si dovolenou, i když je unavená, nemocná či psychicky vyčerpaná. Musí zkrátka vydržet. Přesto zejména na mateřské dovolené často slýchají od svých partnerů řeči o tom, jak celé dny nic nedělají a že by všechno měly zvládat levou zadní. Nikdo si však s nimi dny, které tráví pouze s malými dětmi, nevymění...


Otcové tuto moc bohužel nemají

Oponenti určitě namítnou, že jsou i matky, které nestojí za řeč, že jsou matky s opičí láskou, které dětem svou dusivou láskou spíš ubližují, že otcové dokáží roli matky zastoupit - to jistě ano a jistě ve svém okolí každý najde matku, která se zrovna moc nevyvedla. Existují případy opuštěných nebo odebraných dětí, které matka týrala, pálila je cigaretami, ubližovala jim, a přesto jsou tyto děti schopny odpustit a zoufale touží, aby se jejich máma vrátila a milovala je. Otcové dokáží beze zbytku matky zastoupit, nahradit, ale tuto moc bohužel nemají. Mají však kouzlo přirozené autority, které dětem dává hranice a pocit bezpečí.

Máte malé děti? Aha, my se vám ozveme

Tyto věty slyší nejedna maminka, která zavítá na pohovor čerstvě po mateřské dovolené. Problém je, že se šéf bojí, že dítě bude nemocné, vy budete chtít zůstat s ním doma, budete chtít doma trávit večery, vyzvedávat děti ze školky, školy nebo s nimi psát úkoly a zúčastnit se jejich školních besídek.

Obavy zaměstnavatele jsou celkem na místě, avšak stejně tak bychom měli chápat matky, která s nulovým sebevědomím kráčí po mateřské dovolené do zaměstnání.
Málokdo z mužů nebo zejména bezdětných žen si uvědomuje, že většina maminek se po narození dětí vzdá takřka všeho, na čem jim záleželo. Musí přehodnotit i svou dosavadní kariéru. A zaměstnání vybírají s ohledem na děti.
A pokud zastávají  místo náročné na čas i přípravu, většinou se ho musí vzdát. Jsou sice i moderní matky, které si najmou chůvy, uklízečky a nadále se věnují kariéře, ale pak v sobě v 80 % stejně řeší otázku, jestli jim kariéra stála za odcizení dětí. Doživotně litují toho, že jim jejich dětství doslova proteklo mezi prsty. Najde se i malé procento těch, kterým se podaří skloubit mateřství s kariérou a zájmy, ale těch je v naší společnosti opravdu poskrovnu.

Maminka je majákem v bouři

Maminka je majákem v bouři, je naší inspirací, příkladem, vzorem, sluncem, je pro nás nejlepší, krásná, jediná, je to naše přítelkyně, kamarádka, učitelka, rádkyně, hrdinka. A to bychom své mámě neměli připomínat jenom na Den matek, ale po celý rok.

M - milující, pro děti by se rozdala
A - anděl v nesnázích
M - maják v bouři
I - inspirující, je svým dětem vzorem
N - nepostradatelná
K - krásná, vzhlížíme k ní
A - Andromeda - hvězda našeho života

Tak jdu na pohovor…

Píše se rok 2020 a já po sedmi letech, která jsem trávila se svými dvěma dětmi dohromady na mateřské dovolené, se mám vrátit do práce. Koronavirus mi napětí o pár týdnů prodloužil, protože firma pracovala jen na poloviční provoz.
Několik nocí jsem nespala z nervozity. Vnímám, jak se vše změnilo a jaký bude problém adaptovat se do práce a začlenit do obměněného kolektivu. Mé sebevědomí je na nule. Do žádného oblečení se spolehlivě nevejdu, ve všem vypadám hrozně. Navíc, co můžu nabídnout vedení v práci?

Vždyť jsem posledních sedm let jenom žvatlala dětské říkanky, papala, kakala a vařila dětské kašičky, zeleninu a s maminkami řešila typy kočárků, přebalování, dětské nemoci, očkování a podobně. Jasně, že můžu nabídnout, že už nezdrhnu na mateřskou dovolenou jako mladé holky vedle mě, protože už mám „odroděné“, že mám chuť se zakousnout do práce, protože jsem vyprahlá po dospěláckých problémech a mám chuť něco dokázat. Ale co víc?

Navíc, jsem si jistá, že se bude stýskat víc mně než mým dětem, které si při zkušebních dnech vesele hrály ve školce se svými kamarády a nečekaly u dveří, až si je s manželem vyzvedneme. Už mě totiž nepotřebují. S tímto pocitem kráčím na „navracecí“ pohovor před svého šéfa. Také mně může říct, že mě kvůli koronaviru nemůže vzít zpátky. Ale já se nevzdám, zvládla jsem dvě děti na mateřské, jsme rozhodnutá se se situací poprat.
Karolína, 36

Den matek se už řadu let slaví druhou květnovou neděli. V tento den se minimálně v myšlenkách vracíváme k nejdůležitější ženě našeho života - k té, která nás porodila, která o nás pečovala, vychovávala nás, upřednostňovala naše potřeby a přání před těmi svými, která se snažila dát nám do života to nejlepší. Maminka je ta, jež nám pofoukala rozbité koleno, utřela slzy po prvním rozchodu, jež vždy stála při nás a vždy tu pro nás byla. V dětství pro nás máma představuje slunce, kolem něhož se točí celý svět - a ať už se nám to líbí, nebo ne, něco z tohoto pocitu v nás přetrvává i v dospělosti.

autor: IVA PAŠKOVÁ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace