Minerální prameny a studánky Bílých Karpat

Minerální prameny a studánky Bílých Karpat
Foto: Lenka DURĎÁKOVÁ  /  V lese u Popovic najdete studánku, jejíž duchovní význam se zachoval až do dnešních dnů.
Slovácko Volný čas 06 / 08 / 2019

Minerální voda neboli minerálka je označení pro vodu z minerálního prostředí, tedy vodu z podzemí. Minerálky nalezneme téměř po celém území naší republiky. Minerální prameny jsou využívány jak k léčbě, tak i k běžnému pití. Každý minerální pramen je unikátní, má jiné vlastnosti a chutná jinak. Pojďme se společně podívat na minerální prameny Bílých Karpat.

Vyškovecké Bošáčky - Vyškovec
Vyškovecké Bošáčky jsou kyselkou s obsahem oxidu uhličitého a železitých příměsí. Tato kyselka je využívána nejen k pití, ale místní lidé ji používají místo prášku do pečiva na zadělávání těsta.

Jak se k pramenu dostat?
Pramen se nachází v obci Vyškovec - přesnou polohu pramenu můžete najít pomocí GPS souřadnic - 48°5543.556N, 17°4955.316E.

Březovské kyselky - Březová
Březovské kyselky se nachází mezi obcemi Strání a Březová. Kdysi se zde nacházelo 6 až 10 pramenů uhličité minerální vody. V současné době se zde nachází dva prameny - dolní pramen Březovské kyselky a Janáčkova kyselka. V 19. století byl pramen stáčen a lahvován pod názvem blumenbašská kyselka (Blumenbach je staré označení nedaleké obce Květná). Kyselky byly využívány k zapíjení místní slivovice. A proč se kyselka nazývá Janáčkova kyselka? Leoš Janáček při svém pobytu v Luhačovicích několikrát tento pramen navštívil.

Jak se k pramenu dostat?
K Březovské kyselce se můžete dostat jak z obce Březová, tak z obce Strání-Květná. Pokud půjdete z březovské strany, můžete auto nechat 500 m od pramene (GPS 48°5413.117N, 17°4439.082E), poté půjdete po turistické zelené značce.

Cesta z obce Strání-Květná k pramenu vede také po zelené turistické značce a je dlouhá 2,5 km. K pramenu se jde přes přírodní rezervaci Nová hora a stejnojmenný vrchol (552 m n. m.). Přírodní rezervace je území o rozloze 29,61 ha s orchidejovými loukami, bývalými pastvinami a starými ovocnými sady, se suchými místy i mokřady, s remízky i listnatým lesem.

Cicůrek v Ořechové - Strání-Květná
Cicůrek v Ořechové se nachází v části obce Strání-Května a jde o pramenitou horskou vodu. Voda je čistá, velmi chutná a oblíbená mezi místními maminkami, které si na ni chodí pro své děti. Pramen Cicůrek je jedním ze zastavení Naučné stezky Květná, která začíná u sklárny Květná.

Jak se k pramenu dostat?
Pramen Cicůrek v Ořechové se nachází cca 300 m od místního koupaliště.


Smraďačka - Korytná
Studánka se nachází necelé 3 km od obce Korytná v údolí potoka Lubná a díky sirnatému zápachu nese název Smraďačka. O pramenu s příměsí sirovodíku se v 16. století zmínil i významný lékař a balneolog Tomáš Jordán z Kluže. Minerálka obsahuje síru, sůl a také léčivou jílovitou hlínu.

Jak se k pramenu dostat?
Cesta ke studánce není značená turistickou značkou, přesnou polohu a kudy se k pramenu dostat můžete najít pomocí GPS souřadnic - 48°5532.850N, 17°4158.853E.

Slatina - Suchá Loz
Minerální pramen Slatina se nachází na okraji obce Suchá Loz. Pramen je známý také pod názvem Loza nebo Lozanka. Jedná se o uhličitanovou, slanou minerální vodu s vysokým obsahem lithia. Lozanka se během let 1902 až 1963 s přestávkami stáčela a plnila do lahví.

Jak se k pramenu dostat?
Pramen se nachází za fotbalovým hřištěm na konci Suché Lozi (GPS - 48°5745.832N, 17°4310.362E).

Kořenkova kyselka - Bánov
Kořenkova kyselka se nachází mezi obcemi Bánov a Nezdenice, 1,7 km východně od Bánova ve smrkovém lese. Studánka je známá pod několika názvy - Kořenkovica, Bánovská kyselka, Bánovská slatina nebo Nezdenská kyselka v Kopcích.

Jak se k pramenu dostat?
Cesta ke studánce není značená turistickou značkou, přesnou polohu a kudy se k pramenu dostat můžete najít pomocí GPS souřadnic - 48°5917.757N, 17°4449.897E.


Nezdenická kyselka - Nezdenice
Sirnatá nezdenická kyselka se nachází v okrajové části obce Nezdenice u místního koupaliště, kde se v 19. století nacházely i menší lázně. Pramen je známý od roku 1585 a byl využíván převážně k léčebným koupelím. Později se kyselka stáčela i do lahví.

Jak se k pramenu dostat?
Kyselka vyvěrá v podzemí kamenného altánu u nezdenického koupaliště. Přesnou polohu můžete najít pomocí GPS souřadnic - 49°042.225N, 17°4521.786E.

Záhorovická kyselka - Záhorovice
Vývěr záhorovické kyselky najdete na východním konci obce Záhorovice nedaleko města Bojkovice v upraveném a nedávno zrekonstruovaném altánu. Kyselka se využívala pro lázně, které zde byly postaveny v roce 1787, roku 1845 lázně skončily z důvodu zániku zdroje. Současný zdroj Záhorovické kyselky byl podchycen roku 1913 šestimetrovou studnou v údolních náplavech říčky Olšavy. Záhorovická kyselka má typickou slanou chuť a patří k typu luhačovických hydrogenuhličitano-chlorido-sodných minerálních vod.

Jak se k pramenu dostat?

Pramen se nachází nedaleko hlavní silnice vedoucí z Nezdenic do Bojkovic. Přesnou polohu můžete najít pomocí GPS souřadnic - 49°126.965N, 17°4719.378E.

Studánku, kterou nesmíte minout po cestě do Bílých Karpat
Po cestě z Uherského Hradiště do Bílých Karpat najdete v lese u Popovic studánku, jejíž duchovní význam se zachoval až do dnešních dnů. Dostanete se k ní nejlépe od Amfíku Bukovina v Popovicích cestou mezi rybníky, nivou potoka Olšovec směrem na městskou část Uherského Hradiště - Vésky. Procházka ke studánce, kterou najdete v bezprostřední blízkosti Kapličky Panny Marie Růžencové, není časově náročná, tam i zpět k Amfíku ujdete jen o něco málo více než 1 kilometr. 

Přesnou polohu můžete najít pomocí GPS souřadnic - N 49°3.17828, E 17°31.03262

LEGENDA O KAPLIČCE A STUDÁNCE (www.popovice.cz)
Tato pověst není historicky doložená a uchovala se pouze v ústním podání. Od našich předků se dovídáme, že v obci Popovice pracovala u sedláka jedna děvečka. Když byla toho roku v Žarošicích pouť, šla na ni spolu s ostatními. Stalo se, že na té pouti ztratila růženec, kterým si vyprošovala přímluvy P. M. Žarošické. Když to zjistila, byla z toho velmi nešťastná a celou cestu domů s ní nebyla žádná řeč. Od pouti už uběhlo několik týdnů, když jí ve snu poradil hlas, aby šla na Kříb, že v dolíku, který tam kopytem vyhrabal kůň, najde svůj růženec. Je třeba dodat, že trať Kříb je ve svažitém terénu a když koně při svážení sena museli jet do kopce, stávalo se, že když zabrali, vyhrábli v zemi kopytem prohlubeň. Když se ráno děvečka probudila, rozpomněla se na svůj sen a běžela hledat ztracený růženec. Tak se i stalo. Růženec ležel v dolíku, který udělal kůň. Jak růženec zvedla ze země, z dolíku začala vytékat voda, jejíž pramen na místě vyplavil růženec. Vytékajíci voda vytvořila malý potůček, který se vlévá do blízkého potoka Olšovce. Vznikla zde studánka, jejíž voda měla léčivé účinky, a takto byla místními obyvateli s důvěrou využívána. Matka sem chodila prát oblečení svých dětí, které se brzo uzdravily. Zanedlouho byla na tomto místě postavena kaplička, která byla zasvěcena P. M. Růžencové. Tato zpráva se rozlehla i po blízkém okolí a vzniklo zde mimo jiné i místo, kde se setkávali věřící lidé, aby si modlitbou vyprošovali u Panny Marie pomoc v nejrůznějších životních situacích.

autor: Region Slovácko
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace