Za labilitu dětí mohou z velké části rodiče

Psychické problémy, labilita, nesoustředěnost, nespavost, vztek a nakonec i závislost jsou problémy dětí, které trápí rodiče, pedagogy, a tím i celou společnost. Oháníme se „špatnou dobou“, ale dokážeme si přiznat, že si za současné problémy můžeme především sami?

„Moje dítě by se bez tabletu nenajedlo! U jídla neposedí, pokud mu nepustím na mobilu pohádku! Nechce sedět v kočárku, tak mu pouštím písničky ze smartphonu! Vzteká se, tak mu zapnu hru na mobilu! Chci chvilku klidu, tak „malé“ pustím pohádky na videu,“ jsou výmluvy současných maminek, které cpou maličkým dětem před obličej displej.

Do dvou let bez online světa!

Batolata vyrůstající na chytrých telefonech jsou obrázkem výchovy v mnoha současných rodinách. Co se to s rodiči děje? Neuvědomují si, že právě tímto způsobem vychovávají od batolecího věku z dětí závisláky? Že jim sledování displejů, monitorů a obrazovek pěkně zamává s vývojem mozku a s psychikou? Psychologové. psychiatři, adiktologové i terapeuti neustále upozorňují, že tohle je jen začátek obrovského nárůstu psychických poruch u dětí. A právě rodiče, kteří děti od online světa nechrání, se budou později jako první dožadovat pomoci odborníků a vyčítat společnosti, že jsou na tom jejich děti špatně...

 Blíží se zákaz chytrých telefonů a sociálních sítí?

Irská vláda nedávno obdržela žádost od irské lékařské organizace, aby zvážila zákaz chytrých telefonů i sociálních sítí pro děti mladší 16 let. Lékaři bijí na poplach, protože si na mnoha případech ověřili, že sociální sítě a nejrůznější aplikace jsou naprosto destruktivní pro psychický vývoj dětí a mládeže a zásadně přispívají k obrovskému nárůstu psychických problémů mladistvých. Právě děti jsou zrcadlem rodičů a odrážejí chování celé společnosti.

 U jídla na videa zapomeňte!

Začíná to už v batolecím věku, kdy rodiče pustí batoleti ke krmení videa. „To je úplně nejhorší, co můžete pro své děti udělat,“ důrazně varují psychologové. „Zaděláváte tak dětem na závislost na mobilu a na poruchy příjmu potravy,“ zvedají varovný prst. Může tak vzniknout podmíněný reflex propojující příjem stravy se sledováním obrazovky. Přesto bohužel stále častěji vidíme v restauracích nepochopitelný obrázek rodiny, kde rodiče dětem pustí bez ohledu na ostatní hosty hlasitá videa. Stejně tak tomu bývá v dopravních prostředcích, čekárnách atd. Jednak to dítěti škodí - a také se od rodičů učí bezohlednosti vůči ostatním. Existuje přece spousta her, které rodiče mohou při čekání s dětmi hrát, aniž by jim podstrčili mobil či tablet.

 Tablet na uklidnění?

Další obrovský rodičovský prohřešek je nabídnout dítěti některou z technologií, kdykoli je třeba dítě zabavit a utišit. Nebo zklidnit situaci, pokud se dítě vzteká a nechce spolupracovat. Krátká pohádka před spaním okolo 3. roku není škodlivá, pokud dítě u obrazovky nesedí víc jak 15 minut. Ale řešit tímto způsobem všechny vyhrocené situace? To je velký problém.

Děti potřebují hlavně cítit lásku, bezpečí, přijetí, pochopení a mezilidskou komunikaci - a tyto sociální potřeby žádná technologie nedokáže předat. „Jestli se podaří naučit dítě komunikovat a rozvinout všechny jeho síly a schopnosti, záleží na podpoře a zájmu rodičů. Technologie v žádném případě nemohou vyplňovat čas a nahrazovat tak rodiče,“ povzdechla si rodinná terapeutka Anna Krátká.

 Naivní představa, že se dítě něco naučí

Na téma výukové interaktivní online hry pro batolata: navzdory tvrzení vývojářů nových médií, jak jejich videa a aplikace děti posunují vpřed, neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že se děti naučí rychleji mluvit a chápat. Naopak, vznikají u nich v pozdějším věku problémy s komunikací a soustředěností. „Děti do dvou let, které sledují výuková videa, pouze opakují barvičky, zvířátka a počítání, aniž by chápala, co vlastně říkají,“ upozorňuje Anna Krátká. Nejnovější mezinárodní studie ukazují, že dětem do dvou let žádná platforma nepřináší nic prospěšného! Dvouleté děti mají totiž problém propojit si dění na obrazovce s vlastní realitou.

 • Děti do 24 měsíců by vůbec neměly přijít do styku s obrazovkami, výjimkou jsou videohovory.

• Od 24 měsíců by se mělo dívat dítě jen s dospělým, který mu obsah vysvětluje, a to maximálně 15 minut denně.

• Od 3 let by opět mělo dítě sledovat pohádky určené dětem, a to maximálně 1/2 hodiny.