Nedokážeme ustát všechno. Péče o duševní zdraví se vám mnohonásobně vrátí…

Nedokážeme ustát všechno. Péče o duševní zdraví se vám mnohonásobně vrátí…
Foto: ilustrační foto
Slovácko Volný čas 23 / 11 / 2024

Prožili jsme psychicky velmi náročné povodňové období. Mnohým z nás se vybavil rok 1997, kdy se řeka Morava vylila do obydlených míst. Při vzpomínkách na hromady bahna, špíny a zničených věcí se spoustě lidí doslova rozklepala kolena. Letošní povodně u nás na Slovácku se naštěstí ve stejné míře neopakovaly, ale psychika se u citlivých lidí rozvibrovala naplno.

Psychika je v posledních letech neustále omílané téma, a přesto si mnoho lidí neuvědomuje, jak je důležité mít „hlavu a duši v pohodě“. Už proto, aby člověk dokázal s nadhledem ustát tento svět, který se odráží v mezilidských vztazích.

 Každá z bezvýchodných situací se dá řešit  

Mnohonásobně přibylo pacientů s duševními poruchami, jako jsou úzkosti, deprese, labilita, problémy se spánkem a další. Prudce také vzrostl počet uživatelů antidepresiv.

Někteří lidé neunesou špatné mezilidské vztahy, dlouhodobou finanční tíhu a beznaděj, jiné semele osamocení, rozchod, rozvod, nepochopení, děti se nemohou vyrovnat se špatnými rodinnými vztahy, hádkami, neúspěchem, neoblíbeností. šikanou…

I silným jedincům dochází síly a energie na běžné činnosti. Pomoc je kvůli dlouhým čekacím lhůtám u odborných lékařů, psychiatrů a psychologů velmi vzdálená, takže k okamžitému řešení problému nedochází.

Lidé, kteří si připadají v bezvýchodné situaci, se snaží problémy vyřešit, nebo se jich zbavit sebevraždou. Vždyť i odborníci, kteří dokáží rozeznat příznaky duševní nemoci, si občas neumějí pomoci. Nedávno Česko zaskočila zpráva, že ze světa dobrovolně odešel Radim Ptáček, uznávaný a obdivovaný klinický psycholog, soudní znalec a první profesor psychologie v České republice. Ten, který pomohl stovkám psychicky nemocných lidí a hlavně dětí, spáchal sebevraždu... O čem to vypovídá? Že pokud nebudeme pěstovat duševní zdraví, může nás současný životní styl pěkně semlít.

  Psychické problémy ovládají všechny generace

Když nakouknete do statistik, zjistíte, že trojnásobně vzrostl počet sebevražd. Dobrovolně odchází ze života děti, dospělí i senioři. Kvůli nemoci se zastřelil legendární herec Karel Heřmánek, oběsila se mediálně známá trenérka, život si vzalo několik teenagerů, protože si připadali zbyteční, šestnáctiletá dívka chtěla skočit z mostu kvůli šikaně a beznaději, padesátiletý muž se zastřelil kvůli špatnému zdraví, další neunesl rozvod, třicetiletý právník se upálil kvůli hrozící ztrátě zaměstnání, babička spáchala sebevraždu kvůli samotě, manželé senioři se otrávili plynem kvůli beznaději, podnikatel se zastřelil kvůli krachu celoživotně budované firmy…  A tak bychom mohli pokračovat dlouhým seznamem lidí, kteří si sáhli na život v důsledku různých psychických pohnutek, často však vyvolaných osobní krizí, kterou nedokázali zvládnout.

 Dobrovolným odchodem se nikdy nic nevyřeší 

Po zemřelých vždy zůstanou lidé, kterým jejich čin utrhne srdce. A až pomine bezprostřední šok, ponesou si následky po celý život. Stále dokola si totiž budou pokládat otázku, co mohli udělat jinak, jak mohli pomoci, aby se to nestalo.

Proto vnímejte příběhy lidí okolo vás. Máte-li v okolí někoho, koho potkalo něco nepříjemného a prožívá těžké období, zkuste si citlivě promluvit a nabídnout pomoc. Není to zásah do soukromí a čeká vás nanejvýš odmítnutí. Díky promluvě možná společně najdete způsob řešení situace a opět se potvrdí ono známé „Nikdy není nic tak horké, jak to vypadá“.

 Jak můžete pomoci?

Snažte se osobu, která je psychicky na dně, motivovat k vyhledání odborné pomoci. Často však nemusí mít chuť nebo dostatek energie k návštěvě praktického lékaře či psychologa, psychiatra, proto pomozte hledat pomoc v některém z krizových center nebo u duchovních. Můžete nabídnout podporu a radu, ale vždy si uvědomte, že psychika je velmi složitá záležitost a není ve vašich možnostech nahradit profesionála. Spíš se snažte pomoci s vyhledáním a případným doprovodem k profesionálovi.

 Děti mohou prozradit, že je spolužák v nesnázích 

Možná, že se vám vaše dítě svěří s problémem spolužáka či kamaráda, který se potýká s něčím pro něj zásadním. Zkuste v něm vzbudit důvěru a pokuste se s ním promluvit. Motivujte ho k vyhledání odborné pomoci, společně se obraťte na školního psychologa.

  Naslouchejte a nesuďte

Člověk na dně se často za své pocity stydí. Cítí se vinný za situaci, do které se dostal. Sebevražedné myšlenky může i skrývat. Proto se jej snažte podporovat a chápat. A i kdyby udělal velkou hloupost, neodsuzujte jej, dokud se psychicky nepostaví zpátky na nohy. Pozorně poslouchejte, nepřerušujte, nevnucujte vlastní názory a pohled na věc. "Neúcta, nadávání a zlehčování mohou vést k nedůvěře a ukončení komunikace,“ upozorňují psychologové z Ústavu duševního zdraví, kteří doporučují NEŘÍKAT věci typu: „Mohlo by být ještě hůř“, „Máš všechno, co si jen můžeš přát“…

Vliv rodiny a přátel je nesmírně důležitý. Snažte se jeho zoufalou situaci pomoci řešit.

 Ne nadarmo se říká, že každá nemoc začíná v hlavě…

Říká se, že každá nemoc začíná v hlavě, že všechno souvisí se vším. V současnosti žijeme v nepřetržitém stresu a velké fyzické a psychické zátěži. Pokud nedokážeme přepínat z pracovního do relaxačního módu a kvalitního spánku dlouhodobě, přetížení nervové a endokrinní soustavy vede k závažným onemocněním. Jakmile nám selže zdraví, ocitneme se v kolotoči vyšetření a léků.

Za nemoci mohou i nejrůznější problémy, které dusíme v sobě. Trápení a vnitřní nepohodu často způsobuje ukřivděnost, zrada, nevěra, rozvod, spory o majetek, dluhy, spory o dítě, pomluvy, závist, špatné rodinné a mezilidské vztahy, ztráta někoho blízkého... Pokud je nedokážeme již delší dobu řešit a překousnout, většinou se nám emoce spojené s trápením neblaze odrazí na našem zdraví.

 Pomoc si můžeme sami

Promluvte si sami se sebou a připusťte si, kdy se cítíte nekomfortně, co děláte špatně, a zabojujte. Pokuste se restartovat, přeprogramovat mozek na příjemné věci a ty do svého života s konečnou platností zařaďte. Začněte se věnovat sami sobě, relaxujte, sportujte a užívejte si života. Vyvažujte životní stres pobytem v přírodě a činnostmi, které vás baví a naplňují. 

Změňte prostředí, obklopte se milými, podnětnými lidmi a snažte se vyhýbat těm, kteří vás ubíjí, vysávají a psychicky ničí. Dejte si do pořádku vztahy se svými blízkými a naučte se odpouštět. Pokud o to však nestojí, běžte dál a soustřeďte se na svůj „klid v duši“.

Péče o své duševní zdraví se vám mnohonásobně vrátí. Praktický návod jak o duševní zdraví pečovat, přineseme příště.

 NON STOP LINKA DŮVĚRY

116 111

http://psychoportal.cz/linky-duvery/

 

autor: Iva PAŠKOVÁ

Tagy článku

TOPlist