Očkujeme se kvůli zdraví, abychom neohrožovali své příbuzné, anebo abychom měli snadnější život?
Očkování proti koronaviru označovaném jako SARS-CoV-2 je v současnosti tématem číslo jedna. Díky vládní masáži a mediálnímu tlaku je obtížné získat relevantní a nezaujaté informace a fakta o samotném očkování, proto je také čím dál těžší se rozhodnout, zda se nechat, anebo nenechat očkovat. Národ se kvůli tomu rozdělil na dvě poloviny…

Rozhodnutí o očkování by měla být svobodná volba

Toto téma intenzivně sledujeme. Potácíme se mezi propagací očkování, která se na nás valí od politiků, zdravotnických expertů a prostřednictvím médií a sociálních sítí od herců, zpěváků a influencerů, a názory zdravotních specialistů, imunologů, ochránců zdraví a celostních lékařů, kteří všechno zase tak růžově a jednoznačně nevidí.

Co tedy dělat? Komu věřit?

Pokusíme se vám předložit informace, které snad pomohou rozřešit ožehavé otázky. Rozhodnutí, jestli očkovat, nebo neočkovat, musí být jen vaše. Nesmí být vynucené. A také by nemělo být přijato jen proto, abyste mohli vycestovat k moři anebo chodit každý pátek na pivo do oblíbené hospody…

Pravda má vždy dvě strany

Na straně jedné jsou k dispozici vakcíny, které mohou rapidně snížit počet nakažených i úmrtnost a nezatěžovat už tak přetížené zdravotnictví. Na straně druhé stojí zmatečné vládní restrikce, které pandemický problém neřeší, ale svými zákazy a nařízeními a manipulacemi spíš tlačí před sebou. Nabalují na sebe vztek, nedůvěru a neposlušnost občanů. Nechceme nikomu radit, zda očkovat, či neočkovat. Snažili jsme se vyhledat srozumitelná a nezkreslená fakta k tématu, pro usnadnění vašeho vlastního rozhodování.

Doporučujeme se rozhodovat podle vlastních potřeb. Pokud si nejste jistí, poraďte se s lékařem, který zná váš zdravotní stav a plně mu důvěřujete.

Spočítejte si pro a proti

Po více než roce pandemie je k dispozici dostatek údajů k určení nejvíce ohrožených skupin, zato údaje o fungování vakcín v reálné klinické praxi jsou velmi omezené.

Očkování má i přes všechny přínosy, podobně jako jakýkoliv jiný lék či zdravotnický zákrok, svá rizika. SARS-CoV-2  zásadně ohrožuje staré a nemocné, zatímco u dětí, mladších a zdravých lidí může setkání s ním vést k vybudování a posílení vlastní imunity a možnosti vyhnout se dalším přeočkováním v budoucnu. Každé zvládnutí nemoci posílí náš imunitní systém a schopnost obrany. Doposud však není jasné, jestli imunita získaná po prodělání nemoci nechrání lépe a déle než imunita získaná po očkování.

Vakcinace může zachránit životy nemocných

Kvůli našemu špatnému životnímu stylu je část národa zasažena civilizačními nemocemi, u ntěchto lidí je stejně jako u seniorů rizikovost infekce zásadní a život ohrožující. Jejich imunitní systém by koronavirus nemusel zvládnout, proto je pro ně vakcinace záchranou.

Margit Slimáková, naše přední specialistka na zdravotní prevenci a výživu, shrnula zásadní fakta o koronaviru:

-         Onemocnění SARS-CoV-2je velmi nebezpečné pro seniory, obézní a metabolicky nezdravé jedince. Jeho rizikovost stoupá s věkem, protože ve stáří ztrácíme schopnost budovat efektivní slizniční ochranu proti patogenům, které jsme nepotkali v mladším věku.

-         Naprostá většina dětí, dospívajících i zdravých dospělých jej zvládne bez potíží.

-         Jsou výjimky, kdy SARS-CoV-2 napadne nervové centrum a způsobí psychické obtíže. Také jsou případy, kdy závažně ohrozí i mladého zdravého člověka. To se samozřejmě stává i u mnoha jiných nemocí, jako třeba u chřipky nebo nádorových onemocnění. Na základě výjimek se však nestanovují pravidla pro všechny.

-         Od počátku epidemie mnozí experti tvrdili, že SARS-CoV-2 s námi zůstane, že se stane dalším z běžných koronavirů, že je nejlépe se s ním naučit žít, a i proto nastavovat dlouhodobě reálná pravidla. S postupem času s tímto názorem souhlasí stále více odborníků.

-         SARS-CoV-2 mutuje, ale relativně pomalu, a i přes původní děsivé zprávy o nových mutacích se vyšší rizikovost v zásadní míře nepotvrzuje.

Pro koho má očkování proti SARS-CoV-2 smysl?

Toto téma dlouhodobě, konzistentně, objektivně a s humorem nejlépe vysvětluje významný imunolog Jiří Šinkora:

Všechny povolené vakcíny jsou otestovány na bezpečnost. Jsou otestovány na lidech, kteří covid neprodělali, a tady jsou téměř úplně bezpečné. Problém je, když se očkují lidé, kteří jsou imunní díky už prodělané infekci, protože se takto zbytečně dráždí imunitní systém a ve vzácných případech pak mohou vyvolat komplikace.

Očkování imunních lidí a mladší populace (do cca 40 let) je úplně zbytečné, ale kdo se toho bojí, tu možnost má. U starších až do 55 platí prakticky totéž, poměrně bezpečný je virus až do důchodového věku. Čím je člověk starší, tím větší riziko komplikací má.

Děti očkovat nesmíme. Je eticky i odborně nepřijatelné dráždit imunitní systém někoho, koho se covid netýká. Navíc tím můžeme vir tlačit k mutacím, aby přežil ve svých nejpřirozenějších hostitelích.

Nikdo nemůže předem říct, že se s touto infekcí bez následků vyrovná, ale 99 % lidí pod 65 si s ní většinou v pohodě poradí.

Očkování proti SARS-CoV-2 je slušně účinné a v naprosté většině případů bezpečné. Je vysoce pravděpodobně tím nejlepším pro ochranu seniorů a ohrožených skupin. Zásadně u nich snižuje riziko propuknutí vážnější infekce a úmrtí. Důležití je dodat, že i po očkování je možné onemocnět i virus přenášet.

Nová očkovací naděje

V očkovacích centrech je podáváno hned několik tradičních injekčních vakcín. Svitla však naděje v podobě intranasální vakcíny. Prakticky jde o očkování ve spreji na nosní sliznici. Sliznice jsou prvním místem kontaktu imunitního systému s útočníkem zvenčí. U SARS-CoV-2 je nejběžnějším prvním místem boje sliznice nosohltanu, a proto se uvažuje o nosním spreji jako nejvhodnější formě podání vakcíny. Taková vakcína by napodobovala přirozenou cestu infekce. Aktuálně je mezi 96 vyvíjenými vakcínami proti SARS-CoV-2 osm intranasálních, dvě z nich už ve II. fázi klinického testování. Doufejme tedy, že brzo bude moci být aplikována.