Odprosit manžela na Štědrý den?

Odprosit manžela na Štědrý den?
Foto: ilustrační foto
Slovácko Volný čas 24 / 12 / 2021

Do nového roku přejeme zdraví a spoustu drobných radostí

Máme tady poslední čtyři dny do Štědrého dne: užijte je pokud možno se symboly našich tradičních moravských Vánoc. Pokud jste se drželi našich rad a tipů, prožili jste advent v klidu a pohodě, bez zbytečného honění a stresu. Svým nejbližším jste pořídili dárky pro radost a nenechali jste se zatáhnout do konzumního světa a skupování zbytečností v nákupácích...

Na závěr adventu jsme pro vás připravili zajímavost v podobě zapomenutých tradic, které snad i právem zanikly a dnes mají za úkol vás, milí čtenáři, pouze pobavit. Do nového roku vám přejeme pevné zdraví, spoustu drobných radostí a lásku.  

Odprosit manžela na Štědrý den?  

Na konci 19. století byl muž pánem tvorstva. Žena žila v jeho područí a musela se spokojit s minimálními právy. Při uzavření sňatku bylo důležité věno a veškerý majetek novomanželky okamžitě přešel do správy muže.

Toto uspořádání ve viktoriánské Anglii podpořil z našeho pohledu velmi úsměvný a prapodivný štědrovečerní zvyk. Ženy si musely kleknout před své muže a na kolenou je odprosit za všechny hříchy, které jim během roku natropily. U nás na Moravu tento zvyk naštěstí nebyl importován jako některé ze současných „amerických“ svátků. Ovšem kdo ví, co se děje za zdmi domovů - možná se v některých rodinách i udržoval. Ale upřímně - dovedete si představit, jak současná emancipovaná žena s gelovými nehty, liftingem, botoxem, nastřelenými vlasy a zaparkovaným bourákem klečí a prosí za odpuštění?

Při pečení vánočky musely hospodyně skákat

Pečení vánoček patří k nejstarším vánočním zvykům, které byly zaznamenány už ve 14. století. Tehdy se pekl podlouhlý bochánek z bílé mouky, zvaný calta. Od té doby prošla vánočka historickým vývojem a z původního bochánku se přetvořila v krajově pojmenovaný pletenec - pletenice, vandrovnice, štrucla, žemla, calta, ceplík, štědrovnice atd.

V 16. století bylo péct vánočky výsadou mistrů pekařů, než se po desítkách let dostalo domácí pečení až k hospodyňkám. Na Štědrý den se peklo několik malých - podle toho, kolik se chystalo ke štědrovečernímu stolu lidí. Pekla se také jedna velká na slavnostní stůl, kterou měl právo zakrojit hospodář.

Úsměvný zvyk, na který chceme upozornit, je oděv, mlčení a skákání hospodyně. Kuchařinka si dle staré tradice musela nasadit na hlavu šátek, obléct bílou zástěru a po celou dobu zadělávání těsta nesměla mluvit. Dle zvyku také musela poskakovat do výšky, aby těsto dobře vykynulo a při pečení vánočky pěkně naběhly. Nestalo-li se tak, znamenalo to smolný rok.

Vánočka měla devět pramenů

Vánočka má tvar miminka - Ježíška zavinutého v plenčičkách.   Každý z pramenů měl nějaký symbol. Čtyři spodní prameny představovaly Zemi, vodu, vzduch a Slunce. Tři prostřední pak cit, rozum a vůli. Vše završily dva prameny symbolizující poznání a lásku. Zdraví a hojnost pro nastávající nový rok znázorňovala mince, která se do vánočky zapékala.

autor: Iva Pašková

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace