Pro děti je internet zábavou

Pro děti je internet zábavou
Foto: ilustrační foto  /  Pokud má dítě neomezený přístup na internet, může se stát, že si v noci, když rodiče spí, povídá s lidmi, kteří mu mohou i ublížit.
Slovácko Volný čas 14 / 04 / 2021

Paní Pavla je nešťastná. Před několika dny objevila při brouzdání na internetu korespondenci své desetileté dcery Nikoly. Ta si založila vlastní účet a začala si dopisovat na jedné ze sociálních sítí s přáteli i zcela neznámými lidmi.

Vědí rodiče, co děti v neznámém světě dělají?

Pavla celou situaci popisuje takto: „Nevěřila jsem vlastním očím. Nějaký muž ji tam přemlouval, ať mu pošle své fotografie. Když mu Nikola odepsala, že žádné nemá, neváhal ji pozvat někam do Zlína, že ji tam nafotí sám a zaplatí jí i cestu!“ Mezi snímky, které na oplátku neznámý muž dceři poslal, byly i nějaké s pornografickými motivy. „Byly na nich vyfocené mužské genitálie i pohlavní akty. Naprosto mě to vyděsilo a znechutilo. V tu chvíli jsem nevěděla co dělat. Ani ve snu by mě nenapadlo, že internet může být tak nebezpečný,“ říká Pavla.

Líbilo by se jí stát se modelkou

Nikola si s o dost starším mužem dopisovala několik dní. Snažil se jí namluvit, že pracuje v modelingové agentuře a prostřednictvím internetu hledá mladé talenty. Jeho vystupování ale bylo více než nedůvěryhodné. Když Pavla na svou desetiletou dceru uhodila, ta se rozbrečela a začala slibovat, že už to víckrát neudělá. „Řekla mi, že by se jí líbilo být modelkou, ale na to snad má proboha ještě čas. Poté přiznala, že netušila, že se dopouští něčeho špatného, že mám její profil smazat. Slíbila, že už si s nikým psát nebude.“
Sama potom Nikole vysvětlila, proč je dopisování s cizími muži tak nebezpečné. „Také doufám, že mu nebo někomu jinému přes internet neposlala svou adresu nebo telefonní číslo, to ale popřela.“

Pavla má pochybnosti, jestli se zachovala správně. Obává se také toho, že by se podobná situace mohla opakovat. Ochránit dítě před nástrahami internetu opravdu není nic jednoduchého.

Neztratit se ve spoustě informací

Riziko, že náš potomek na sebe začne vyzrazovat důvěrné informace, nastává už v okamžiku, kdy se naučí psát, tedy v období první a druhé třídy na základní škole.

V té době také přichází do prvního kontaktu s počítačem a s kybersvětem. Tam na děti čeká obrovské množství informací. Některé jsou žádoucí, jiné už méně. Prostřednictvím internetu tak mohou děti chtě nechtě objevovat i jiné životní scénáře než ty, které se jim snažíme vštípit, a potom dochází k narušení výchovného prostředí v rodině.

Internet může obzory našich potomků obohatit nejen o informace o kultuře, sportu nebo přírodě, ale také třeba o násilném chování, pornografii nebo drogách. Pro rodiče je tak velmi složité vymezit přesnou hranici mezi negativním a pozitivním vlivem, nejde to ani dost dobře uhlídat. Pokud dítěti přístup k počítači a internetu doma zakážeme, najde si jiné cesty. Ve škole, u spolužáků nebo jednoduše když jsme v práci.

Kyberšikana a střídání identit

Abychom mohli svého potomka lépe usměrňovat, sami bychom se v této problematice měli co nejlépe orientovat. Počítačové technologie a internet se staly vůbec první oblastí, ve které jsou mladší generace lepší a znalejší než ty předešlé. Často máme dojem, že na nás naše děti mluví naprosto cizím jazykem. Měli bychom mít alespoň představu o tom, s jakými nástrahami je možné se na síti setkat. Pomineme-li různé viry nebo spamy, které si můžeme stáhnout prohlížením i podle nás bezpečných stránek nebo které zamořují naši poštu, i zdánlivě nevinný rozhovor na chatu se může změnit v pronásledování nebo sexuální obtěžování. V takovém případě je dobré si zjistit, jaké prostředky konkrétní weby nebo programy nabízejí jako ochranu proti podobným útokům. Někteří odborníci poukazují i na to, že pro mladé lidi může být nepříznivé časté střídání identit.

Nevadí mi seznamovat se s novými lidmi

Pro současného mladého člověka je naprostou samozřejmostí mít vlastní profil s fotografií a základními údaji na Facebooku nebo jiné sociální síti, dopisovat si s přáteli, známými i méně známými lidmi, posílat si videa nebo fotografie. Konverzace po internetu už u nich zcela vytěsnila například psanou korespondenci, méně častá je i komunikace po telefonu.

Za běžné to považuje patnáctiletá Eva z Uh. Brodu: „Nevidím na tom nic nebezpečného, je to přece zábava. Navíc teď je to úplně normální. Dopisuji si s kamarády, seznamuji se s novými lidmi, hodnotíme si fotky nebo videa. Nikdy jsem se nesetkala s nějakým pedofilem nebo tak něco. A kdyby ano, rychle bych ho odpálkovala.“

Internetový výzkum, který v loňském roce provedla Nadace Naše dítě, ale poukazuje na to, že mnohé děti ani nevědí, že se dopouštějí potenciálně rizikové činnosti, představy rodičů pak realitě odpovídají jen vzdáleně.

Své děti téměř nekontrolujeme

Více než třetina českých dětí ve věku 12-15 let komunikuje prostřednictvím internetu s cizími lidmi, které znají pouze z virtuálního prostředí, 14 procent se pak s nimi dokonce osobně schází. Pro více než třetinu dětí také nepředstavuje větší problém sdělit neznámým osobám své osobní a kontaktní údaje. Až polovina všech mladistvých posílá své fotografie a videa a sdílí je na síti. Většina rodičů pak své potomky kontroluje pouze namátkově, 17 procent neprovádí vůbec žádnou kontrolu, minimum z nich využívá programy omezení přístupu svých dětí k nevhodným stránkám.

Celých 34 procent mladých lidí přiznává, že byli osloveni neznámým člověkem, některým bylo nabídnuto i osobní setkání. Mezi důvody oslovení byla možnost dopisování, schůzka, rada ohledně hry, zasílání fotky. Nabídky schůzky jsou přitom vyšší u starších dětí.

Mluvit, mluvit, mluvit

Internet není ani dobrý, ani špatný. Podobně jako nůž, s nímž si buď namažete chleba, nebo zapíchnete souseda. Rodiče by měli mít přehled, jaké webové stránky ratolest navštěvuje (třeba pomocí takzvané „historie“ navštívených stran a podobně). Pakliže je ovšem dítko vzdělanější než rodič, což v drtivé většině je, zamete za sebou stopy. Například jeden chytrý tatínek nastavil doma počítač, aby šel spustit až po určité denní hodině, do té doby se nezbedný synek musel učit. Jenže on si otevřel systém a posunul vnitřní hodiny počítače dopředu. Pak například strávil u klávesnice pár krásných hodin, načež vše opět uvedl do původního stavu. Zakazovat plošně internet, s nímž se pracuje čím dál více na všech úrovních společnosti, je nesmysl. Ve skutečnosti jej nemůžete dokonce ani omezit blokováním určitých stran.

Malý zvídavý jedinec si cestičku vždycky najde a nemusí to být vůbec z domácího počítače. Každé dítě si dokáže během několika minut shromáždit informace z celého světa o jakémkoliv problému. To je nový fenomén posledních let a nelze mu nijak zabránit. Takže rodina, škola a stát zde musejí spojit síly v prevenci, tedy v sexuální výchově, to znamená besedy s lékaři, psychology, policisty, právníky, pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a podobně. Je třeba poskytnout dětem i rodičům co nejvíce informací. Přesvědčit je (pokud možno bez náboženských dogmat či předsudků) o antikoncepci, o plánovaném rodičovství, o přenosu pohlavních chorob, o neškodnosti onanie, vysvětlit, co je normální zájem o sex, ale také důrazně upozornit na velmi nebezpečnou pedofilii - s tím, proč je nebezpečná (včetně znásilňování, mučení a vražd dětí). Informace musejí být přesné, pravdivé a nezkreslené. Někteří pedagogové mají v tomto směru zábrany.

Rodiče nesmějí zůstávat „pozadu“ za vývojem svých dětí, v běžných rozhovorech by s nimi měli mluvit o sexuálních tématech, přirozeně s ohledem na individuální zrání dítěte, ale zcela jistě už v předškolním věku. Pokud dítě narazí na nebezpečnou webovou stránku, samo by mělo upozornit dospělého.  
Největší chybou je neinformovanost a tabuizování sexuálních témat.

DESATERO SPRÁVNÉHO UŽÍVÁNÍ INTERNETU

1. Poznávejte internet spolu s dětmi. Pokuste se nalézt stránky, které jsou zajímavé a zábavné. Možná spolu najdete pozitivní vztah k bádání na internetu, který vám nadále usnadní sdílet kladné i záporné zkušenosti.
2. Dohodněte si doma pravidla používání internetu.
3. Upozorněte dítě, aby bylo opatrné při sdělování osobních údajů. Dospělí by si měli uvědomit, že také mnoho webových stránek pro děti požaduje registraci pro přístup k jejich obsahu. Je důležité umět rozhodnout, kdy, kde a jaké osobní informace je možné prozradit.
4. Mluvte o možném riziku osobní schůzky s „kamarádem“ z internetu. Internet může být dobrým místem pro vzájemné poznání dětí a nalézání nových přátel. Je ovšem důležité, aby děti nechodily samy na schůzky s cizími lidmi, které poznaly na internetu, bez vědomí a doprovodu dospělých nebo přátel, kterým důvěřují. Tím se vyhnete možným nepříjemným překvapením. V každém případě by rodiče měli předem o takové schůzce vědět.
5. Naučte své dítě být zdravě kritické k internetu. Většina užívá internet ke zlepšení a obohacení svých školních znalostí a osobních zájmů. Naučte své děti, jak získané informace ověřovat porovnáním alternativních zdrojů na stejné téma.
6. Nebuďte příliš kritičtí k internetovým bádáním svého dítěte. Děti se mohou náhodou dostat na webové stránky určené dospělým. Pokud dítě úmyslně vyhledává takové stránky, uvědomte si, že je pro ně přirozené být zvídavé. Zkuste to využít k rozhovoru o takovém obsahu a zkuste s ním dohodnout pravidla podobného chování.
7. Informujte odpovědné orgány o obsahu na internetu, který považujete za nezákonný.
8. Posilujte dodržování etikety. Stejně jako v každodenním životě, i zde existují neformální etická pravidla, jak se chovat k ostatním. Děti, stejně jako dospělí, by neměly číst cizí poštu a měly by respektovat autorská práva.
9. Poznávejte, jak dítě používá internet. Ať vám ukáže, jaké webové stránky s oblibou navštěvuje a co tam dělá.
10. Pamatujte - kladné vlastnosti internetu převažují nad těmi zápornými. Internet je vynikající nástroj pro vzdělání i odpočinek dětí. Nebraňte, aby byly zvědavé a odhalovaly všechny možnosti, které internet poskytuje.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace