Proč se z nás na sítích stali mentoři a hejtři?

Foto: ilustrační foto

Je to fascinující a zároveň trochu děsivá proměna. Ještě před patnácti lety jsme na internet chodili pro recepty na bábovku nebo hledat spolužáky ze základky, abychom zjistili, komu zbyla po pubertě nejhustší patka. Dnes se digitální prostor proměnil v obří, nekonečnou učebnu, kde ovšem chybí katedra a učitelem je úplně každý, kdo má do klávesnice aspoň trochu blízko.

Najednou se ze všech stran dozvídáme, že špatně dýcháme, špatně cvičíme, špatně milujeme, tragicky vychováváme děti a naše finanční strategie připomíná hru vabank v zaplivané herně. Sociální sítě nás podrobují neustálé masáži nevyžádaných rad.

Všeználkem snadno a rychle

Dříve platilo, že když člověk někoho poučoval, musel v daném oboru něco dokázat, mít vzdělání nebo alespoň letitou praxi. Dnes stačí chytrý telefon a pocit, že moje pravda je ta jediná, která má nárok na existenci. Internet nám dává iluzi, že rozumíme všemu – od pěstování rajčat až po vysokou politiku, jen proto, že jsme o tom přečetli tři řádky na diskusním fóru. Čím méně o složitém tématu víme, tím jednodušší se nám zdá. A tak s odvahou, kterou bychom v osobním rozhovoru u piva nejspíš nenašli, začneme přes displej „školit“ zbytek planety.

Obchodníci s deštěm číhají v prvním komentáři

Nenechme se ale zmýlit! Ne všechno mentorování pramení jen z přebujelého ega. Často jde o chladný, vykalkulovaný byznys s naší pozorností a nejistotou. Všimli jste si toho taky? Stačí na sítě napsat upřímný postesk, že jste unavení, nebo se jen pochlubit, že vám chutná koprovka. Do deseti minut se v diskuzi objeví „zachránce“.

Dozvíte se, že vaše únava je důkazem špatné karmy a vaše chutě jsou voláním těla po očistě. A hned pod tím svítí ta pověstná věta: „Odkaz na můj bezplatný seminář najdete v prvním komentáři.“ Právě tam se skrývá ten největší háček. Těmto novodobým prorokům nejde o vaše blaho, ale o vaše data. Jedno kliknutí a už jste v tabulce potenciálních zákazníků. Prodávají nám klíč k životu, ale ve skutečnosti si jen kupují naše soukromí.

Kdo je bez viny, ať hodí mračícím se smajlíkem

Když zrovna nikdo neprodává kurzy, věnuje se jiné formě mentorování: té morální. I ti, kteří na sítě přicházejí s dobrou vírou, se občas nechají strhnout. Stačí jeden „rýpanec“ v komentáři. Status nás lehce namíchne, my se pustíme do potírání autora, následují pochyby o jeho duševním zdraví, nálepky a jistota, že ten druhý „to nemá v hlavě v pořádku“. Oba oponenti pak bleskově dospějí do stavu, kdy už se jenom urážejí. Vy jste vždy jednali slušně? Nikdy jste nikoho nezesměšnili? Kdo je bez viny, ať hodí mračícím se smajlíkem.

Zkuste to selským rozumem

Proč se vlastně snažíme lidi na síti převychovat silou nebo výsměchem? Pokud někoho považujeme za zmateného, zkusme mu nabídnout jiný pohled, nikoli útok na jeho integritu. Příště, až vás bude lákat další „zázračný odkaz“ na spasení světa, zkuste se raději nadechnout. Možná zjistíte, že nejvíc inspirace najdete tam, kde lidé mluví s pokorou, a ne z pozice majitelů pravdy. Nejlepší mentor, kterého v životě skutečně potřebujeme, je totiž náš vlastní zdravý rozum, trocha vtipu a schopnost uznat, že ani my nevíme úplně všechno.

Sociální sítě daly lidem prostor mluvit bez filtru, editora a nutnosti ověřovat fakta. Odborníci v této souvislosti často zmiňují tzv. Dunning-Krugerův efekt – kognitivní zkreslení, při kterém lidé s nízkými schopnostmi či znalostmi v dané oblasti výrazně přeceňují svůj výkon a rozum.

Patero pro přežití v digitální džungli

1)   Pravidlo tří nádechů: Než pod příspěvek o té „příšerné“ divadelní premiéře napíšete jedovatou slinu, třikrát se nadechněte.

 2)   Pozor na „zdarma“: Pokud po vás někdo chce e-mail výměnou za „zázračné vědění“, buďte ve střehu. V digitálním světě platí, že pokud za produkt neplatíte, jste tím produktem vy.

3)   Útočte na problém, ne na člověka: Nesouhlas je zdravý, ale musí mít úroveň. Jakmile vypustíte větu „jsi mimo“, debata končí a začíná válka.

4)   Hledejte zrnko pravdy: I v názoru, který vás vytáčí, může být kousek logiky. Zkuste ho najít dřív, než sáhnete po těžkotonážní ironii. Třeba ten druhý není troll, jen se dívá jiným objektivem.

5)   Vypněte to! Někdy je nejlepším mentorem ticho. Když se vám z těch mouder motá hlava, udělejte to nejrevolučnější gesto. Zaklapněte notebook a jděte do lesa. Tam vás nikdo z „duchovního růstu“ školit nebude.

TIP REDAKCE: Digitální hygiena není luxus, ale nutnost. Pamatujte, že váš čas je nejvzácnější měna, kterou máte. Neutrácejte ji za lidi, kteří si nevidí na špičku vlastní klávesnice.