Rakovina provětrá vztahy až na dřeň

Rakovina provětrá vztahy až na dřeň
Foto: ilustrační foto
Slovácko Volný čas 06 / 07 / 2024

Rakovina je nemoc, které se vědomě či podvědomě bojíme úplně všichni. Nepřipouštíme si však, že bychom si právě my museli z úst lékaře vyslechnout zdrcující zprávu - mrzí nás to, ale máte rakovinu.

Jak mluvit s pacientem?

V okamžiku pravdy se nám život zhroutí jako domeček z karet. Najednou nám přijdou naprosto malicherné věci i vztahové problémy, které nás tolik rozčilovaly. Úkoly, které jsme museli řešit, práce, ve které jsme si připadali naprosto nepostradatelní. Kvůli diagnóze jde úplně všechno stranou. Jsme tady jen my a naše nemoc.

 Každý třetí člověk onemocní

V posledním desetiletí se postupně zvyšuje křivka počtu zhoubných nádorů o 18 %. Ročně přibývá 80 tisíc nových onkologických případů. Onemocní tedy každý třetí člověk!

A přitom až 60 procentům případů by se dalo zabránit prevencí a včasným záchytem nemoci. Na vině je životní styl naší doby. Pomoci může rozhodně prevence, kterou ale minimálně třetina populace zanedbává. „Česká republika má jednu z nejbohatších nabídek screeningů hrazených ze zdravotního pojištění na světě. Rakovina tlustého střeva a konečníku by u řady pacientů v případě včasného podstoupení screeningu vůbec nevznikly,“ zvedají varovný prst lékaři.

Seriál Smysl pro tumor otevřel oči

Úspěšný seriál, který doslova vtrhl do srdcí diváků, se každým dílem snaží přiblížit pocity onkologických pacientů i možnosti léčby. Kromě životních příběhů ústředních postav zachycuje i nepříjemné stavy a psychické rozpoložení, kterými pacienti prochází během léčby v různých stadiích nemoci. Na závěr každého dílu mají diváci možnost poslechnout si autentické výpovědi pacientů, kteří si léčbou rakoviny se vším, co k ní patří, skutečně prošli.

Nemoc zamává hlavně s psychikou

Pacienti během léčby prochází pěti psychickými stadii. Na samotném počátku se snaží nemoc popírat, poté cítí vztek společně s agresí, přijde údobí smlouvání, deprese a nakonec smíření.

Léčba chemoterapií i radioterapií je nepříjemná a komplikovaná a silně zamává s psychikou pacientů i jejich nejbližších. Pacienti jsou podráždění, vzteklí, přecitlivělí, nevrlí, odmítají pomoc, litují se. Rodina a přátelé zase nevědí, jak se k pacientovi chovat.

Zkuste je však pochopit. Jak mohou být v pohodě, když během léčby přicházejí o vlasy, prsa, orgány, erekci a chuť na sex? Stydí se za svou nemoc i za to, jak vypadají. Kvůli nevolnostem a pochmurné náladě se straní lidí, což je ještě víc izoluje.

Ostýchají se mluvit o svých pocitech, i o tom, že se bojí. Bojí se, že je léčba vyřadí ze života, který milovali, že se nepostarají o děti, že je dlouhá léčba vyřadí z práce na takovou dobu, že o ni přijdou, že budou finančně strádat, že nebudou moci dělat věci, které je naplňovaly. K tomu se potýkají se strachem z utrpení, samoty, smrti a opuštění…

 Všichni zúčastnění se musí s diagnózou vyrovnat

Pacienti i jejich nejbližší musí po oznámení diagnózy sebrat síly a nějak se s tím vyrovnat. Pro obě strany je to obrovská zkouška a také velké provětrání vztahů. V mnoha případech také uvědomění, že rodina je opravdu nejvíc. Přátelé totiž většinou jeden po druhém odpadávají, až zůstanou jen ti nejvěrnější, kterým na pacientovi opravdu záleží. Jsou ochotni akceptovat veškerou mizérii, která nemoc provází.

Vítězstvím je, když má pacient okolo sebe lidi, kteří ho motivují, aby zatnul zuby a snažil se zvítězit. Je totiž prokázáno, že pokud je pacient po dobu nemoci v klidu a relativní pohodě odhodlaný bojovat, velmi to posiluje ozdravný proces.

Ač mohou mít nemocní pocit, že jim zdraví nemohou rozumět ani je pochopit, není tomu tak. Šok prožívají obě strany a obě se také musí snažit společně překonat toto složité léčebné období.

Jak mluvit s onkologickým pacientem?

Onemocnění blízkého člověka je často náročnou životní zkouškou. Tato zkouška před vás klade dva základní úkoly. Být nemocnému člověku nablízku a vytvářet mu potřebnou oporu v tomto náročném období. Projděme tedy desaterem, jak mluvit s pacientem, který onemocněl rakovinou.

DESATERO

1)  Nemocný nejprve musí diagnózu vstřebat. Netlačte jej do rozhovoru na téma rakovina. Snažte se nabídnout pouze podporu a oporu, kdykoli si bude přát. Uklidní jej ubezpečení, že na to není sám. 

2)  Slova vybírejte velmi pečlivě. Pokud nevíte, co říci, je lepší neříkat nic. Ostudou není říct: „Nevím, co mám teď říci.“ Pomůže věta: „Je mně to líto.“ anebo „Mohu ti nějak pomoci?“

3)  Vypořádejte se s vlastními pocity. Jakožto opatrovníci musíte čelit vlastním, často obtížným emocím a strachu. Co se stane s vaším milovaným? Bude mít bolesti?? Bude žít? A co vy, jak se změní váš život? Pokuste se nejprve vyrovnat se s vlastními obavami, abyste byli schopni skutečně poslouchat pozorně.

4)  Za krátkou dobu má každý pacient plné zuby pozitivních řečí, které nepřipouští realitu. Mluvte s ním upřímně a na rovinu, bez skrývaček.

5)  Připomeňte, že všechno, co prožívá, je normální. Že každý třetí člověk se léčí se stejnou diagnózou. Ubezpečte jej, že to společně zvládnete.

6)  Přidejte trochu humoru. Smích může být tím nejlepším lékem, užívá-li se humor citlivě.

7)  Buďte ochotni se v rodinném životě přizpůsobit možnostem pacienta.

8)  Pozorně naslouchejte. Nechte nemocného vyslovit jeho pocity, přestože to pro vás nemusí být zrovna příjemné. Nesuďte a nepřerušujte, pouze poslouchejte.

9)  Při rozhovoru s nemocným se soustřeďte hlavně na něj a na to, jak situaci prožívá a jak ji zvládá, nesnažte se neustále doptávat na podrobnosti léčebného procesu.

10) Každý pacient potřebuje být plnohodnotnou součástí rodiny. Pokud vyloženě nevyžaduje „být sám“, sdílejte s ním všechny události a běžné rodinné starosti.

 Věty, které neříkejte…

„Vím, jak se cítíš.“ (pokud nemáte za sebou onko léčbu)  „To bude dobré!“ (za krátkou dobu má plné zuby pozitivních řečí od všech okolo)

„Musíš bojovat!“ (to je přece jasné)

 „Jsou horší věci na světě.“

„Nevěř doktorům.“

„Za to si můžeš sám.“

„Kolik času ti zbývá?“

 

autor: Iva PAŠKOVÁ

Tagy článku

TOPlist