Jak si lze vysvětlit, že někteří lidé jsou veselí, vtipní a vyzařují radost ze života, i když to občas nemají zrovna lehké. A druzí na všem hledají pouze chyby, nespokojeně remcají a vytváří kolem sebe dusno. Ztratili snad štěstí?

Pod pojmem štěstí si v dnešní pohnuté době představujeme každý něco jiného. Jeden se při honbě za štěstím spokojí se zlatou kartou a prestiží, druhý chce být obklopen milující rodinou, třetí považuje za štěstí žít v bezpečí a míru, čtvrtému ke štěstí stačí pouze přežít...

Pro každého štěstí znamená něco jiného, a přesto je tento neuchopitelný niterný pocit pro život nesmírně důležitý. Na jeho nezbytnost upozornila OSN v roce 2013, kdy oficiálně vyhlásila Mezinárodní den štěstí.

Vlády světa se shodly na tom, že kromě hospodářských výsledků jim bude záležet i na rozvoji duševního zdraví svých občanů, proto si každý rok 20. března můžeme užít dne štěstí…

Kde v sobě hledat štěstí?

Kde však hledat štěstí, když jej v sobě necítíme? Mohli bychom si vypůjčit citát: „Ten, kdo není spokojený s tím, co má, nebyl by spokojený ani s tím, co by chtěl.“ Sókratés

Prastaré rčení nám odkrývá podstatu, která říká, že nemá smysl se honit na pozlátkem, protože to pocit štěstí stejně nepřinese.

Nepachtěte se za nesmysly

Naše štěstí posouváme na „AŽ“. Až budeme dostudovaní a samostatní. Až budeme mít vysněnou práci. Až budeme mít spoustu zážitků. Až založíme rodinu. Až budeme mít vysněný dům. Až budeme mít úspěch. Až... Stále prodlužujeme seznam našich cílů a hledáme štěstí tam, kde jej nikdy nemůžeme najít. Bohužel.

Jenže člověku ke štěstí stačí opravdu málo, pokud v sobě objeví vděčnost. Pokuste se nebrat dění okolo vás automaticky a snažte se být vděčni za obyčejné věci - za připravenou snídani, za hezký den, za povídání se sousedem, za každý dobrý skutek, za hezké počasí, za to, že zítra začíná jaro, …

Zkuste se na svět dívat jinak

Pokud se vám nedaří v sobě probudit radost, něco děláte špatně. Nemá smysl trápit se věcmi, které nemůžete změnit. Ani utápění v sebelítosti, bolestech, nedostatcích, křivdách a ponížení ničemu nepomůže. Naopak nás hodí do ještě větších problémů.  

Každého z nás na životní cestě potká spousta křivd a nespravedlností. Někoho srazí na kolena, ale jiný se dokáže ubránit. Dokážeme-li stát pevně nohama na zemi a nepřipouštět si malost těch, kteří se nám snaží ublížit, máme vyhráno. Co nás nezabije, to nás posílí a žene kupředu ještě větší silou. Uvnitř nás pak bude hřát pocit štěstí, že jsme to zvládli.

Hledejte hřejivé myšlenky

Místo vypočítávání toho, co je ve vašem životě „špatně“, se snažte své myšlenky přirovnat k pestrobarevné voňavé zahradě plné květin, ovoce a zeleniny. Jakmile o ni pečujete, mnohonásobně vám to vrátí.

Pokud však zahradu vnímáte jenom jako práci a požírače peněz, nikdy nebude voňavá a pestrobarevná, ale zubožená, plná plevele a škůdců, kteří se sem bude stahovat z celého okolí. Tady totiž platí dvojnásobně: „Jaké myšlenky do éteru vypouštíte, takové se vám pak vrací.“

Mezinárodní den štěstí může být odrazovým můstkem pro změnu. Pokuste se na každém prožitku hledat něco pozitivního a uvidíte, že se vám bude žít radostněji.  

Zabijáci štěstí

Sebelítost - problémy zveličuje. Patří k nejhorším a nejničivějším emocím, které člověka mohou potkat.

Snaha zalíbit se všem - mnoho energie stojí úsilí a intriky při snaže zavděčit se všem bez ohledu na sebe a vlastní názor. Neohýbejte záda, abyste se zavděčili.

Česká povaha - nic mi není dobré, na všechno nadávám, remcám,  kafrám… a předávám to dál .

Vytváření domněnek - říkáme si tím o problémy. Většina z nich je pouze fikcí.

Posuzování druhých/pomluvy - fenoménem doby jsou pomluvy a polopravdy, na kterých si národ bazíruje. Stále dokola řešíme věci, do kterých nám nic není. O druhých bychom vždy měli mluvit stejně jako v jejich přítomnosti.

Zajeté předsudky - postrádající osobní pohled a zkušenost ničí vztahy.

Nenaplněná očekávání - neustálé očekávání od druhých (aniž bychom cokoli vyslovili nahlas) nám často způsobí zklamání, pokud se naše představy nenaplní.