Snad každá maminka obklopena dětmi včera oslavila svátek matek. Vzpomenout si a trávit společné chvíle s rodinou je velmi důležité, což si až díky pandemii uvědomila spousta z nás. Ukázala totiž, jak zásadní pro život jsou dobré mezilidské vztahy. A právě maminka je pojítkem celé rodiny i v postmoderní době. Ovšem má to někdy velmi těžké.

Vytváří vzor, zdroj bezpečí a lásky bez podmínek

 Když je dětem „náct“ a jsou v pubertě, často z jejich úst vypadne: „Mami, prosím tě, neztrapňuj mě!“ Tyto děti netuší, že možná za pár desítek let budou volat: „Mami, kéž by jsi tu byla!“

Funkce rodiny je pozměněna 

Rodina byla vždy základním stavebním kamenem celé společnosti. Žena rodila, pečovala o děti a domácnost, zatímco muž byl jediným živitelem. S vývojem lidstva, emancipací a socialistickým pojetím „žena je rovna muži“ se tradiční koncepce rodiny dostala do krize. Ženy přestaly rodit 10 dětí, díky zaměstnanosti jsou i soběstačnější, zatímco muži o své výhradní postavení postupně přišli. Po zrušení povinné vojenské služby v mnoha případech ztratili i svoji mužnost.

Obě pohlaví žijí ve stresu, nemají na sebe dostatek času, nejsou spolu schopna komunikovat. Z toho či onoho důvodu se každé druhé manželství rozvádí a nejvíce jsou na tom bity děti, které přichází o vzory.

Děti žijí v sešívaných rodinách a komplikovaných vztazích. Ženy jsou často mámou i tátou a mužský vzor, pro děti velmi důležitý, pokulhává někde v pozadí. Jak to bude pokračovat? To se můžeme zatím jen dohadovat… 

Co se však nezměnilo, je mateřství. Díky tomu, že je matka s dítětem propojena pupeční šňůrou, vzniká největší láska na světě - ta mateřská.

Z lásky a automaticky obětuje dětem kus sebe

Být maminkou je nejnáročnější a zároveň nejvíc samozřejmá úloha na světě. Z lásky obětuje dětem kus sebe a také denně, bez ohledu na své vlastní potřeby, o děti pečuje, stará se, vychovává a miluje je 24 hodin denně. Prožívá s nimi radosti i starosti a neustále se o své dítě bojí. Strach matek si asi nikdo, kdo není matkou, nedokáže představit. A je úplně jedno, jestli je dítě novorozenec, školkáček, školák, student anebo třicetiletý rodič. Děti jejich péči mnohdy berou jako samozřejmost a pochopí, až se samy stanou rodiči.

Maminky milují své děti, dokud nevydechnou naposled. Občas sice dojde ke vztahovým kolizím, ale na vině jsou většinou okolní vlivy. Někde pod povrchem hádek a svárů zůstává láska matky a dítěte.

Manžel i tchyně mají občas blbé řeči

Matky často slýchají, že celé dny nic nedělají, že by všechno okolo dětí a domácnosti měly zvládat levou zadní. Že dříve nebyly myčky, pračky, sušičky a jiné vymoženosti doby a taky byly vychovávány děti. Jenže svět se urputně zrychlil a přinesl zase jiné starosti a trable. Zejména na rodičovské dovolené (nechápu, kdo vymyslel tento naprosto zavádějící název) frustruje ženy pocit, že je okolí bere jako líné. Jak příznačné, že tato slova často pronášejí muži nebo tchyně. Avšak právě partneři by jim měli být oporou.

Honba za dokonalostí působí spíše zlo

Dnešní ženy chtějí být dokonalé, milující matky, jež svému dítěti rozumí, vědí vždy, co potřebuje, a snaží se zjišťovat, jak mu v té či oné situaci pomohly. Mateřství v sobě zahrnuje spoustu úkolů a povinností… Okolí je posuzuje, jak svou roli zvládají, a ony se každá podle vlastního receptu snaží, aby bylo vše na jedničku.

I když si to některé mámy nerady připouští, dopouštějí se při výchově různých chyb. Přes všechnu snahu, aby bylo dítě šťastné, zapomínají na obyčejné potřeby potomka, nutí jej dělat, co nechce, a nerozvíjí jeho individualitu. Přičemž každé pohlaví chce od maminky něco jiného…

 

M - milující, rozdala by se pro nás

A - aromatická, protože voní

M - maják v bouři

I - inspirující, je nám vzorem

N - naslouchá ostatním, všem a stále

K - krásná, vzhlížíme k ní

A  - album vzpomínek