Velikonoce jinak? Objevte dvě zábavné hry

Velikonoce jinak? Objevte dvě zábavné hry
Foto: ilustrační foto
Slovácko Volný čas 03 / 04 / 2021

Kvůli stále probíhající pandemii budou Velikonoce už podruhé jiné než obvykle. Ani letos nebudou moci kluci vyrazit za holkami s pomlázkou. Na tradiční návštěvy vzdálenější rodiny musíme zapomenout a počítat s tím, že je všichni strávíme doma v kruhu nejbližších příbuzných. Nenechejme se však rozhodit. Vzhledem k omezením a tomu, že jsou všechny děti doma, můžete velikonoční svátky uchopit úplně jinak. Nabízíme hned dvě zajímavé varianty…

Svátky jara si udělejme každý podle svého. Začněte velikonočním příběhem

Vysvětlete dětem, proč se Velikonoce slaví od Velkého pátku do Velikonočního pondělí a proč jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem.

Dle biblického výkladu cestoval v Květnou neděli (předvelikonoční neděle) mladý Ježíš na oslíkovi do Jeruzaléma, aby s židy oslavil svátek pesach. Jelikož si všichni ve městě mysleli, že přijel zachránce a osvoboditel od nadvlády Římanů, vítali jej a volali: „Hosanna! Ježíš je náš král“, čehož se mocní zalekli. „Nemůže být králem Jeruzaléma, protože už jednoho císaře máme!" A začali proti   němu kout pikle.

Jelikož byl Ježíš laskavý, večer pozval své nejbližší přátele na večeři. Se všemi se dělil o chléb a víno, i když už tušil, že ho někdo z nejbližších prozradil. Jak všichni víme, byl to Jidáš, který jej za třicet stříbrných zradil. A ta večeře byla bohužel poslední.

Při motlitbě jej vojáci zatkli a protože se mocní báli jeho poselství a síly, odsoudili jej ke smrti ukřižováním. Jeho tělo pohřbili pod velký kámen. Ale když jej ráno přišly ženy namazat voňavými mastmi, tělo nenašly. Místo něj se zjevil anděl, který řekl, aby ho nehledaly, protože jej Bůh třetí den po smrti za jeho nevinnost a dobrotu vzkřísil.

A tak křesťané věří, že pokud se budou chovat podle desíti přikázání, smrti se bát nemusí, neboť se jako Ježíš dostanou do nebe, kde budou věčně žít…

Připravte dětem vajíčkobraní

Nechcete-li riskovat velikonoční obchůzku s rouškou a dezinfekcí a máte zájem předejít smutku a slzičkám malých koledníků, kteří se na sladkou velikonoční obchůzku těšili, nabízíme variantu - velikonočního vajíčkobraní.
Není to žádná novodobá „snobárna“. Rituál hledání zatoulaných vajíček se dodržoval ještě v 17. století, kdy rodiče poschovávali po domě a v zahradách čokoládová vajíčka, která poté děti s patřičným nadšením hledaly.  
No a jak se říká, že všechno zlé, je pro něco dobré, letos se do hledání zatoulaných vajíček mohou pustit i holky. Můžete si celá rodina udělat naprosto ojedinělé Velikonoce i v karanténě.

I hledačka může skrývat místo pokladu pomlázku

Mají-li vaše děti soutěživého ducha, můžete pro ně připravit velikonoční hledačku. Doma, na zahradě, v parku či v lese připravte zážitek, na který hned tak nezapomenou.

Nejprve si rozmyslete, jak hledačku pojmete a jaké zaměření pro své ratolesti vymyslíte. Podle věku naplánujte 5-10 úkolů, které „hledače“ po splnění a získání jednotlivých indicií přivedou do cíle, kde na ně bude čekat pomlázka a velikonoční výslužka.    

Úkoly můžete rozmístit na schovaných papírcích, v obalech od kinder vajíček, ve vajíčkách z proložek anebo ve sklenicích od přesnídávky či marmelády. Pro starší děti můžete připravit náročnější verzi - do každého nalezeného vajíčka dát indicie jen kousek - kus mapy, kus věty, ze které složí hesl, které je dovede k odměně. Můžete vymyslet také příběh, kvíz či detektivku s nějakým konkrétním cílem.

První „vajíčko“ dejte dětem do ruky i s návodem, aby věděly, co mají hledat, a pochopily pravidla hry.

  Legenda může provázet vajíčkobraní i hledačku


Jedna z prastarých legend údajně praví, že se kdysi bohyně Ostar opozdila s příchodem jara a našla na zemi ležet umrzlého ptáčka. Pod tíhou výčitek jej oživila a stal se jejím společníkem. Kvůli tomu, že měl křídla poničena mrazem, nemohl létat a často jí nestačil. Proto jej bohyně proměnila v zajíce, jenž díky své rychlosti dokázal utéct všem nástrahám. Na počest této události mu ponechala schopnost snášet  vejce, ve všech barvách duhy.
Zajíc byl však velký neposeda a nevděčník, proto jej bohyně zlostně vymrštila na oblohu, kde se proměnil v souhvězdí Zajíce. Za nějaký čas se jí ho však zželelo a jednou ročně, na Velikonoce, mu dovolila přicházet na zem a snášet barevná vejce, aby mohlo začít jaro a s ním i nový život.
Z této legendy údajně vzniklo vajíčkobraní, kdy zajíček dělá radost, přináší a schovává po bytě a zahradách vajíčka.

Ostařiny oslavy plodnosti a života se konaly zhruba v tentýž čas, kdy si křesťanství připomínalo Ježíšovo zmrtvýchvstání. Obě slavnosti byly spojeny do jedné, barevná vajíčka i zajíc zůstaly, ale na pohanské božstvo Ostaru se „poněkud“ pozapomnělo.

Velikonoční neděli slavíme vždy první víkend po prvním úplňku, který následuje po jarní rovnodennosti. Už týden předtím ale začíná období, které se označuje jako pašijový týden. Během něho si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista - zradu, ukřižování a vzkříšení. Ruku v ruce s křesťanskou symbolikou jdou i pohanské zvyky.

autor: Iva Pašková

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace