Jak na ženě a muži poznat, že jsou pro sebe ti praví? Co k sobě lidi přitahuje? Vzájemná chemie? Jiskření? Fyzická přitažlivost? Společný pohled na život? Obdobné zájmy? Nadhled a smysl pro humor? Společně trávený volný čas plný pohody? Tolerance a pochopení vůči nedostatkům druhého… Tohle všechno jsou důležité aspekty vztahu, které patří k zamilovanosti.

Jenže po zamilovanosti se sundávají růžové brýle a přichází na řadu realita. A tam je kámen úrazu. Je to tedy láska, nebo jen touha?

Osudový partner na celý život

Mnoho vztahů se rozpadá a naopak přibývá singles třicátníků, kterým se nedaří najít si vhodného partnera pro život. Proč se to děje? Co za tím stojí? Možná je to kvůli nadměrné pracovní vytíženosti, přemíře vlastních zájmů, špatným rodinným vzorům, zklamání z předešlých vztahů, romantickým představám nebo proto, že nenajdou nikoho, s kým jsou naladěni na stejnou vlnu.

Být pro sebe osudovým partnerem je pro život naprosto zásadní záležitost, protože jen šťastní partneři mohou prožít šťastný život - a jen šťastní rodiče mohou mít šťastné děti…

Zní to jako klišé, ale v několika úvodních větách je hluboká pravda. Láska a naplněný vztah mezi partnery a následně mezi rodiči a dětmi je největším pokladem, který si za peníze nekoupíte.

Vybíráte-li si životního partnera, měli byste si položit tři zásadní otázky:

Věřím tobě a věřím sobě!

Dá se prožít hezký život i ve vztahu z rozumu? Je vzájemná chemie, jiskření a fyzická přitažlivost to nejpodstatnější? Není. Spokojený život se dá prožít i bez obrovské lásky. Není to sice úplně ono, ale mnoha párům to naprosto stačí.

Co je však ve vlažném či osudovém vztahu nejdůležitější? Psychologové a rodinní poradci se naprosto jednoznačně shodují na tom, že v jakémkoli vztahu je nejpodstatnější důvěra.

Obecné pravidlo říká, že to, co očekáváme od sebe, pak očekáváme od druhých. To znamená, že pokud člověk nevěří sobě, podezírá i druhé.

Věřit sobě a svému partnerovi je základním pilířem vztahu, na kterém se dá vystavět dlouhodobá budoucnost. Důvěřovat v partnerství znamená odevzdat se partnerovi, dát všanc své srdce a věřit, že zůstane v bezpečí.

Důvěra je také vzájemná úcta a láska, upřímnost, otevřenost v sexuální oblasti a schopnost komunikace.

Pokud toto všechno navzájem splňujete, jste předurčeni k dlouhodobému vztahu a schopni společně přečkat i krize a nejtěžší časy, které v každém vztahu přijdou. Důvěra je totiž ve všech svých podobách pomyslným klíčem ke šťastnému naplněnému vztahu a dlouhodobému soužití.

Cítíte se spolu sami sebou

Klíčem ke spokojenému vztahu jste vy sami. Máte-li vlastní seberealizaci i naplnění, které umíte dobře rozložit do partnerského vztahu, a nevisíte na partnerovi jako koule u nohy, necháte jej dýchat, je to skvělý začátek.

Je jasné, že se ve vztahu partneři navzájem přizpůsobují, ovlivňují a obohacují. Neměli byste však kvůli partnerovi ztratit sami sebe a to, co si na vás zamiloval.

Zůstanete-li sami sebou se svými zvyky, koníčky a přáteli a nesnažíte se doslova opustit se svůj svět a „stát se svým vlastním partnerem“, je to další krok správným směrem. Zamyslete se, kým jste a kam směřuje vaše budoucnost, a pomalu jděte za svým cílem. Pokud do vašeho světa zapadá i váš partner, máte šanci na dlouhodobý vztah.  

Mít děti? Společně zestárnout?

Souznění, spolehlivost a stabilita patří k dalším důležitým vlastnostem naplněných vztahů. Váš protějšek by vám měl být v každém případě oporou - jak ve chvílích, kdy jste na vrcholu, tak i na dně. V nemoci i nepříjemných okolnostech. Stejně důležité je mít možnost se na něj 100% spolehnout.  

Je důležité si položit otázku - umíte si ho představit jako rodiče vašich dětí? A umíte si představit, že spolu jednou zestárnete? Jakmile jste si jistí, neváhejte a nenechejte si tento vztah protéct mezi prsty.  

 

Děkuji osudu za lásku…

Děkuji osudu za to, že nás svedl dohromady. Že jsme museli projít doslova peklem, abychom byli spolu. Můj muž je pro mě mým milým, oporou, bezpečím, milencem, zpovědníkem, moudrým rádcem, skvělým otcem našich dětí i nejlepší kámoškou. Nikdy se spolu nenudíme a pořád se smějeme. Dokážeme si dlouhé hodiny povídat, společně mlčet nebo se i pohádat. Ale nikdy to není nadlouho. A to jsme spolu opravdu takřka 24 hodin denně. Dokážeme být šťastní a zamilovaní i po tolika letech. A vůbec se nestydím mluvit za nás oba - protože jsem si jistá, že to má stejně. Díky němu věřím na osudovou lásku a jsem nesmírně vděčná.   

Když jsem začala psát článek o osudovém vztahu, musím dodat, že i u nás je kromě velké lásky, chemie a souznění v mnoha aspektech na prvním místě důvěra, poté určitá svoboda být sám sebou a na třetí příčku řadím spolehlivost, oporu a schopnost upozadit vlastní ego a dělat kompromisy. Pracovat na vztahu, překvapovat se a prožívat společné chvíle plné zážitků a souznění.