S podzimem nám myšlenky občas sklouznou na téma Vánoc a dárků pro naše blízké. Myšlenky podtrhují supermarkety, které začaly s prodejem vánočních dekorací.

Dárek pod stromeček můžete začít tvořit právě dnes

VÁNOČNÍ DÁREK

Každým dnem bude následovat nabídka nespočtu „zaručených“ dárků, které možná udělají radost pod stromečkem, ale pak je někam založíme a v konečném důsledku si nebudeme pamatovat, co nám vlastně kdo nadělil.

Vaše vzpomínky budou úžasným dárkem

Vybrat vhodný dárek pro naše blízké může být pro někoho dost těžké a stresující. Vzhledem k tomu, že jsou našimi čtenáři i senioři, kteří se doposud nedokázali vyrovnat s ošemetnými nabídkami nejrůznějších vyčuránků a nedokáží číst mezi řádky „jedinečných“ nabídek, místo zbytečných věcí pro vás máme výborný tip na dárek, který vás bude stát pouze nepatrný finanční obnos na zakoupení notesu či památníku a spoustu tvůrčího času.

Sedněte si, pusťte si oblíbenou hudbu, prohlédněte si staré fotografie a začněte svým dětem a vnukům psát anebo namlouvat rodinné paměti. Zachyťte na papír nebo diktafon smutné i veselé příběhy vaší rodiny, při jejichž čtení se budou vracet všechna předchozí pokolení z vašeho života. Uchováte tak odkaz svého života. Nikdo nemůžeme žít navěky, ale díky pamětem zůstane váš otisk v rodině napořád...

Je to mnohem cennější dárek než peníze, vysavač nebo zájezd do Egypta. Věci jsou pomíjivé, ale paměti zůstávají v srdcích vašich příbuzných. Vy si navíc potrénujete hlavu a paměť, abyste byli dlouho ve formě.

Vždyť kolik z vás, babiček, dědečků, prababiček a pradědečků, je upoutaných na lůžko nebo má omezenou hybnost? Z psaní rodinné kroniky si můžete udělat krásný každodenní rituál až do Vánoc. Ponoříte se do vzpomínek a bude vám krásně při představě, že obdarujete své milované nedocenitelným dárkem s obrovským přesahem...

Někteří lidé jsou nám něčím blízcí

Okolo každého z nás žijí různí lidé. Někteří jsou nám blízcí, jiné zrovna nemusíme a další vnímáme pouze jako šedé myšky. Někteří jsou však nezapomenutelní. Usměvaví, činorodí. Setkání s nimi nám vždycky zpříjemní den...

I já velmi ráda potkávám jednu starší dámu zpod Buchlova, která dříve denně jezdívala na kole dolů do městečka. I když zestárla a na kole dolů do městečka už nejezdí, stále je středobodem velké křesťanské rodiny, o kterou se s láskou stará, a k tomu zvládá velkou zahradu.

I když to v životě neměla lehké, vždy rozdávala úsměv na potkání a vlekla kolo až nahoru na kopec. Dlouho jsem ji neviděla, ale ráda na ni vzpomínám, kdykoli se při procházkách ocitnu v blízkosti jejich domu. Obdivovala jsem její vitalitu a životní elán. Nikdy si totiž nestěžovala na náročnou cestu domů a nenaříkala na těžký život na kopci u lesa. Právě tahle dáma by mohla dětem naložit pod stromeček vzpomínky rodiny, protože budou jistě bohaté...