Žijeme ve svobodné zemi, ale jsme opravdu svobodní?

Žijeme ve svobodné zemi, ale jsme opravdu svobodní?
Foto: ilustrační foto
Slovácko Volný čas 28 / 02 / 2022

Přestaňme hledat výmluvy a začněme žít vlastní život. Žijeme v globalizačním světě super moderních technologií, v přebytku a pohodlnosti a přesto se okolo nás v posledním desetiletí prohnala uprchlická krize, válka v Sýrii, konflikty v Palestině, Bělorusku, Turecku atd. V minulém týdnu se stalo to, čeho jsme se dlouhé měsíce obávali. Začala válka na Ukrajině…

Světu vládnou psychopati a obyčejní lidé jsou až na posledním místě zájmu ambiciózních politiků, kterým jde vždy jen o vlastní moc a koryta. A je celkem jedno, jestli žijeme v České republice, anebo kousek dál, kterýmkoli směrem.

Jakmile zabrousíte do historie a rozhlédnete se kolem, zjistíte, že svět ovládají draví, egoističtí a bezohlední jedinci, kteří často řídí státy bez trošky svědomí a skutečného zájmu o blaho svého národa.

Pojmy jako čest, láska, svoboda a pomoc bližnímu jsou hybnou silou snad už jen v pohádkách. Vždyť i v českých a moravských městech a obcích se stále dokola opakuje stejný scénář, který na strategických místech využívá osvědčené taktiky, jako je lhaní, arogance, nesplněné sliby, protekce, prospěchářství a výsměch mocných. Když se náhodou objeví člověk s dobrým srdcem, který vybočí z řady a má snahu pracovat na změně zavedeného systému, je zastrašen, ušlapán nebo zdiskreditován…  

Proč nám vládnou prospěcháři?

Jenže sama psychologie říká, že velké ambice a touha ovládat druhé jsou ve skutečnosti důsledkem obrovského strachu a nejistoty ve vlastním životě. „Ač tito lidé vystupují sebejistě a sebevědomě, touhou po moci si kompenzují pocit méněcennosti, který se jakkoli snaží skrývat,“ doplňuje psycholožka Alena Mikulová. 

Proč tedy na předních postech úřadů, firem, spolků, sdružení atd. působí tolik prospěchářů? Proč se jich bojíme a dovolujeme jim se obohacovat na náš úkor, jednat protiprávně a ovládat tak naše životy? Platí snad - čím zbabělejší národ, tím arogantnější a podlejší moc?

Jak vychováme své děti, které utíkají do virtuálního světa a pojem jako hrdost, pracovitost a čest pro ně bude neznámým pojmem?

Jak z této situace ven?

Kde hledat osvícené lidi s pevným charakterem, kteří se nenechají zastrašit ani zmanipulovat, zlákat vlastním prospěchem a být příkladem ostatním, když už na lokální úrovni je to velmi těžké?

Snad jen tím, že vezmeme vlastní život do svých rukou. Začneme si věřit, vážit sami sebe, pevně stát za každým svým rozhodnutím, ctít morální hodnoty, opět objevíme skromnost, pokoru, uctivost k sobě i ostatním a nebudeme se bát odsuzovat a potírat nekalosti na všech úrovních. Pak začneme být hrdými lidmi, vzorem a příkladem pro své děti. Konečně se přestaneme hrbit, pohodlně uskakovat a kličkovat.

Žijme opravdový život

Mnoho z vás v poslední době zjistilo, že přepychový dům, luxusní auto a vysoký plot obyčejnou radost ze života nepřinesou. Proto se snaží zajistit si co nejvíce zážitků v podobě dovolených v nejluxusnějších destinacích a nejrůznějších aktivit. Když ani to nepomůže a člověk cítí prázdnotu, začne se věnovat zájmovým činnostem nebo vše prodá a začne život úplně jinak… Mnohdy pokorněji, skromněji v úzkém rodinném kruhu. Rodina je totiž nejvíc! 

Radost ze života a ani vlastní JÁ se totiž koupit nedá. Najdeme je uvnitř sebe, v tom, co děláme a co cítíme - často v úplně obyčejných věcech, jako je východ slunka, zpěv ptáků, který nás probudí, v objetí milovaného partnera/ky, v úsměvu dítěte, v hezky prožitém dni, v dobrém skutku, v pohledu do ohně nebo v práci, které věříte… právě tam můžete najít, co opravdu hledáte.  

Tak proč děláme všechno proto, abychom se o obyčejné radosti připravili? Proč je mnohdy nejsme schopni ani hledat?

Najdeme snad štěstí a hřejivý pocit ze života při brouzdání po sociálních sítích? Při psaní nenávistných komentářů pod každou debatu? Při instantním životě u televize a dobrého jídla?

Zkusme si začít všímat života, který žijeme. Zamysleme se nad tím, co po nás jednou zbude. Kolik toho dobrého předáme dalším generacím?

• Kolik zážitků ještě potřebujete zažít, abyste mohli říct, že jste si život užili?

 • Kolik diet potřebujete držet, abyste se cítili krásnější?

 • Kolik peněz potřebujete mít na účtu, abyste se cítili zaopatřeni?

 • Kolik kurzů a škol potřebujete vystudovat, abyste se přestali srovnávat s ostatními a cítili jste se inteligentní?

 • Kolik vztahů potřebujete prožít, abyste se necítili sami?

 • Kolik čeho všeho potřebujete, než zjistíte, že radost ze života je někde jinde?

autor: Iva Pašková

Tagy článku

TOPlist