Baskytara se stala mým osudem

Baskytara se stala mým osudem
Foto: pas  /  Energická babička Suzi.
Kunovice, Uherské Hradiště Kultura 03 / 11 / 2009

Suzi Quatro rozparádila halu, odměnou byl tisícihlavý sbor

Devětapadesátiletá rockerka, vlastním jménem Susan Kay Quatrocchio, rocková ikona sedmdesátých a osmdesátých let, zpívala před natřískanou sportovní halou v Kunovicích. Zpěvačka se dostala na vrchol britské hitparády poprvé už v roce 1973 s písní Can The Can.
„Splnil jsem si další sen a musím říct, že Suzi mě obrovsky překvapila skvělým přístupem a profesionalitou,“ rozplývá se Víťa Chromek za agenturu Vichr production, která koncert pořádala.
Suzi Quatro zazpívala nadšenému publiku staré pecky i novější písně z desky Back to the drive. Fanoušci odcházeli nadšení ze strhující atmosféry, ke které přispěl i koncert Věry Špinarové. Suzi Quatro předvedla to nejlepší ze své dlouholeté kariéry. Strhující energii přelila do davu fanoušků a odměnou jí byl několikatisícový sbor, který známé pecky zpíval se Suzi jako jeden muž.
Před koncertem jsme tuto legendární dámu vyzpovídali v exkluzivním rozhovoru iDOBRÉHO DNE. Suzi Quatro na nás udělala obrovský dojem příjemné a milé dámy. Odzbrojila nás vtipem, šarmem a profesionálním přístupem.

Vracíte se do Čech už poněkolikáté. V čem vnímáte největší rozdíl mezi naším a anglickým, americkým publikem?
Je to samozřejmě rozdílné. Pro Čechy je zpívat o trošku těžší, protože je tady jazyková bariéra. Doma totiž daleko více mezi písničkami s publikem mluvím. Tady se snažím hovořit pomocí nejrůznějších gest a výrazů v tváři - o to více je to i pro mě zábavnější. Umím se domluvit i beze slov.

Na co se k nám vyloženě těšíte?

Moc ráda se sem vracím, miluji Prahu. Pro mě je Česko ještě čisté, nezkažené a řekla bych doslova starosvětské.

Jak jste se dostala k hudbě a k basové kytaře (ne zrovna typické pro ženu)?
To je dlouhý příběh. Pocházím z muzikantské rodiny - můj tatínek i maminka byli muzikanti a nás všech pět dětí hraje na nějaký nástroj. Já jsme nejdříve hrála na piáno, později jsem se dostala k bicím a basové kytaře. Ve čtrnácti jsme s kámoškami založily kapelu. Rozdělily jsme si nástroje a k base se tehdy nikdo neměl - tak jsem si ji pověsila na krk a bylo to najednou velmi přirozené. Asi to byl tenkrát osud.

Jste proslulá rockerka. Jak pro vás bylo těžké prosadit se mezi chlapy? Brali vás vůbec vážně?
(smích) Já jsem se tehdy brala velmi vážně, tím pádem mě brali vážně i oni...

V 70. letech to byla divoká jízda, byla jsme velkou hvězdou, která prodávala miliony desek. Hudba se postupně posunula jiným směrem - o kolik je pro vás těžší zaujmout dnešní publikum?
Já nad tím moc nepřemýšlím. Označila bych se za pracujícího umělce - pořád koncertuji po celém světě, a mé publikum je různorodé. Na koncertech potkávám všechny generace - od dětí až po dědoušky a babičky, což mi přináší velkou radost a nabíjí mě to chutí do práce. Každá doba přináší to své...

Od rock and rollu jste si v 80. letech dala trochu pauzu. Víc jste se usadila a pustila se na dráhu herečky i moderátorky BBC. Můžete nám přiblížit tuto dráhu?
Kariéru jsem nikdy nepřerušila, jen jsem si k hraní přidala ještě herectví. S prvním dítětem jsem vyrazila na turné, když mělo pět měsíců. S druhým to bylo úplně stejné. Díky tomu, že manžel byl se mnou v kapele, děti jezdily s námi. Byli jsme rodina i na šňůrách, jen to byl se dvěma dětmi docela frmol.

Jak jste zvládala ten kolotoč: rodina, vlastní muzika, koncertování a hraní?
Někdy lépe, jindy hůř. Nabídky k rolím jsme dostávala a dostávám docela často. Kvůli dětem a vlastní práci jsem si vždycky pečlivě vybírala. Musím ale říct, že když už nějakou roli přijmu, vždycky si ji úžasně užiju, protože herectví mě moc baví.

Jdou vaše děti v rockerských šlépějích svých muzikantských rodičů?
Dcera (27) zpívá a syn (25) hraje na kytaru. Mám také vnučku (8), která má hudební talent. Sem tam už zabrnká něco i na klavír a ráda zpívá.

Jaká jste vlastně babička?
Velmi svoji vnučku miluji, a taky se jí snažím co nejvíc užívat.

U nás jste byla v televizi k vidění v seriálu Dempsey a Makepeacová coby vražedkyně, jež v závěru vypadne z okna. Můj táta mně tehdy řekl, že se v některé epizodě objevíte jako vrah, tak jsem se poctivě kvůli vám dívala snad na všechny díly a to nejsem žádný televizní maniak...
Ano, v seriálu jsem opravdu hrála vražedkyni, která v závěru vypadla z okna - tehdy jsem to byla já, žádný dabler. Nepadala jsem do krabic, ale na matrace a musím říct, že jsem se tehdy opravdu bála, i když na natáčení jsme se tehdy hodně nasmáli.
Z vraha jsem přeladila do role oběti ve Vraždách v Midsomeru. Před kamerou jsem si tedy prožila obě polohy násilí - vraha i oběť. (smích)

Co vás přimělo vrátit se na pódia s rock and rollem?
Samozřejmě že je život i kariéra o tom, že jednou jsi dole, jindy nahoře... Měla jsem nějaké pauzy kvůli dětem, pak jsem se rozváděla - manžel je muzikant, musel odejít z kapely a hledala se náhrada, což mě taky trochu zbrzdilo. Nicméně právě teď nastala doba, kdy mám pocit, že jsem nikdy nepracovala tak intenzivně. Jezdím koncertovat po celém světě, po třech letech natáčím novou desku s producentem a hudebníkem Mikem Chapmanem (se Suzi Quatro spolupracuje dlouhá léta, pozn. red.), mám svůj pořad v rádiu BBC, který se fantasticky rozvíjí. 

Necháte vašim fanouškům nějaký vzkaz?
Skvěle jsem si to tady s vámi užila... DĚKUJI!

autor: IVA TYMROVÁ

Galerie

Suzi Quatro v Kunovicích

Suzi Quatro v Kunovicích

01 / 11 / 2009
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace