Beseda u Bigbítu sází na visegrádské kapely

Foto: archiv pořadatele  /  Největší hvězda letošní Besedy Frank Morey.

Žádná velká komerční jména, ale originální kapely všech žánrů, tím je Beseda u Bigbítu už pověstná. V minulém čísle jsme si představili jednu z hlavních hvězd, kterou je Dj Food z londýnského kultovního labelu Ninja Tune, nyní si představíme ostatní zahraniční interprety. Díky dvouleté spolupráci s visegrádskými partnery a Mezinárodním visegrádským fondem budou mít v Tasově velké slovo právě kapely z Visegrádu: Maďarska, Polska a Slovenska. Výjimečný host dojede ale také z Bostonu.
?Největší hvězdou letošní Besedy je právě massachusettský rodák Frank Morey, u něhož mohou každého znalého hudebního fanouška napadnout jména tří velkých hlasů 20. století: Howlin´ Wolfa, Toma Waitse a Captaina Beefhearta. Podobný chraplák, ale zároveň podobná výrazová šíře staví Franka Moreyho do stejné řady. Nejde ale jen o návaznost hlasovou. Moreyho písně jsou podobně temné a hrubé jako Wolfovy, mají malebnou hospodskou náladu jako Waitsovy a často stejně nevyzpytatelnou stavbu a nadhled jako Beefheartovy. Morey není „čistý“ a už vůbec ne konzervativní bluesman, kromě jmenovaných bychom mezi jeho další potenciální učitele mohli počítat třeba i Boba Dylana či Leonarda Cohena. Hudba, kterou v rámci svého výtečně sehraného tria (bicí, kontrabas, Morey sám hraje na kytaru a harmoniku) na Slovácko přiváží, je originální ve svém výrazu, nebývale dynamická a hluboce zakořeněná v klasických amerických žánrech v čele s blues.
Výrazně obsazená je v Tasově maďarská scéna. Její nejvýraznější zástupci Žagar jsou považováni za vrchol elektronické hudby celé východní Evropy a poslední dobou sbírají jednu cenu za druhou. Živelná hudba Jazzékiel zase netradičně propojuje jazz s hip-hopem a Rupasoff si při svém magickém nasazení vystačí pouze v rytmické dvojici. Neméně jimaví jsou ale také Club Era, kteří se zformovali z mladých pouličních muzikantů. Všichni skvěle ovládají své akustické nástroje, se kterými s odzbrojujícím maďarským temperamentem obohacují folkový základ o lidové motivy z Moldávie, Austrálie a dalších zemí. Pro změnu vášeň k rasta barvám, fizzy urban world music od Latinské Ameriky až po Turecko a Afriku mají zase maďarští Anselmo Crew.
K hvězdám polské nezávislé scény patří skvěle sehrané trio Plum, které hraje noise-rock s vlivem hard-core, punku a metalu. K nejznámějším zástupcům polské elektronické hudby pak patří Oszibarack, kteří míchají svižnou elektroniku s tanečními beaty a emocemi, čímž výtečně rozvíjí to nejlepší, co kdy udělala například Morcheeba.
Hned pět zástupců budou mít v Tasově Slováci. Skupina Tu v dome z Račianského Mýta hledá v neprozkoumaných zákoutích akustické hudby, nezatěžuje se konvencemi jakýchkoli žánrů a ani se nevzdává písničkové formy svých skladeb. Mají zálibu v lidové slovesnosti, ke které však nepřistupují s nějakou pietou, ale snaží se ji využít v novém kontextu. Nadsázka nicméně není cizí ani banskobystrickému ansámblu 100 múch, který umí verbálně i hudebně parodovat libovolný objekt či subjekt. Psychedelický jazz na Besedu přiveze skalické trio Divné semená, melodický folk-rock seničtí Šarik a syn, funky a hip-hop Dharma Inc. ze Staré Turé a taneční drum’n’bass a trip-hop žilinští Amphibios.
Na 18. Besedě u Bigbítu se 6. až 7. srpna představí více než 40 kapel z 8 zemí. Potěšit vás dále může třeba novozélandské rockové duo Gerda Blank, česko-holandská alternativní kapela Wotienke, ale také obnovená Nebřenského Vltava, Midi Lidi, Kazety, Magnetik, Květy, Insania nebo bohatý doprovodný program. Ale o tom blíže až příští týden.