"Víkend na BESEDĚ v Topolovém hájku pokaždé znovu nabije energií na několik měsíců dopředu,“ říká festivalový šéf a programový ředitel Pavel Uretšlégr, který je zároveň jedním z koordinátorů hudebních cen Vinyla. Pro Pavla bude letošní ročník mimořádný, protože se rozhodl šéfovské křeslo poslat dál…

Beseda má pověst festivalu s jedinečnou atmosférou. Co je podle vás její hlavní kouzlo?

Největší devizou Besedy je určitě samotné prostředí, kde se festival koná - areál Topolového hájku, řeka Velička, úpatí Bílých Karpat. A další devizou, která vytváří specifickou podobu festivalu, jsou naši návštěvníci. Oni jsou základním stavebním kamenem atmosféry Besedy.

Do jaké míry vám zasáhl do osobního života? Proč jste se rozhodl odejít z ředitelského postu?

Besedu všichni děláme tzv. po práci, vedle svých zaměstnání. Nemalou část roku je ovšem práce na festivalu na takřka celý úvazek. Tudíž do osobního a vlastně i profesního života mi Beseda zasahuje velmi výrazně. Energie, kterou mi přípravy na festival berou, není nekonečná. Taky si myslím, že nový pohled na Besedu, který přináší Lukáš Nedomlel, je pro festival potřeba.

Žezlo předáte vedoucímu produkce Lukáši Nedomlelovi - zůstanete v dramaturgickém týmu? 

V jaké pozici na festivalu zůstanu, ještě sám nevím, jedna z možností je být i nadále součástí dramaturgického týmu a Lukáše v jeho vedoucí pozici dále podporovat. Uvidíme, teď se plně soustředím na přípravy aktuálního ročníku Besedy.

Podařilo se vám už přivézt na Besedu vysněného interpreta? A máte ještě nějaký sen?

Konkrétní dramaturgické sny jsem nikdy s Besedou neměl, spíše mě stále překvapuje, koho všeho jsme dokázali do Tasova dovézt. Namátkou třeba Algiers, Zola Jesus, Black Country, New Road nebo Jaga Jazzist.

 Poslední ročník v roli šéfa bude tedy výjimečný?

Výjimečný snad ani ne. Vlastně bych si přál, aby byl stejný jako každý jiný ročník. Aby proběhl veškerý program, nikomu se nic nestalo a všichni se ve zdraví vrátili domů.

 Je pro vás osobně důležitější hudba, nebo právě ta setkání a vztahy, které festival vytváří?

Čím déle dělám Besedu, tím více jsou pro mě během toho jednoho festivalového víkendu důležitější ta setkání s lidmi, které vidím právě jen jednou za rok díky festivalu.

 Na kterého umělce se vyloženě těšíte?

Těším se na všechny vystupující, což nechci, aby znělo jako klišé, ale skutečně to tak cítím. Nicméně pokud bych měl být trochu konkrétní a vypíchnout nějaká jména z letošního programu, tak se těším na vystoupení Alana Sparhawka a Buty.

Jak si udržujete onu „nefestivalovou“ pohodu, i když se jedná o akci pro stovky lidí?

Udržet si motivaci po celý rok není vůbec snadné. S festivalem je spojené obrovské množství práce a nejistoty. Pro nás z nejužšího týmu je to celoroční nasazení. Naštěstí mě ten víkend v Topolovém hájku pokaždé znovu nabije energií na několik měsíců dopředu.

Hudbu mám rád a svou činnost na hudební scéně vnímám, s trochou nadsázky, jako určitou misi. Dokud mi tahle práce dává smysl a radost, pohoda se vrací, i po těch těžších obdobích.

Co je z hlediska organizace největší oříšek?

Jednoznačně počasí, které je s postupující klimatickou změnou rok od roku více a více nevyzpytatelné a vstupuje do produkce festivalu.

 Festival je známý tím, že kolem něj vznikla silná komunita. Vychovala si Beseda i své vlastní publikum?

Určitě platí, že Beseda má své vlastní publikum, komunitu návštěvníků, která se k nám pravidelně vrací. Jako fanoušci hudby oceňují náš kurátorovaný výběr zajímavých hudebníků z české a slovenské scény i aktuální jména ze zahraničí a taky sdílejí a dále vrství energii, kterou společně vytváříme.

Promotéři komerční hudby si stěžují, že po covidovém období kapely několikanásobně zvedly honoráře. Je tomu tak i na alternativní scéně?

Ano, platí to i na alternativní scéně, zejména ale u zahraničních jmen. S bookingem dalšího ročníku i proto začínáme prakticky hned poté, kdy skončí předchozí ročník.

Podporujete nějak místní kulturní scénu?

Snažíme se o to různými způsoby - mimo jiné i tím, že v programu nechybí místní cimbálka. Místní umělci mají své zastoupení v tradiční Soutěži písničkářů, kterou letos zcela obsadí ženy. Hudebnice Viki přiveze syrovou výpověď z Blatnice pod Svatým Antonínkem, z Radějova dorazí Emílie, která se po čtyřiceti letech vrátila ke kytaře. Místním jsme v dramaturgii vždy otevření. Pokud se objeví opravdu zajímavé jméno, rádi ho zařadíme.

V Tasově se na každý pád snažíme dělat festival, na který bychom mohli být hrdí. Jako člověk pocházející z Veselí nad Moravou mám obrovskou radost, že Beseda existuje a že jsem několik let dostal příležitost ji vést. Že v malé obci na úpatí Bílých Karpat funguje už neuvěřitelných 32 let a daří se nám nabízet tak unikátní program. Je za tím i kus štěstí, ale především nasazení desítek lidí, bez jejichž obětavé práce by to nebylo možné. Moc si toho vážím.

Mají místní obyvatelé stále slevu na vstupném?

Historicky platí, že obyvatelé Tasova mají snížené vstupné. V aktuálním ročníku je to 200 Kč za osobu a celý festival. I tímto způsobem se místním, se kterými máme dlouhodobě hezké vztahy, snažíme vycházet vstříc. Myslím, že je důležité, aby byli součástí našeho festivalu.

 

„Včera jsem byl v Tasově. Opět mě překvapilo, jak moc mě to sejmulo. Čekal bych, že po 14 letech už budu více emočně okoralý a pár let před padesátkou to brát vše už jen rozumem a s odstupem. Nejde to. Mám pocit, že ty poslední dny před festivalem si každý rok užívám více a více. Těším se, až v pondělí přeberu areál a začneme stavět, stejně jako, že v úterý začne najíždět náš tým. Samozřejmě všechny vás zvu, ale chápu, že festivalů je v Čechách milión a proč zrovna jezdit na Besedu, že... Ti, co u nás byli, asi ví, ten zbytek možná přesvědčí vymazlená dramaturgie a krásný přírodní areál, kde máte pocit, že se trochu zastavil pro každého z nás čas.

Nejvíce si přeju, jako už každý rok, aby vyšlo počasí, nikomu se nic nestalo a všichni se ve zdraví vrátili z Besedy domů. Fakt, že jo. Těch lístků fakt už moc nezůstává. Trochu jsme strouhli kapacitu areálu, aby to bylo všem příjemnější. Včetně místním z Tasova. Ti jsou nedílnou součástí Besedy. Kdo chcete, tak příští pátek pod Topoly.“