Výstavní rok Muzea Jana Amose Komenského zahájí v pátek 24. února od 17.00 vernisáž výstavy Blahoslav a Komenský - velikáni humanistické literatury, která nechá nahlédnout do období učitele národů. Výstava připomene dvě kulatá výročí - 500 let od narození Jana Blahoslava a 400 let od sepsání legendárního spisu Labyrint světa a Ráj srdce Jana Amose Komenského.

Velikáni humanistické literatury v uherskobrodském muzeu

„Oba biskupové Jednoty bratrské jdou příkladem svým charakterem, rozsáhlým dílem i usilováním o rozvoj národní identity. S Janem Blahoslavem a celou generací jeho souputníků je spojeno povznesení české řeči a rozvíjení kontaktů s evropskými humanisty,“ informuje komenioložka a spoluautorka výstavy Lenka Pospíšilová.

Kralické biblické překlady, které inicioval, nebyly jen náboženskou, ale i mistrnou literaturou, pořízenou z původních jazyků s neobyčejnou přesností. To samé se dá říci o českobratrské kancionálové tvorbě. S tou je spojeno rovněž knihtiskařské umění a produkce knih vybavených špičkovou uměleckou výzdobou.

Úvodní část výstavy představí počátky Jednoty bratrské a její cestu k humanismu, kterou otevřel právě Jan Blahoslav. „Myšlenky a výběr z díla tohoto biskupa, stejně jako historie bratrského tisku či synody ve Sležanech zmapují období poloviny 16. století, které pro Bratry přineslo strasti vyvolané vnitřními spory a politickou situací, zároveň však posun ke vzdělanosti a renesanční kultuře. Připomenut bude i současník Blahoslavův, uherskobrodský rodák a biskup Jednoty Jiří Izrael. Ten se zasloužil o posílení pozice exilové Jednoty, stejně jako o ekumenické kontakty s ostatními evangelíky v Polsku,“ doplňuje Lenka Pospíšilová.

Fenomén labyrintu obecně bude nosným prvkem druhé části výstavy. Autoři nastíní různé typy labyrintů objevující se v dějinách lidstva, jeho užití v písemnictví starověkém i v literatuře novověku, včetně spisů, kterými se mohl inspirovat i Jan Amos Komenský, když roku 1623 v Brandýse nad Orlicí pracoval na díle Labyrint světa a Ráj srdce. „Jeho podobu pak vylepšoval po zbytek života. Rozbor knihy, jež je obtížně žánrově zařaditelná, a moderní umělecká tvorba ze sbírek muzea, která cestu Poutníka labyrintem odráží, budou samozřejmou součástí výstavy,“ uzavírá Lenka Pospíšilová.