Často říkáme, že jsme rockoví dělníci, pojízdný hudební cirkus!

Často říkáme, že jsme rockoví dělníci, pojízdný hudební cirkus!
Foto: ARTEMIS fans  /  Současná Artemis při vystoupení ve Višňovém.
Uherský Ostroh Kultura 02 / 09 / 2019

VÝROČÍ
Ostrožská kapela Artemis slaví 25 let. Narozeninový koncert se uskuteční v sobotu 7. září na nádvoří zámku v Uherském Ostrohu.  
„Naše sestava, což považuji za velkou devizu, je dlouhodobě stabilní, řešíme pouze občasné záskoky kvůli pracovním nebo rodinným důvodům,“ pronesl s hrdostí zakladatel kapely zpěvák Antonín Kozina, který od konce roku 1994 hraje  s kytaristou Markem Bedešem, bubeníkem Zdenkem Hudečkem, baskytaristou Petrem Pavlicou a od roku 2002 i s kytaristou Jiřím Rolencem.

Asi nejvýřečnější z této party je sympaťák Petr Pavlica. Má za sebou klasickou zušku, obor klavír, ale samostudiem se naučil hrát na kytaru a posléze zakotvil u baskytary. Na střední škole hrával na klapky s kapelou Friday, v patnácti prošel coby baskytarista skupinou Proti všem, z které se vyvinul revival Nirvany.

Díky kamarádovi se na podzim 1994 dostal k Artemis, nejprve se stal klávesákem. „Jako sedmnáctiletému se mi splnil klukovský sen stát na pódiu s těmi, na které jsem chodil na zábavy,“ říká Pavlica, který po čtyřech letech přesedlal na post baskytaristy. „Na baskytaře se mi líbí skloubení rytmiky a melodie, údernost a hudební tah. Necítím se být sólistou, rád tmelím band a tím víc si akce užiju,“ říká mimo jiné učitel ekonomických předmětů na Střední škole Strážnice a zároveň instruktor autoškoly.

Petře, před 25 lety současně hrávaly tři mutace kapely Čmeláci. Z jedné z nich vznikla kapela Artemis. Jak to tehdy vypadalo?

Existovali Ex-Čmeláci, pak Čmeláci, u kterých posléze zůstal Pavel Hodonský, a zbytek členů založil New Čmeláky. A aby nebylo „přečmelákováno“, po chvilce se z New Čmeláků 22. 7. 1994 v Uherském Ostrohu narodila Artemis. Tehdejší neshody dávno odnesl čas a v současné době jsou vztahy velmi kamarádské.

Chvíli trvalo, než se usadila sestava a vaše pozice v regionu. Co bylo tehdy nejtěžší?

Nejtěžší byl samotný začátek. Získat kšefty, pořídit aparaturu, dostat lidem do povědomí nový název i tvář kapely, přesvědčit pořadatele, že má smysl s námi spolupracovat. Samozřejmostí byla i potřeba finančních půjček, bez kterých by to nešlo. Pozice se těžko nejen buduje, ale také obhajuje. Dnes už nás mladí považují za dinosaury, kteří však nic nedostali zadarmo, ke všemu jsme se propracovali poctivým bigbítem, trpělivostí a vytrvalostí. Těší nás, že v dnešní digitální době lidé pořád mají zájem o živou muziku, že se líbíme a naši fanoušci za námi jdou. Před několika lety však dokonce ze závisti vznikl „antiklub“ AntiArtemis, který se snažil nám znepříjemnit život. Neunesl naši oblíbenost a popularitu, neuspěl však a jeho život byl vpravdě jepičí. To nás přesvědčilo, že naše existence a hudba má smysl, dnes už 25 let nepřetržité činnosti bez tvůrčích pauz. Za to také patří dík těm skutečným fanouškům.

Na začátku jste měli chuť dělat i autorskou tvorbu, vzniklo demo, jenže až po 17 letech deska, která je vlastně vaší jedinou. Proč?

Ono je to vlastně celkem složité. My té vlastní tvorby máme podstatně více, jenže širokou veřejností jsme vnímáni a zaškatulkováni jako cross-cover band, revival kdekoho, a s tím se někdy těžko bojuje. Setkávají se vlastně dvě pojetí. Proto si naši vlastní tvorbu užijí převážně skalní fandové nebo návštěvníci soukromých akcí, případně ji prezentujeme při koncertním vystupování, na tanečních zábavách minimálně, i když se o tu symbiózu mezi vlastní a převzatou tvorbou stále snažíme.

Jak vzpomínáte na zkušenost dělat bývalému zpěvákovi Argemy, Bobrovi, doprovodnou kapelu?

Spolupráce s Bobrem nás naučila především větší hudební disciplíně, brali jsme to jako nový impuls, výzvu, která díky vnějším okolnostem neměla bohužel delší trvání. Záměry a cíle se postupně rozcházely. Je také zajímavé slyšet naše nápady, motivy a aranže z této spolupráce vzniklé v podání profesionálních kapel. Každopádně to bylo poučné období pro kapelu i samotné lidi v ní.

Od té doby jste kromě domácího regionu začali hrát po celé republice. Kam to kapelu posunulo?

Samozřejmě se rozšířila fanouškovská základna, možnost oslovit více lidí. Také to ovšem zabírá hodně času. Návštěvníci kolikrát vidí jen ten vrchol v podobě akce, ale to zkoušení, plánování, odpovědnost, chystání, cesty, nervy, únavu a z toho vzniklou „ponorku“ už přehlíží. Často říkáme, že jsme rockoví dělníci, pojízdný hudební cirkus. Vybalit, odehrát, sbalit. Když používáš kompletní vlastní techniku, ani to jinak nejde. Vyjíždíš třeba v 15 hodin a vracíš se v 9 ráno. A odpoledne zase nanovo. A jsme moc rádi, když nám to lidé vrací v podobě návštěvnosti a energie.
Rozšíření působnosti jsme obecně kvitovali s povděkem, rádi objevujeme nová místa a lidi, i když se na Slovácko rádi vracíme. Vnímáme regiony a jejich rozdílnosti, kolikrát jsme za exoty v dobrém slova smyslu. Díky širšímu záběru je třeba se zavděčit malinko jiné nátuře publika v různých regionech, jinému hudebnímu vkusu. Někde funguje tvrdší muzika, jinde naopak. Hudebně se tudíž pohybujeme od cca sedmdesátek až po současnost. Někdo chce starší tvorbu, někdo naopak stále novinky, vybalancovat to je někdy boj. Sami jsme vyrůstali na metalu a rocku, dnešní doba je v mainstreamu hudebně měkčí. Proto se kapela, která chce jít aspoň trochu s dobou, musí trochu přizpůsobovat, posunovat. Právě naše pětadvacáté výročí je však impulsem k tomu, abychom se trochu vrátili i ke kořenům.

V čem bude ostrožský výroční koncert jiný než vaše pravidelné taneční zábavy?

Tak nebude to žádná legínová párty, maškarní rej nebo další úleťárny, kterých jsme schopni. Jiné to bude díky účasti bývalých členů, jiným vzpomínkovým písním, prostředím zámku v Uherském Ostrohu, kde dlouhá léta podobná akce nebyla. Proto děkujeme městu Uherský Ostroh, za jehož spolupráce se všechno toto může uskutečnit. Narozeniny v roce 1994 byly na místním fotbalovém hřišti, kde je již však zázemí nevyhovující. Věříme, že ke zdaru akce přispěje hezké počasí a prima návštěvníci, kteří se přijdou pobavit a zavzpomínat.

Kapelou prošla řada hudebníků. Kteří bývalí členové přislíbili účast na vašem výročním vystoupení a co si zahrají, zazpívají?

Na výroční zábavě slíbili účast někteří oslovení bývalí členové, počítáme s bratry Sasiny za bicími a kytarou, kytaristou Markem Beránkem a možná dalšími, kteří si přijdou zahrát své oblíbené kusy. Které, to necháme jako překvapení.

autor: Pavel PAŠKA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace