Čeká se u Vackových plíživá, nenápadná pomsta?

Čeká se u Vackových plíživá, nenápadná pomsta?
Foto: archiv divadla  /  Rodina Vackova.
Uherské Hradiště Kultura 30 / 08 / 2009

Slova o tom, že divadelníci ani na chvíli nezahálejí a vrhají se do práce hned na samém začátku nové sezony, potvrzuje pohled na divadelní program už tuto sobotu. Od 19.00 se bude na Malé scéně Slováckého divadla uvádět premiéra nové hry s názvem Agatománie. Režisérem novinky je David Vacke a za pozornost stojí obsazení jedné z hlavních rolí. Vytvoří ji jeho manželka Irena, a to je příležitost pro unikátní rozhovor.

 

Jaké to je, když se manželé sejdou při práci? Platí stejná pravidla jako v domácnosti?

David: Kdepak! Já se přece na té inscenaci taky musím nějak podílet...

Irena: S manželem se scházím při práci už patnáct let. Řekla bych, že každý máme svá pravidla, která navzájem respektujeme.

Kdo je hlavou v domácnosti a kdo na jevišti?

Irena: O tom jsem nikdy nepřemýšlela. Tak to asi hlava nebudu nikde, že?

David: Kdo je hlavou v domácnosti? Na to máme oba jiný názor. Já myslím, že je to moje drahá polovička, a ona si myslí, že je to ona.

Padlo během zkoušení některé ze zvolání: „Počkej doma!“ a podobně?

Irena: Ne. Tak jednoduché to není. Mé pomsty jsou plíživé, nenápadné...

David: Irenka tohle zásadně neříká, protože ví, že bych pak nepočkal!

Jak by vypadala práce, kdyby se role otočily a David stál na jevišti coby herec a Irena jej režírovala? Co byste si vytýkali jako první?

David: Já bych si samozřejmě nemohl dovolit vytýkat nic. Režisér má vždycky pravdu - a kdyby byla režisérkou vlastní žena, tak by to platilo dvojnásob. A hlavně, jelikož je Irenka chytrá, ani by mě určitě režírovat nechtěla, jelikož se mnou by to měla na jevišti mnohem těžší, než to mám já s ní.

Irena: To je odvážná představa, na režijní práci bych si asi netroufla. A nevytýkala bych nic - měla bych strach z plíživé, nenápadné pomsty!

Umíte se po skončené zkoušce odtrhnout od práce, nebo na ni přišla řeč i při nedělním obědě či při jiné příležitosti?

Irena: Jediné, co nás dokáže odtrhnout od práce, je spánek. A to jen v případě, že se nám nezdá typická divadelní můra o zmeškaném představení, ztraceném kostýmu nebo prázdném hledišti.

David: Samozřejmě tu a tam i v soukromí nějaká ta zmínka o inscenaci padne. Ale u oběda určitě ne, já totiž když jím, nejsem schopen myslet na nic jiného.

Vedle Ireny se ve hře Agatománie objeví i nováček souboru - Klára Brtníková. Jak se vám s ní spolupracovalo?

David: Klára naskočila do zkoušení přímo z pražské DAMU, kde ji mj. učila i výtečná herečka Marie Málková, která shodou okolností hrála v první inscenaci Agatománie právě tu roli co Klára. Takže asi je pro tento úkol vyvolená, a podle toho se mi také s Klárou pracovalo. Určitě má v sobě velký herecký potenciál a moc bych jí přál, aby Agatománií odstartovala úspěšné angažmá ve Slováckém divadle.

Irena: Pohádkově. Jako s Leontýnkou z Brtníku z filmu Ať žijí duchové. Naštěstí ale Klára není duch, jinak bychom se premiéry asi nedočkali.

Co prozradíte o hře samotné? Čím je pro vás pro každého?

David: Autorem hry je člověk, kterého si velmi vážím, Arnošt Goldflam, a jeho hra mě zaujala velmi chytrým humorem, vycházejícím z precizní jazykové stavby, a v neposlední řadě také velmi netradiční jevištní formou.

Irena: Hra beze zbytku naplňuje rčení „pro dobrotu na žebrotu. Takže pro mě je varováním a potvrzením toho, že je dobré se na jednu věc podívat z více stran.

Kdybyste byli diváci, co by vás do hlediště na Agatománii přivedlo?

Irena: Záhadný název a Goldflamův humor.

David: Právě to hlediště, řečeno s mírnou nadsázkou. Jak jsem říkal, Agatománie má totiž velmi specifickou jevištní formu a diváci se mohou těšit, že ačkoliv nebudou vybízeni k žádným aktivitám, měli by se stát přímou součástí děje a jakési konfrontace dvou žen, nacházejících se ve zcela odlišných situacích a hlavně majících zcela jiný pohled na svět kolem sebe. Navíc mohu divákům slíbit několik výrazných výtvarných překvapení z dílny mého bratra Ivana Vackeho, který je také autorem scény a kostýmů. Víc však v tuto chvíli neprozradím.

Vzpomněli jste autora Arnošta Goldflama. Podílel se nějak na přípravě inscenace? Přijede na premiéru?

David: Měl by přijet, a pokud mu nevyjde přímo premiéra, slíbil, že se určitě objeví na některé z prvních repríz. A na přípravě se svým způsobem podílel. Požádal jsem ho o svolení trochu jeho hru upravit, on mi to povolil a dokonce ani nevyžadoval upravenou verzi ke kontrole. Snad bude po zhlédnutí naší Agatománie spokojen.

Irena: Arnošt se podílí na inscenaci především laskavým zapůjčením svého textu a bezmeznou důvěrou, kterou doufám nezklameme.

Co vás čeká po skončení Agatománie a na co se těšíte?

Irena: Bezprostředně po skončení Agatománie volná neděle. Další práce v divadle je pro mě zatím tajemstvím; a těším se na začátek školního roku a Vánoce, stejně jako naše dcera.

David: Pokud nebude ohlas diváků dostatečně pozitivní, tak mě čeká tichá domácnost... A těším se, že to tak snad nebude...

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace