Chlapi vyjdou do dědiny vstříc Predkaterině
Foto: ilustrační foto / Boršičané se snaží tradici Katerinského zpívání vrátit ke kořenům
Poskládalo se to všechno z takových střípků, říká Vlastik Ondra
Opusťme v průběhu večera kulturák a vyjděme zazpívat do ulic, uliček Boršic u Blatnice, nabádá mužské sbory z Derfle, Osvětiman, Míkovic, Boršic, Kunovic, Dolněmčí Vlastik Ondra, který se celý život snaží vrátit lidovou tradici ke kořenům.
Oslovil všechny účinkující Predkaterinského zpívání konané ve čtvrtek 16. listopadu v Boršicích u Blatnice s návrhem, aby vyšli z kulturáku zpívat do dědiny.
Program začne ve 20.00 v kulturním domě. Každý z pozvaných sborů zazpívá cca desetiminutový vstup. Po tomto přibližně hodinovém kolečku sborů začne v kulturáku beseda u cimbálu s Mladými Burčáky a sbory se vydají zpívat do dědiny, vysvětluje Vlastik Ondra, který se inspiroval vzpomínkou na dětství...
Pamatuju si na večery, kdy jsem jako malý, snad desetiletý kluk sedával u postele své praprababičky Marie Smolejové v Boršicích u Blatnice. Když mě uviděla přicházet, usmála se a odložila knížku, kterou si právě sešívala z výstřižků článků ze Slovácké jiskry, a začala vyprávět. Uměla to tak poutavě, vypráví Vlastik Ondra. Seděl, ani nedutal a pozoroval tu krásnou devadesátiletou ženu. Postupně se nechal jejími příběhy strhnout a hleděl z jejího malého okénka přes střechy baráčků boršických Jam na potemnělý Panský háj. Na tom temném pozadí se pohybovaly ve stínech postavy z jejích vyprávění a mně bylo neskonale dobře. Uplynuly roky. Už tu nebyla. Právě jsem dospěl. O hodové sobotě jsem seděl na stejném místě. Venku vládla listopadová tma a na Kaču bylo zas pěkně chladno. A najednou to přišlo. Zpod Panského hája se ozval a boršickýma
Jamama dolů se ke mně valil ze tmy zpěv boršických sedláckých, vzpomíná na zážitek, který mu o pětadvacet let později vnukl nápad. Chtěl jsem vrátit se sbory alespoň na prchavé okamžiky kus té krásy zpět, vysvětluje Vlastik Ondra, který s Boršičany absolvoval mnohá setkání mužských sborů a všiml si, že setkávání ovládl stereotyp. Navíc docela často se zpívá před nemnoha diváky, a to ještě z vlastní obce by jich tam na prstech spočítal. Proto navrhujeme jednoduchou, ale o to převratnější změnu, dodávají chlapi z mužského sboru Boršičané. Přijďte podpořit lidovou píseň, valící se Boršicama!