Letošní Masters of Rock nabídne nejen hvězdná jména jako Marilyn Manson, Arch Enemy nebo Helloween, ale také desítky dalších kapel, které vytvářejí jedinečnou atmosféru vizovického festivalu. Právě jejich příběhy vám v následujících dnech přiblíží speciální seriál DOBRÉHO DNE. Každý den se podíváme na jednu z letošních formací – na její cestu, hudbu i zajímavosti pohledem Jiřího Darona, ředitele festivalu Masters of Rock.

Po loňském rozruchu kolem Tilla Lindemanna a bizáru s obscénním pornem, sexem na obrazovkách, házením dortů, živými rybami a umělými tampony dramaturgie sází na další těžkou váhu – Marilyna Mansona. Jako promotér slavíte bezpochyby úspěch, ale co Jirka Daron jako člověk? Nepřepadá vás někdy pocit, že ten hlad po senzacích a šoku už zachází příliš daleko?

Kapely vždycky hledají způsob, jak být výjimečné. Till Lindemann si našel svou vlastní cestu, Marilyn Manson zase svou. Když se ale podíváte do historie metalu, byly tam mnohem bizarnější věci.

Ozzy Osbourne přece ukousl hlavu netopýrovi. Slayer se poléval krví a my jsme sami kdysi měli na Masters blackmetalovou skandinávskou kapelu Watain, která byla ještě mnohem extrémnější. Chtěli skutečnou prasečí krev, kterou na sebe namatlali, a strašně to smrdělo. To mi přijde mnohem větší bizár než cokoli, co můžeme čekat od Marilyna Mansona.

Marilyn Manson už svým uměleckým jménem ukazuje, že kontroverze je součástí jeho identity. Vždyť své umělecké jméno vytvořil spojením jména jedné z nejobdivovanějších žen Ameriky, Marilyn Monroe, a příjmení jednoho z nejnáviděnějších sériových vrahů, Charlese Mansona.

Vyrůstal ve velmi přísném náboženském prostředí, proti němuž se vymezil, a právě to výrazně ovlivnilo jeho tvorbu. Provokace se stala jeho poznávacím znamením.

Za jeho hudbou ale stojí obrovská fanouškovská základna. A myslím si, že přivézt na festival takovou světovou osobnost je obrovským zážitkem. Takovou show by měl člověk alespoň jednou za život vidět a zažít.