„Tento způsob jara zdá se nám poněkud nešťastným.“ I ve Slováckém divadle v uplynulých týdnech parafrázovali známou repliku z filmu Rozmarné léto. Náročné období karantény uherskohradišťská scéna nakonec přečkala, a to díky desítkám lidí i institucí, kteří Slováckému divadlu nezištně pomohli.

„Ta vlna solidarity byla neskutečně dojemná. I když jsme byli zoufalí, ze všech stran jsme cítili obrovskou podporu. Ať už se jednalo o firmy, naše spolupracovníky, kteří se vzdali části honorářů, nebo lidi, kteří přiložili ruku k dílu zcela prakticky. Obrovský dík patří i divákům, kteří si koupili vstupenky na pomyslné představení Za pade nepadnem nebo nám ponechali peníze za vstupenky na ples a podpořili nás finančně,“ hledal slova díků ředitel divadla Michal Zetel.

Nezaháleli ani samotní divadelníci

Při děkování nezapomněl Michal Zetel ani na své kolegy. „Herečky, švadleny, nápovědka a rekvizitářky šily roušky, další kolegové je rozváželi. Jirka Hejcman s Davidem Vacke nakupovali pro obyvatele domova seniorů. Herci telefonovali starým a opuštěným lidem, zapojili se do online koncertu Díků není nikdy dost. Další kolegové ze zákulisí intenzivně pracovali na tom, abychom mohli odvysílat starší inscenace ze zlatého fondu divadla,“ vypočítává ředitel a dodává: „Nikdo z nich to dělat nemusel, všichni do toho šli zcela dobrovolně. Všichni dokázali, že mají srdce na pravém místě. Ještě jednou - všem z divadla i mimo něj děkuju, protože jsme v praxi společně dokázali, že Jsme Slovácké divadlo.“