Do roka a do dne: Tři sestry se vracejí

Do roka a do dne: Tři sestry se vracejí
Foto: Mirek Potyka  /  Racek, 2003
Uherské Hradiště Kultura 10 / 12 / 2021

„Moc mi to nejde, je to motanice plná postav. Když mi to pořád nepůjde, odložím to o rok.“ Právě to podle dramaturgyně Ivy Šulajové řekl Anton Pavlovič Čechov, když psal jednu ze svých nejznámějších divadelních her Tři sestry.

Jako by tehdy, před 121 lety, předvídal budoucnost Slováckého divadla: v úterý 30. listopadu se inscenační tým Tří sester prakticky přesně po roce znovu potkal na zahajovací zkoušce inscenace Tři sestry. První pokus v listopadu 2020 zhatil koronavirus a uzavření kultury.

„Máme rok starou scénu a kostýmy, ale i náhled na celou inscenaci. Svět se změnil a zřejmě jsme se změnili i my, proto se pojďme na celou věc podívat úplně znovu,“ přivítal divadelníky režisér Michal Zetel.

Kdo bude hrát hlavní role

Olga, Máša, Irina - tři velké role pro velké herečky si ve Slováckém divadle střihnou Jitka Hlaváčová, která byla loni za hlavní roli v dramatu Její pastorkyňa nominovaná na Thálii, Pavlína Hejcmanová, jež se nominace na stejnou roli dočkala coby jedna z hlavních představitelek muzikálu Chicago, a nejmladší Irinu vytvoří Míma Krajčová, mladá absolventka brněnské JAMU původem ze Slovenska.

Dále si v nové inscenaci zahrají Petra Staňková, Josef Kubáník, Pavel Majkus, Pavel Hromádka, Zdeněk Trčálek, Jiří Hejcman a František Maňák. Do inscenačního týmu patří také výtvarnice Eva Jiřikovská a hudebníci Martin Drozd a Miroslav Ondra. „Pokud půjde vše tak, jak má, a my věříme, že už jsme si snad vše zlé vybrali, premiéru Tří sester odehrajeme v pátek 21. ledna,“ přeje si manažerka Slováckého divadla Jitko Honsová.

 Hra o touze a neschopnosti změnit svůj osud

Anton Pavlovič Čechov se řadí mezi největší dramatiky a prozaiky všech dob. Jeho hry se už více než sto let uvádějí na jevištích po celém světě a patří k divadelní klasice. Tři sestry napsal v roce 1900 a poprvé byly na divadle uvedeny o rok později. Hra pojednává o čtyřech sourozencích - třech sestrách a jejich bratru Andrejovi. Všichni mají v životě silné touhy, ale nenachází sílu svá přání uskutečnit.

„Čechov tu hru psal na přelomu století a ve velmi turbulentní době, kdy se měnila nálada ve společnosti. V tom mi pro nás připadá ještě aktuálnější ještě než před rokem, protože se nacházíme v podobné situaci,“ je přesvědčená Iva Šulajová.

 Čechov ve Slováckém divadle? Vždycky událost

Není to poprvé, co se Čechov objevil na prknech Slováckého divadla. V posledních letech uvedla uherskohradišťské scéna tři jeho hry a pokaždé s velkým úspěchem.

Racek

Jedno z nejslavnějších děl Antona Pavloviče Čechova ožilo ve Slováckém divadle v roce 2003. Tehdy poprvé do Slováckého divadla zavítala původem ukrajinská režisérka Oxana Smilková. Pod jejím vedením v Rackovi hlavní role vytvořili Jaroslava Tihelková, Jitka Josková, Tomáš Šulaj nebo Josef Kubáník. „Pro nás bylo zkoušení Racka zjevením. A to především díky režisérce Oxaně Smilkové. Zjistili jsme totiž, jak se opravdu dělá divadlo v ruském stylu. Bylo to nesmírně náročné, ale dokázala z nás doslova vyždímat přesně to, co chtěla. Podle reakcí diváků, kteří Racka viděli, to rozhodně mělo smysl,“ řekl Josef Kubáník, který v Rackovi ztvárnil Trigorina. Na jevišti hrála živá muzika a divadelníci využili slavný překlad Leoše Suchařípy. Inscenace získala nominaci na cenu Ministerstva kultury.

 Višňový sad

Psal se rok 2013 a do Slováckého divadla se opět vrátila režisérka Oxana Smilková, kyjevská rodačka, která je považována za jednu z největších znalkyní Čechovova díla a ruské dramatiky obecně. Její inscenace obdivovali diváci v Moskvě, Londýně, Berlíně i Paříži. Smilková proslula i mimořádnou náročností k hercům. „Já jsem strašně protivná režisérka. Mám herce ale ráda, jsou šikovní," řekla Smilková na adresu herců Slováckého divadla.

Hlavní roli - Aňu Raněvskou - vytvořila Anna Pospíchalová. „Paní režisérka vyžaduje maximální nasazení časové i fyzické. Třeba některá emočně náročná scéna se zkouší mnohokrát dokola a člověk už ani neví, jak se jmenuje. Myslím, že všichni budeme rádi, až bude po premiéře. Diváci se ale rozhodně nudit nebudou,“ mínila před premiérou s úsměvem herečka.

Kromě ní ve Višňovém sadu zářili Tomáš Šulaj, Jitka Josková, Tereza Novotná, Pavel Majkus nebo Vladimír Doskočil.

 Višňový sad uherskohradišťských diváků zaujal i recenzenty. „Slovácké divadlo zase jednou předvedlo sílu ansámblu. Osaměle zoufalé charaktery vytvářejí úplně všichni. Připomínám aspoň Pavla Majkuse (Gajev), Josefa Kubáníka (student Trofimov), Jitku Joskovou (Aňa), Terezu Novotnou (Varja),“ napsal recenzent J. P. Kříž.

Višňový sad se v roce 2013 zúčastnil také prestižního festivalu Divadlo evropských regionů.

Platonov - Ztratil Hospodin trpělivost?

Autorovu dramatickou prvotinu uvedlo Slovácké divadlo v roce 2017. Režie se ujal Břetislav Rychlík a do ústředních rolí Anny Petrovny Vojnicevové a Michaila Vasiljeviče Platonova obsadil Terezu Novotnou a Tomáše Šulaje. Jejich mimořádné výkony ocenila odborná kritika a udělila jim ceny Největší z pierotů.

„Platonov byl pro mě v podstatě protiúkol a jsem rád, že jsem se s takovou postavou mohl na jevišti potkat,“ uvedl při slavnostním předání cen Tomáš Šulaj.

„Anna Petrovna je vdova po generálmajorovi. Mladá, strašně mladá. Chce žít to, co je teď, a ne to, co je před ní. A ten Platonov, ten darebák, ten nešika a prolhanec... ten ji bere. A dost,“ svěřila své pocity i Tereza Novotná, která velkou příležitost v inscenaci Platonov dostala okamžitě poté, co se do divadla vrátila po mateřské dovolené. Reportáže o mimořádně zdařilé inscenace odvysílala Česká televize v pořadech Divadlo žije! i Události v kultuře.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace