Uplyne deset let od 11. září, kterému se věnuje i jedno z témat Letní filmové školy. Bylo mezi čím vybírat?
Výběr filmů k tématu 11. září byl poměrně náročný, vzhledem k tomu, že jsme se nechtěli zaobírat obrazem události samotné, útoků na „dvojčata“, ale změnou zobrazování a pojetí terorismu a teroristů ve filmech vzniklých po tomto zlomovém dnu. A zároveň jsme chtěli zachytit tento pohled plasticky, proto jsme vybrali i snímky z druhé strany konfliktu, z arabských teritorií. Doufáme, že tento pohled společně s obsáhlým diskusním a přednáškovým programem dokáže vybudit otázky, které jsou vzhledem k dopadení Usámy bin Ladina a dění na severu Afriky stále aktuální.
S jakou kvalitou se tohoto opravdu silného tématu světoví filmaři zhostili?
Obecně jsou filmy brané z většího časového odstupu umělecky hodnotnější, pestřejší, jsou v nich patrná obecnější témata náboženské xenofobie, nesmyslných ideologických zápasů, ale i běžné lidské cti(žádosti), strachu a pokrytectví.
Filmovka se letos bude věnovat rumunské kinematografii. Proč je vlastně českému divákovi tak vzdálená?
V poslední době se do české distribuce několik rumunských snímků dostalo (4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, Úterý po Vánocích), ale ty jsou většinou ověnčené cenami ze „západních“ festivalů a nepodařilo se jim rozbít vakuum spojené s absencí rumunských filmů v českých kinech. Proto je většina diváků odsouzena k návštěvě festivalů nebo sledování televizního filmového klubu. My jsme se rozhodli jim jednorázově vyjít vstříc největší přehlídkou rumunské kinematografie od roku 1989 v Čechách, a to od němých filmů až po ty letošní. Nedůvěra v rumunskou kinematografii u nás vyplývá hlavně z přerušení přísunu u nás uváděných rumunských filmů, které u nás měly socialistický přídech a kolísavou kvalitu. Snad se nám ji podaří letošní filmovkou aspoň trochu prolomit.
Prolomil jste všechny ledy, nebo se vám stalo, že nějaký film, který jste na LFŠ chtěl, zůstal nedobytný?
Těch nedobytných filmů je stále spousta. Kvůli soudním sporům, přehnaným producentským ambicím nebo jen díky vysoké ceně, kterou požadují majitelé práv. V poslední době pátráme například po nových kopiích Kusturicova filmu Underground. Negativ údajně shořel při požáru sarajevského archivu, ale naštěstí jsme získali kopii francouzskou.
Zmiňovaný Kusturica se prochází po Uherském Hradišti, během týdne přijedou další filmové hvězdy. Zažil jste jako ředitel nějaký „hvězdný“ manýr?
Nároky hvězd jsou první a spolehlivý filtr toho, jaké hosty si už v první fázi vybíráme. Zahraniční herci a la Hollywood“ jsou obecně zvyklí na honorování toho, že se vůbec zjeví. O takové hosty zájem nemáme a většinou se taky ukáže, že jejich pošetilost a touha být vidět na červeném koberci se míjí s charakterem LFŠ. Izraelsko-francouzský režisér Amos Gitai chtěl například v roce ??? odvézt do olomouckého starožitnictví, aby si tam koupil vytouženou relikvii.
Na kterého z hostů se nejvíce těšíte?
Vždy mě potěší účast žen filmařek, režisérek, producentek, které dokazují, že nejde o čistě mužskou profesi. Proto vítám s potěšením návštěvu rumunské režisérky Ruxandry Zenide. Ale osobními favority jsou Aki Kaurismäki a americký historik Dudley Andrew.
Bylo těžké je v Uherském Hradišti přivítat? Kdo naopak se na LFŠ vyloženě vnutil?
Proces výběru a oslovování hostů je komplikovaný a nějaké nejasnosti se občas vyskytnou, ale nebylo by slušné nikoho jmenovat konkrétně. Naopak, my si vážíme každého hosta, který přijme naše pozvání, a pokud nám někdo svou účast nabízí, bedlivě zvážíme, zda má na LFŠ svůj program.
Zajišťovat all inclusive dovolenou v Hradišti pro hosty, kteří se aktivně neúčastní programu, si dovolit nemůžeme. A mám pocit, že se tento zvyk už ustálil a filmaři a producenti rozumí tomu, že jejich cesta na filmovku není výhra v loterii.

TIPY ŘEDITELE LFŠ
FILMY
Turínský kůň. Lůno. Drž si šátek, Taťáno 
DIVADLO
Fagi (DNO), Psycho (Buchty a loutky)
KONCERT
The No Smoking Orchestra, Neočekávaný dýchánek, Floex live (na Míru)